Špičák – ten druhej, Tanvaldskej |

Když mě ve zprávě od táty přistála fotka z lanovky na zem, kde jsou vymodelovaný klopenky a všude kolem stromy a pod tou fotkou byla otázka: ”A tady to, v Jizerkách, znáš?” chtěl jsem automaticky napsat, že jasně, že to znám.

Jenže já to neznal..

Naštěstí jsem ale zarazil tu automatickou odpověď a místo ní zvedl telefon. Stačilo pak jen pár vět a plán na návštěvu Tanvaldskýho Špičáku měl obrysy jasnější než Retina display na Macu. Vyrazili jsme teda v kanadskym stylu v pickupu s tátou a Tobiášem omrknout, co se to, tak trochu potají, uplácalo v Jizerkách. Nutno podotknout, že cesta tam je trochu klikatá, ať už člověk jede odkudkoli, ale dokud tu nebudou tunely jak v Rakousku, je aspoň na co koukat. Koukatelný kopce i údolí s převýšením tu teda jsou a tak jsem byl i celkem zvědavej a před příjezdem zabrousil na web bikeparku, kterej nabídnul pár velmi lákavejch fotek. No tak uvidíme.

Po příjezdu házíme rychle věci z auta, protože tady jezdí lano po půl hodinách a ty naše akorát ukazujou za 6min půl. No nedali jsme to, ale aspoň zbyl čas rychle něco zhltnout v místní hospodě u lanovky, ale sotva máme jídlo na stole už se zase roztáčej elektromotory a čtyřsedačka začíná valit nahoru další várku lidí. Pěšáci převažujou a lidí s kolem (zaměrně nepíšu bikerů) je tu poskrovnu. S náma třema by to bylo akorát na základní hokejovou pětku. Sedáme teda na lano a vlekaři s úsměvem nandavaj kola (paralela s lajkovanym Klínovcem, kde mám ale vždycky pocit, že i přes to že si kolo musíš nandat sám, tak je tam děsně votravuješ) tady – pohoda. Cestou nahoru koukáme kudy jsou traily namotaný a v půlce se nám pod nohama konečně zjevuje i jediný místo, který tu už znám – sice jen z fotky, ale vypadá to velmi dobře. A těch dobrejch míst následuje víc, aby se trail ale zas po chvilce ztratil někde v lese.

Nahoře pár pěšáků sedí u hospody a my, i přes to, že máme celkem dost času, se hned pouštíme do jednoho z trailů. Na výběr je sice jen modrej nebo červenej, kterej má na jednom místě i černou variantu, ale dýlky trailů dávaj tušit, že rovně po sjezdovce to nebude. Dohromady je tu totiž namotáno cca 8km trailů. Na rozjetí dáváme modrej a stačí pár metrů a je jasný, že zábava tu bude!

Konceptem mě to připomíná Floučko na Rychlebech. Dřepujeme teda první část trailu a já kontroluju zezadu Tobiáše, kterej začíná pěkně zrychlovat, protože nám táta ujíždí. Sem tam vidim u mladýho na bouli nohy lehce nad pedálama a škubání za řídítka, tak ho musim začít brzdit, protože hodit tu krysu v první jízdě není úplně v plánu. Za chvíli se ale sjíždíme a já si beru vedení a že se trochu projedu.

Tak jako letět se tu dá a modrej trail má fakt pěknou flow. Dáváme hned další jízdu a jdem do červenýho. Ten má několik trochu techničtějších míst kolem šutrů, nebo přes ně a taky kolem jedný moc hezký bouldrovací skály. Odbočka a tedy černá varianta je pak jen místama trochu víc po šutrech a trochu víc z kopce, ale jak je vidět, dle povrchu, tak to lidi moc nedávaj se skliz a díky aktuálnímu suchu, je tu vybržděná drážka jak při motokrosu národů. Jinak je trail naprosto v topu.

Třetí jízdu dáváme opět modrej a já si odpaluju pár dvojáků, na který se ale musí letět, takže při běžný rychlosti tě to nijak nerozhodí. Co mě baví ale asi nejvíc jsou klopky. Jasně – ty bavěj každýho a všude, ale já myslím to, jak jsou tady postavený. Běžně se totiž setkávám s tím, že konce klopenek jsou spadlý a v místě, kde se potřebuješ ještě trochu opřít se už materiál drolí, nebo tam prostě není.

Tady udělali kluci neskutečnej kus práce a konce klopenek vyskládali z šutrů a vytáhli je fakt do velký vejšky. Takhle luxusní klopenky jsem prostě nejezdil už dlouho a to vůbec nepíšu o tom, že jich tu je fekt mraky! Levá střídá pravou, kolikrát ani nemusíš ťuknout do brzdy a géčka tě tlačej do pedálů a hlavu musíš fest zvedat, abys viděl kam trail dál pokračuje.

Dole jsme pak opět všichni spokojený a k mýmu štěstí potkávám i kluky, který maj celou tu místní atrakci v rukách, lopatách a vůbec se o traily staraj. Dávám s nima rychlej pokec a chválim za vážně pěknou práci, co tu odvedli a jen doufám, že míst jako tohle, kde Lesy ČR daly prachy na stavbu, bude přibývat.