V Rakovníku byla další zastávka týhle městský sjezdový tour. A protože to bylo vyhlášeno taky jako první MČR, jelo se prostě na krev.
Nasadit integrály a brejle, report z kterýho to stříká až do posledních řad je tu!
V to sobotní odpoledne, kdy již z brzkých ranních hodin rozpálené louky tetelily se horkým vzduchem a hnaly tak zákony termodynamiky k tvorbě bouřek, jel se v Rakovníku Downtovn. Jinými slovy, bylo vedro jako kráva a schylovalo se k pořádný dojbě. Abych to ale vzal trochu ze široka. Byl jsem v Ústí, byl jsem v Příbrami a vážně jsem čekal, že Rakovník, jako vyhlášenej první závod ve statusu MČR bude mít sakra velký promo a nabušenou konkurenci sběračema titulů, jenže to byl omyl. Na DTnnetu, sice klasická upoutávka, ale třeba fotky z přípravy tratě, parking, mapa – nikde. Termín a čas je ale danej byl a tak přijíždíme s Hannie a prckem obytkou do centra a já se hned hrnu k registraci. Tam vše bez problémů, neb zkušenosti mají velký, i díky pořádání mnoha dalších závodů, v rámci Rakovnického cyklování, čehož je Downtown součástí.
Na náměstí teda sice lidi jsou, ale i tak se dá v pohodě zaparkovat. Co jsem se doslechl tak trať by měla být prakticky stejná, až na jeden hliněnej skok navíc. Beru teda kolo a jdu to zčeknout. Cestou pak potkávám další riders, až se nás nahoře u startu srocuje už celkem slušnej balík. Lehce po jedný nás nakonec pouštěj do tréninků a protože jsem cestou potkal Jonáše, kterej má tuhle trať jako lokál v paži, domluva zní, že to pojedem celý, bez koukání – překážky jsou prej stejný jako vloni, jen místo proklamovanýho hliněnýho skoku, je tam dřevěnej simmons, ale prej pohoda.
Takže klap do pedálů a už jí valíme dolu. Nejdřív kličkovačka v parku, pak rubačka po šotolince s pískem, skok přes favorita (teda v kombíku), levá pravá kolem baráku a už se blížíme k prvnímu většímu poletu – skok přes díru.
A hned pak mírná levá a náskok na Simmonse a hop z něj dolu, levá po škváře a sjezd na asfalt, průjezd bránou, skok s dřevěnym dopadem a levá, pravá, levá na výjezd na střechu tržnice, sjezd dolu, podloubí, cílová lavice a cíl. No takhle z první to bylo i moc pěkný projetí. Tak dáváme pěstičku a šlapem, znova na start.
V další jízdě nás už ale brzděj, protože se nejřív nějak hroutí dopad ze Simmonse a po chvíli zase odraz přes tu největší díru. Jezdíme teda aspoň pár úseků, ale vedro je mocný, takže já to nakonec balim, beru foťák a jdu něco nacvakat. Kolem třetí pak už všichni vypadaj, že je natrénováno a že skoky by mohly držet, takže nic nebrání tomu, aby se v půl 4 zahájil start prvního kola.
Tam celkem pohoda a proti předpokladům, sběrači titulů nepřijeli, takže tu smrdí šance kouknout se k bedně blíž. Nebudu nic předstírat, taky mě to napadlo, takže dávám hned do první jízdy plnej (jak se ale ukazuje tak zbytečně, protože prý se počítá jen druhý kolo a první je jen asi zahřívací, nebo co) no a co čert nechtěl, tak na sjezdu ze škváry na asfaltku, se rozhodnu, že to skočim až na áčko, ale to mě zle kope a končim na krovkách.
Ležim tam teda vyndanej jak párek z rohlíku a koukám, že ani ten kečup kolem nechybí. Prostě rána vo asfalt jak kráva a někde to ze mě teče. Ale všim hejbu, sunu se mimo trať (asi abych nepřekážel, ne?) a po chvilce mi zaskakuje i rameno zpátky (lehká úleha, hučení v uších a trochu motanice hlavy), to už ale kolem mě tancuje skupina lidí víc synchoně, než kdyby šlo o finále nějaký talentový show. Porota za páskou ale tentokrát jen tiše přihlíží. Když se pak saniťák promění ve střihorukýho Edwarda a rozstřihá na mě triko i kraťasy a doktor v nemocnici mi povrtá skalpelem ruku, aby následně na rtg nic nenašel, uvědomuju si, že najednou stojim venku před nemocnicí, bez bot, bez trička a jediný kvůli čemu mě kolemjdoucí strážnici neseberou za veřejný obnažování, je ortéza a rouška z rozstřihanejch cyklotrenek. Uznávám, je na čase si zavolat odvoz.
Druhý kolo teda čistě z časovejch důvodů vynechávám a jen z repráků ke mě matně doléhá: ..and the winner is..
Moc díky všem, co mě tam sbírali, byl to fakt fofr na tu ambulanci! Kluci co se postarali o kolo a Hannie jsi holka statečná!
Díky všem!
No a já už se nemůžu dočkat až zas nasednu na bika a nebudu muset psát reporty jednou rukou.. :)
-a-
..a foto galérka třeba zítra, ok?
No kamaráde nebyl na tebe vůbec hezkej pohled. Jsem rád, že si celej. přijeď se za náma podívat i do Dačic, v září :)
Užívej volna a ne ze tě uvidíme v korporatu.
Get well soon brotha :)
Díky
Ma
Dostaneš nový triko !
Jasnacka !
A sanitaka zažalujeme.
No tak, když jsme se bavili o psaní toho reportu, říkal sem si, že si přečtu nejdříve ten Tvůj a pak se uvidí. Tohle jsem ale fakt nečekal. Tys prostě chtěl mít za každou cenu zajímavější čtení. Autentický zážitky na vlastní kůži, a to doslova. Přeju brzký uzdravení a v Dačicích naviděnou.
drž se kamaráde
Ahoj,
přeji brzké uzdravení! Akorát jsem to měl z první, nebyl to moc pěknej pohled, jak jsi to tam zapíchl na přední kolo! Docela si okolo mě prosvištěl a já jsem si řikal, že jedeš docela rychle :O . Nakonec to dobře dopadlo, na to jak to vypadalo.
Našel jsem ještě jednu tvou fotku s tebou: https://www.zonerama.com/RuzekPetr/Photo/4496405/150472655
Ahoj Petr
Demo: Těšim, snad už budu ready to race.. ;)
Čárys: Korporát už se na mě klepe.. :D A sponzoring? To beru!!! :D
Srtana: Díky a to víš, my pro ty čtenáře prostě děláme všechno. No a když trochu klesne sledovanost, je třeba ukázat, že naše reporty nejsou zadarmo a jsou prolitý potokem slzí a krve.. ;)
Michal Kosík: Díky! Hojim, co to jde.. :)
Petr Růžek Foto: Ahoj, díky za fotku a pokusím se už tyhle triky z repertoáru vytěsnit.. :)