Nedělní střízlivění

Po sobotním vydařeném ježdění a ještě vydařenější party tu máme těžké nedělní ráno opilcovo.. Inu bylo ale třeba vstávat, protože další nádhernej den volal k ježdění.

Pro mě byla neděle opět v hlídacím stylu, ale tentokrát bylo už panu Tobiášovi dobře a tak nic nebránilo tomu abych ho na výlet na jih vzal sebou. Balíme teda každej svojí integrálku, já bika, on motorku a už jí ráno mažem na jih k Čárysovi ke gotce, kde se pomalu probouzí celá skvadra dětí noci. Jako byla to asi docela part, podle toho bordelu kolem, ale vše se hezky uklízí a tak po nějaký hodince všichni nakopáváme káry a vyrážíme opět pojezdit.

Včera se v Sobíku tak líbilo, že pomalu nebylo šance začít dnes někde jinde. Já dorážím o trochu dříve, neb návštěva benzínky, pro občasné návštěvníky lesa, zdá se být nutností číslo jedna. Jít se vysrat na bílou mísu a koupit kafe z černýho automatu. V poklidu teda dorážím do místa kde by se to mohlo jmenovat Cruzovo a jdu obhlídnout stav.

Prach, který ani krev pot a slzy tady uroněný nedokázaly přmoct, čeká v každý klopence a tak rčení že se za kočárem bude prášit dostává se stoupajícím sluncem na opodstatnění. Nicméně nejprve procházíme s T. všechny lajny a po seznání, že na to si ještě počká, se jde sofistikovaně usadit aby měl apson přehled kdo co kde lítá. Já beru helmu a jedu se rozpumpovat na pumptrek. Po chvíli přicházej ostatní a dle naspaných hodin se i postupně stavěj na kolo. A tak tu zase lítáme, dáváme vláčky s Čárysem zkoušíme všechny lajny a dobře se bavíme nejen na účet svůj, ale i ostatních. Největší aplaus pak sbírá Ebi, která jde na spodním skoku přes kalcky a slyšíš jen ránu vo zem. Ta holka je naštěstí gumová a tak se po chvíli zvedá a je OK. Kolo ale odkládá a jde si dát pauzu.

My ještě chvíli lítáme. Já cvkám Maaru, kterej na kole – na kterém by se nemělo skákat lítá ty největší pekla ( jj kamaráde – to bude mít Spaceman radost :) ) a když tak nějak máme dost a čas kvapí, tak to balíme jedem se přesunout do Dráchova na dirty. Levá, pravá a už stojíme před mostem, kterej nám vystavuje svou nutnou opravou stopku a tak zbytek musím po svejch. Loučí se s náma Rossík s holkama a tak ve zmenšené sestavě pokračujeme po osách k dirtům.

Tam klasický vytuhláky a bočáky , ale celkem ten podklad jede, takže se dá naskákat celá lajna a člověk si hezky polítá. Nezdržujeme se tu ale moc, protože kolem pátý je sraz na Monínci a tam se jde řešit jak se vlastně ta letošní sezona rozjede..

..ale k Monínu se ještě vrátím at se máte na co těšit.

Domu se pak dostávám kolem půl devátý a pro mě i pana T. to byl zas jeden dlouhej ale parádní den strávenej venku s badničkou jak za starejch časů.

A pár fotek níže ode mě.. a něco ještě ze soboty od Petra – děkujeme!

-a-