Sraz Topenářů – neděle

Neděle začala trochu dřív, než jsme mysleli. Po 3 hodinách spánku nás totiž budí mloácení na bok dodávky…a co se dělo dál, si můžete přečíst v nedělním díle Srazu Topenářů…

…a on mlátí lanovkář Jirka. "Klucí, klucí, začalo nám konečně sněžit, musím jet rolbovat svah, můžete mi přeparkovat auta, klucí…" a tak co teď.

Je 6h, přejet 2O metrů a jít spát není k studenejm motorům příliš friendly a stejně chceme ráno přejet těch 7km do Oberwiesenthalu…tak to dáme už teď v noci, co ? Tak jo. 

Skáčeme za volanty, začíná peklo. Na silnici už je tak 7-10cm novýho sněhu, což je perfektní. Perfektní pro ježdění bokem. Takže celou cestu do Oberu nasazuju kde se dá styl dveřma bokem, ve městě, za městem, no nejlepší. Po lehkém hledání parkovacího místa konečně dodriftováváme na místo, kempujeme, a jdeme zase spát. 

V půl desátý je pro nás ráno, lezeme ven, mžouráme do zataženého nebe, které je i tak na nás až příliš světlé…chceme tmu, a ještě zavřít opuchlá očka..leč není čas řešit, je čas činů.

Jdem koupit permici.

23E celodenní, dobrá, bereme a jdeme na to. Nejdřív lanovkou, velkou kabinkovou až na vrchol, a že se pak uvidí, co dál. Do kabinky se nás narve celkem slušný počet, řidič nás zamkne, a po pěkném pohupování v slušném větru jsme konečně nahoře. Na výběr jsou tu asi 4 možnosti, tak jedeme postupně všechny.

To co jsme jezdili loni s Andym, je skrz menší množství sněhu nejetelné tak suprově, ale stejně se to dá, takže jedem i nějaký mimosjezdovkový záležitosti. Na jedné části se jedou závody ve slalomu, chlapíci to podřezávaj velmi zkušeně, někteří nezkušeně, ale za to srdcem. 

Je tu i snowpark, s jedním mocně koplým kikrem, kterej Andy vyzývá a pěkně protahuje. Jezdíme velkou střelbu, průlety všude možně a postupně zjišťujeme, že je to tu mnohem lepší než z druhé strany kopce, na Klínovci. Proč jen je to v cizině dycky víc ? Například druhá strana Železný rudy je lepší, druhá strana šumavy (hochficht) taky lepší, druhá strana Klínovce taky lepší, ach jo…

 

No nic. Potěch dvou dekádách na prkně jsem schopen vydržet lítat na sjezdovkách tak 3 hodiny, pak už bych se nudou ukousal, a i když si to tu okořeňujeme střelbou a nějakým tím sranda fríčkem se skokama na placku, mám toho v 13h tak akorát. Následuje klasická akce – prodej permanentku !

Klukům se to daří za 15 ojro, mě za trochu míň a to o trochu dýl – dokonce na mě pokladní zavolal policajty, že prej jim kazím byznys. Stejně je wurstenland banda kokotků, němec to má od 14h za 17 euro, ty mu povíš že za 13 je jeho, a to je 13:2O, a von vole že ne, že si koupí pěkně za 17 a půl hodiny tam pak čeká. No nepochopíš.

A to vypadám tak reprezentativně.

 

Tak a je to. Pěknej pojezd, za cca 10 euro, no zase jsme to vychytali.Tak si dáváme opět drifting nahoru na Boží dar, směr česká republika. Jednou špatně odbočuju, a protože je třeba to otočit, beru to už velice na hulváta přes ručáka pěkně o 18O do opposite hrabačky, no jsem z toho happy, hned navazuju pravým bočákem z vedlejší hned na hlavní, teda ty naše letištní skiils jsou znát.

V zrcátku vidím Andyho, jak mi sekunduje bokem. Jo, Das Auto !

 

Jedeme na jídlo, čímž se chceme kvalitně rozloučit. Já volím již potřetí za tyhle dva dny smažák, jako obligátní olejovou tečku za prosportovaným víkendem. Klucí tak něco podobně VÝŽIVNÉHO a nad kávou zkoukáváme fotky u Mááry na ntbooku. No paráda. Obvzláště se mi líbí styl – uděláme fotky na web – ano, dobře, zapni sekvenci, jedeme…a cestou dolů to samo nafotí třeba 1OO fotek. Ty pak vybereš 1O, a je to doma. Bez práce, ideál.

Dyť jde hlavně o zábavu. 

Tak a tím sraz topenářů oficiálně ukončujeme. Že to byla pecička, bombírung a tak podobně, asi netřeba psát – myslím že se vám to líbilo i jen když jste to četli. Byl to super nápad, byla to super realizace, potkali jsme mrak lidí, vypili litry tvrdýho a toho sněhu byla nakonec taky dost. 

Moc děkujeme především strejdovi 1OOkladovi ! 

Tak zase někdy. 

Čiaos, bambinos!