Malej kopec – Snowscoot testing

Jak dopadl pondělní testing splašných koloběžek? Klik na titan s karbonem a hliníkem se dřevem dovnitř..

Na čtvrtou přilítává Čárys ke mě k baráku, protože co je lepšího, než se otočit k ještědskýmu hřebeni, kde je sněhu dostatek zády, dovalit do Phy a odtud se mnou na Monínec? Jak už jsme ale psal, je třeba si ty překážky do trati prostě házet. Jenže on ten testing sněžnejch zbraní je fakt lákavá věc. Tak vyrážíme.

Čárys totiž nafasoval pod nohy něco, na čem lítal přímo sám velký PéHá a vyhrál s tím toho mistra světa. Prostě titanovou laskominu doplěnnou karbonem a tak bylo třeba otestovat jak funguje závodně pojmutá zbraň ve stylu né menšímu WRC, opoti volýtanýmu hliníku ze třetí ruky. Pravda, titaňák měl lehčí vadu na skluznici, okem laika řekněme kosmetického chrakteru, ale to mu nemohlo nijak bránit v rozletu. Na Monínu se pak tedy po rychlokurzu v pražské odpolední dopravě o tom, komu víc žere kára, ocitáme v dobrej čas a hned potkáváme Vojtu, co už netrpělivě sám přešlupuje ve frontě. První tři jízdy na rozheřátí, abysme zas zjistili jak na tom vůbec stát a přichází na řadu výměna zbraní.

Rovnou jak na titaňáka ze svýho hliníku lezu musím uznat, že ty klacky jsou prostě níž a o dost užší. Prostě slalomák ve starym štýlu. A rozjezd a přetočená zatáčka. No to bude divadlo tohle. Pak to ale člověk nějak dostane malinko pod nohu a zjistí, že princip je stejnej jen tohle prostě chytá na každej podnět jak Loebovo Citroen v nejlepších letech. Řízení je přesný a v zatáčkách si to přímo říká vo průser, když tě ta bestie sama nabádá, aby ses do toho pořádně opřel. Po pár zatáčkách si to zase měníme a já si přiapdám, jak kdybych řídil autobus. No jo, ale on i autous má svý výhody. Prostě nasadíš a jedeš, zatáčka drží, neklepe se to jak drahej pes v zimě bez županu a ty jen vyhlížíš kterýho lyžníka sejmeš, jak když zaměřuješ srnku v mercedesu přes hvězdu. K týhle disciplíně jsme se ale za večer nedostali a to i navzdory tomu, že si to půjčil Vojta. Problém totiž nastal v tom, že ten kluk má prostě kurva talent a tak bez váhání a větších problému sjel sjezdovku, jak by to byla normálka. Prostě ten cit pro sníh nezapřeš.

Testing na Monínci teda dobrej a konstatování, že potřebujem prašan a pořádný svahy jen podtrhnul další parádní večer na kopci.

A jestli je teda v těch snowscootech nějakej rozdíl?

No – neni. Na obou to totiž byl kopec srandy!

-a-