Chainless race a Whipcontest 2021- report |

Odjeto, potrženo, sečteno, rozdáno, zavřeno.

No ve zkratce tak nějak to vlastně bylo, ale protože vy chce určitě vědět ještě trochu víc, tak pár slov o ukončení letošní bikový sezony na Monínci najdete uvnitř.

Tak klik..

5:59 – obsesivně nastavenej budík na tuhle nekřesťanskou hodinu mě tahá z postele do mrazivýho sobotního rána a modrá blikající vločka na displayi u auta při naskočení motoru jen potrhuje, že se mě to fakt nezdá. Je vážně kosa. Sedačka v autě ale už za chvíli hřeje a cesta na Monínec pak uběhne jak loňský léto. Na Monín pak dorážim na čas abysme s Vlkem mohli na 8hod otevřít registraci na letošní Chainless race.

Registrace pak standartně začíná rozjíždět mojí nepřipravenost na všechny možné otázky, které v průběhu tohodle dne dostanu, ale to tak už prostě při pořádání závodů bývá. Kolem 10hod, kdy registrace pak končí už jsem celkem slušně rozmluvenej a u toho mám v ruce startovku která čítá nějakých 58 závoďáků a závodnic. Za nás dobrej strart!

Do 11hod pak probíhaj tréninky a s lehkým skluzem, kdy jsme čekali než dorazí sanitka, pak v 11:05 rozjíždíme s Vlčákem závod. Startuje se po minutě a protože se jednou dvě kola – bez pauzy, posedím si dole v cíli, při měření časů hezký dvě hodinky. Vše naštěstí probíhá bez zdržení, jen tu a tam se někdo nevejde do svýho stratovacího okna a bohužel hned v první jízdě si jedna z holek pochroumává koleno – má to holt Šárka tady na Monínci zpečetěný – srůstej rychle kočko! (A Martine, sorry za tu časomíru..)

Po dvou hodinkách máme tedy odjetý Chainless a že to byla bitva! A protože počasí nám přeje není důvod proč opět nevyhlásit další zábavu tohoto dne a to je Whip contest! Tady se přihlašuje asi 13 riderů a jedem ve stylu půl hodinovýho jamu, kdy si klucí nejdřív odhlasovali, že chtějí raději skákat na posledních dvou lavicích, ale hned po první jízdě se zas přesouváme na první dvě lavice, protože to dole prostě není bezpečný a navíc tam skoro nikdo nic neumí nakroutit.

První dva skoky teda nakonec opět fungujou jak mají i když, jako každý rok, slyšíme tolik kritiky na jejich tvar – je to holt taková monínecká tradice. Whipcontest ale probíhá v pohodě, jen těch diváků mohlo být letos víc. Z jamu pak do finále Whipcontestu postupuje 5 kluků, který už ty svoje kola fakt ve vzduchu uměj vohnout. No a jak to celý dopadlo?

V 16hod jsme se všichni sešli na terase restaurace M2 a šlo se to vyhlásit. Ceny zase poskytnul jak areál v podobě permic, ubytování, welnesů a tak a hlavně Vlčák zase vyrobil parádní bikový trofeje.

Takže vlastně to bylo jak jsem psal na začátku. A teď? Teď už je na Monínci zavřeno a čeká se na první sníh. Za moníneckou CREW bych chtěl poděkovat zase Vlčákovi, že se pořád o bikepark stará, jako hlavní shaper, ale i klukům z areálu, který letos i přes vydatný deště z počátku sezony dali do přípravy nejednu lopatu. Jo – je tu ten bikepark už nějakej pátek a když se člověk podívá kolem, rostou jinde traily v trochu vzletnějším podání, ale co jsem slyšel tak do další sezony se něco chystá, tak vydržte a těšíme se na Vás v příštím roce na otvíračce!