Tomaass: Výprava za sluncem |

Tak po tom emo článku minulej víkend musím napsat něco pozitivnějšího že jo. Jako každej rok v tomhle období je na většině území Český republiky, a o to víc v Praze, zataženo a tma. A i na těch, co už plně zabředli do svýho konzumního elektronicky ovládaného automatického života, je poznat, že jim to slunce chybí. O to víc to postrádáme my, co máme rádi obyčejný krásy přírody, mezi který třeba takový slunce patří.

Začalo to tak, že jsem si takhle seděl v tom kanclu jo, dopsanej článek na 720.cz a říkám si Ty jo, já jsem fakt dlouho neviděl slunce. V tom mě napadá, že vlastně loni jsme byli s Bětkou to slunce okouknout, takže jsem měl podobnou náladu asi taky.

Pátrám dál a stejnej víkend jsme byli i předloni, zjistit jestli to slunce ještě vychází a existuje.

Takže to už je jasná tradice a zrovna ten samej víkend. Hned to sypu na fejsbuky, jestli se někdo přidá, že bych ze soboty na neděli vyrazil.

A samozřejmě že to funguje, malou reklamu tomu dávám ještě v pátek v hospodě a v sobotu před ojezdem už vymejšlím, jak dostat šest týpků na cestu i na spaní ke mě do dodávky.

Nedaří se nic vymyslet, tak Mlock gentlemansky odstupuje s tím, že tam byl před dvěma týdny, tak ať nežere :-).

S jednou rukou jsem trochu pomalejší, vyklízím svůj obytný dům, abychom se tam naskládali a za tmy vyrážím nabrat kluky. Partička je to teda věru zase povedená, to mě třeba na těch sociálních sítích baví. Že tam máš prostě všechny.

Prvního tak nabírám Mirka s kterým jsem chodil na základku od první třídy, naše cesty se zase potkali na vejšce a teď už se tolik nevídáme. Dál je to Matěj, kámoš kterýho znám od mala a kterej teď žil v Kanadě a na Zélandu, tak je vzácnost si s ním zase nějakej výlet dát. Pak jeho brácha Kuba, co s náma docela poslední dobou podniká akce, protože se přestěhoval do Turnova a koupil kolo. Nakonec nasedá Berkys, týpek s kterým jsem byl letos na víc výletech a dovolenejch než se všema svejma holkama dohromady.

Je sobota večer a my si to šineme za zvuku cinkajících lahváčů a plynovýho topení klasicky do Špindlu. Nějaká ta večeře ve Vrchlabí a už parkuju na svým oblíbeným místě pod Stohem, kde jsem zimu 2012 bydlel v autě snad víc než doma.

Jednorukej navádím týpky, co kde složit, rozložit, co kam dát, abychom se v pěti v autě vešli a dáváme menší obytka párty. Okolo půlnoci jdeme spát s budíkem nařízeným na 3:40.

Když to za těch pár hodin zazvoní, vůbec se nikomu nechce vstávat, já stejně moc nespal, protože bolest, tak to diriguju, protože se musíme převlíknout po jednom, jinak to v tom malým prostoru nejde. Vyrážíme asi v 4:20, chudák Míra, co byl venku jako první.

V plánu máme jít na Kozzí hřbety a pak dál na Studniční. Klasická cesta, kterou už jsem šel tolikrát. Je tma, na zemi jsou ledový plotny, Špindl svítí a zasněžuje a nad ním visej krásný jasný hvězdy o kterejm se lidem dole může jenom zdát.

Jak jsem teď moc nebyl venku, tak jsem byl asi nějakej odpočatej a klukům tak trochu odbíhám a užívám si, že se můžu hejbat, že jsem venku, že tu jsou ty hory a že mě bolej nohy.

Nahoře jsme za hodinu a nějaký drobný, to bude asi rekord. Koukáme, jak Krakonoš vaří mlhu nad Sněžnejma jámama, dáváme nějakýho zahřívacícho panáka a pokračujeme na Luční. Odtud směrem nahoru k památníku padlých, kde potkáváme dva lidi, to je poprvé, co jsem tu někoho takhle brzo potkal. Po chvíli měníme azimut na Studniční a obloha už dává znát, že dneska vyjde.

Nahoře jsme před třičtvrtě na sedm, takže výstup asi 2:20, takže hodně slušný. Předpokládal jsem, že to půjdeme minimálně tři hodiny. Co už není tak slušný je, že jsem to fakt tak plánoval na východ slunce v 7:35 a je tu zima jako kráva a fučí neskutečně studenej vítr.

Nacházíme teda nějaký místo, kde by to mohlo bejt fakt pěkný a čekáme.

No a je to zase krása, nejdřív se mění na horizontu barvy, který zdaleka přesahujou všechny barevný hloubky monitorů světa. To mám snad úplně nejradši. Všechny vysoký kopce začínají být ozářený a co jsme nechali dole ani nevidíme, protože to leží pod inverzí.

A když už myslíš, že nic nebude víc, tak na horizontu vyjde ta žlutá koule, která tě za chvíli zahřeje, protože jsi sem kvůli ní šel a čekal a jsi zmrzel na kost.

A co vám budu povídat. Vyšla!