Kosmonosy. Mega repec, giga galerie

Po úvodním článku, z kterého se stal kvíz o ceny…výherci patří má
gratulace.), Vám tu nasolím další a to report z o víkendu proběhnuvšího
závodu v dualu, který si vzala na starost partička z Mladé Boleslavi a jelo
se to v Kosmonosích.

Závod byl vypsán na 29.6., ale vyrážíme pro jistotu už 28.6. odpoledne s
tím, že se zastavíme pod mostem, no díky tomu, že se odjezd klasicky
zdržuje, jedem rovnou na místo dění. No rovnou…tohle musím napsat…ani
jeden z nás nevíme, kde přesně to v těch Kosmonosích mají.

Hledám tedy přes mapy strýčka googla, nacházím, a hledám cestu kudy tam….řidič dostává pokyn “rovně”, já opět čučím do telefonu, po chvilce zvedám hlavu a
zjišťuju, že jedeme po jakési velmi zarostlé z kopce vedoucí polní cestě, kde naposledy projel místní sedlák traktorem začátkem jara. No nic jedem dál jelikož otočit se není kde, až dojíždíme na takovou louku, kde se konečně otáčíme a vydáváme se na trápením auta cestou zpět. No nic, i to se stává, nakonec v pořádku dojíždíme přímo pod trať, je pátek něco okolo 20:00 a zde jsou jen místní a všichni na tati likvidují následky tří denního lijáku, který se na ní dost podepsal.

Kluci dělají co můžou a nás nebaví jen tak koukat tak bereme volné lopaty, hrábě a kolečka a přidáváme ruku k dílu. Po dokončení úprav trati, za pomoc dostáváme každý po dvou kelímcích piva…za což moc děkujeme. Po zbytek večera popíjíme a koukáme na videa. Pak už jen dobrou noc a hezky se uložit k spánku pod širou oblohu.

Ráno se budíme s malou opičkou za krkem, no nezůstalo jen u oněch dvou piv :D, do krásného dne, probíhá snídaně, a ladíme jak to uděláme, páč já s sebou nemám kolo, budu si ho půjčovat od ostatních členů posádky. Jdu se tedy registrovat mezi prvními, abychom časově zvládly předávku kola. Během tréninku se trať ujíždí a je to každou jízdou lepší a lepší. Přichází na řadu kvalifikace. S Čerwem se dohadujeme, že to dáme bez šlápnutí, po
odstartování zjišťuju, že to určitě nepůjde, nešlápnout tak jsem na první rovince ještě dneska. Ostatně Čerw na naší domluvu také kašle a rve jí dolu strašnou, kvalifikuje se tuším na 2. místě, dobře on. Já dojíždím někde okolo poloviny o 0,02s za kamarádem s kterým jsem přijel, respekt patří časoměřičům.

Závod se oproti časovému harmonogramu posouvá o 30 minut, což někdo využívá na další tréninkové jízdy, někdo na pivo, někdo na jídlo a někdo očumování místních krás(ek) a že jich tu není málo, sem se budu asi vracet. Jelikož jsme v rozjížďce s kamarádem, říkejme mu Kerry, dohadujeme se na taktice, jakou závod pojmeme, já jedu pomalejší stopu, mám na helmě kameru otočenou dozadu, tak je asi jasné jak to dopadne. projedu cílem a mám 2 minuty, abych dopravil kolo na start a předal ho jeho majiteli, aby mohl taky absolvovat
závod. No kopec to není velikej, ale nahoře toho mám celkem dost.

Koukám po krás(k)ách podle trati, točím nějákej ten materiál, co bude asi do konce světa ležet na disku mého PC a sleduju jak kdo má našlapáno…a Kuba Šosvol má našlapáno solidně. Jsou k vidění i nějáký ty pády pana-orel, roztrhlý řetězy na startu, holt je to závod a k tomu ta vyhrocenost patří. Na druhý závodní kolo ladím kameru směrem dopředu, a po dojezdu zase honem nahoru předat kolo. Další kdo mě hodně mile překvapil je Jonáš, jede mu to moc pěkně, jen tak dál chlape, jak na kole tak s Vomáčkou a hořčicí.

Opět se jdu podívat kolem trati. třetí jízdu ladím kameru do boku, což naznačuje boj. Po startu jedem tak něják pospolu, ale Kerry v jedný zatáčce dělá chybu a já mu ujíždím, no nevadí o kousek dál na něj zase čekám, pozdě se rozjíždím a mám co dělat, aby mi zase neujel on, bojujeme o každý centimetr, diváci šílí, cílem projíždím o gumu a kousek první, Kerry je kluk slušná a moje počkání mi před cílem oplácí přimáčknutím brzdy. Respekt kamaráde!
Takže postupuju do dalšího kola. Na startu zjišťuju, že jedu s Kuzmičem, moje šance na úspěch je asi taková že vyhrajete 1. ve sportce. Startovací brána padá a Kuzmič mi mizí, to se opakuje i v druhé jízdě, a to jsme dole slyšel desatero Michala Prokopa, hned první bod bylo – nepodcenit start a makat hned od začátku, no asi jsme nebyl jedinej, kdo to slyšel.

No nic jedeme dál, pro mě tím závod končí, tak vracím vypůjčené kolo a jdu se opět kochat, opravdu to bylo neskutečný, jaký a kolik jich tu bylo, ale nekončí pro zbývající postupivší závodníky, někteří mají kolo zřejmě vybavené motorem, jinak to moc nechápu. Závod vyhrál ten co pojel druhého, to je asi všem jasný, a ostatně výsledky najdete někde na internetu. Gratulace vítězům a čest poraženým.
Nás čeká zabalit věci, uklidit kolem našeho VIP místa pro auto, poplácat se na rozloučeno a snad na brzkou shledanou a vydat se s vidinou neúčasti na party, která se po závodě rozjela a trvala až do tý doby, aby se slušní lidé mohli vrátit domů za světla, k domovu.

Děkuji partě za uspořádání tak skvělé akce. Děkuji všem co mi byli ochotni půjčit kolo (Dejve a Gregy). Děkuji Kerrymu za závod a za fotky.

Děkuji všem co tam byli.

KOMPLET GALERIE JE HÝR !

-COOLO-