Vejlet do Prahy v pátek…

Nu, byl pátek, bylo léto, a já vyrazil za zábavou směrem sever. V plánu byly Čerčany a Praha, a jaké to bylo? Více pod více…

Do Čerčan jsem dorazil kolem 11h, nikdo nikde, ale to jsem i  čekal, ale je mi to jedno, a tak dlouho neotálím, a jdu na to. Je naprosté, ale naprosté léto, jsem tu jen tak v tričku, kéry ven a předloktí vopálit.

Dávám si pár skočíků na rozskákání, a poznatek prvý – jede to jak kráva. Je to vyschlý na beton, a vše tlumím a přestřeluju.. Po chvíli váhání jdu na ty větší dirty, si říkám, vole, jede ti to jak kráva, hlavně to nepřehul. Tak radši pomaleji, těsně předtím si říkám si pomalej ! a mocně to ťahám, abych se posléze ropplácl slušným přeďákem minimálně metr za skok na rovinu. Jede to horzně.

Pak už si to dávám skoro krokem, je to paráda, od startu ani nešlápneš, přibrzdíš, a super. Jdu i na novej gap. Instaluju si svépomocí kameru, abych si sám něco natočil, je to super zábava, dalo by se takhle myslím natočit celý video. Mno nic. Na gaponce rubu dost, a je to taková mrdka to toho plochýho dopadu, že už na to seru. Hrůža. No a radši to balím, a mizím směrem Praha.

Příběh. Jedu si Prahou, dva pruhy, dvojitá plná, v protisměru dva pruhy. Ťukám si na telefonu něco. Kouknu před sebe, a ty vole, v protisměru se vynořuje kokot na skůtru, přejíždí ty dvě plný, a čelně to valí ke mě! Neveřím svým očím, jdu na brzdy, on to flekuje, a smykem zastavuje napříč, přesně proti mě. A stojí. To nezastavím, pouštím brzdy, toho kokota prostě sejmu. Těsně předemnou tomu dává plnej, a skáče na chodník, já to provalím kolem něj, si řikám, kretén, a valím dál. On na chodníku plnej kolem nohy, a za mnou. Dojíždí mě, kopačky do boku dodávky, najíždím na něj, že ho sejmu, hell.  Zvedá si masku voe a já vidím tvář toho pitomce. Je to Manas Tomek.
Svět je malej.

No, chvíli se domlouváme na večer, a pak já pokračuju k Filipovi, že prej mě vezme někam kde jsem ještě nebyl. Ale já už byl všude, tak jsem zvědavej. Nakonec mě bere na trať kousek za Prahou, kde si to vycházíme asi do poloviny, což psychycky nerozdejchávám, páč jsem už silně znaven a taky je to taková cesta – nic moc. Jednou dolů, jedu na oči, na pytel, a tak si pak vycházíme zpátky do takovýho místa, kde je super pasáž – rozvalíš to na vyhazováček, pak tak 7m rovinka, klopenka, a dabl. Je to paráda, hroznej motox, už ve vzduchu jí lámeš do pravíčka, vletíš do klopky, no a skočíš dabl. Tohle fine, jinak je to tu celke nuda…

Večer si dáváme spicha v hospodě, Petr Zuzu Manas K Filip a Ven, a padaj ukrutný hlášky, furt se řežem, bolí mě břicho, už s váma nikam nejdu… A na kutě, páč na sobotu jsme vymysleli Krupku, prej že přijede 100 lidí, ale o tom až zítra…

Jo, dobře bylo. A těch fotek, co? A počkejte co mám fotek z Krupky !