Rozhovory – Heiňas

No a máme ho tu. Píchače roku 2007, eskamotéra co si umí přejet vlastní nohu, profesora zatáček, mužského modela a vychovatele mládeže. Dámy a pánové dovolte mi představit : Petra Heiníka !

Ahoj Petře. Tak jsem tě uhnal dřív než Brozák pro rozhovor, mám radost.

Já mám taky radost, že ty otázky vůbec dorazily. Myslíš, že v dnešní době internetu se vyplatí živit poštovní holuby?

No dobře dobře, mám zpomalenej outlook, no jo no… Ale ptát se budu já :) Takže. První otázka, myslíš si, že se má cenu představovat 720 crew, nebo je to zbytečné ?

Krátká rekapitulace snad neuškodí, takže jmenuji se Petr Heiník, táhne mi na 28 let, narozen v Ostravě, trvale žijící v Praze a na scéně DH se pohybuji už dlouhých 14 let.

Fajn. Tak a jdem na to. Jak dlouho vlastně jezdíš na kole, a kde jsi začínal, a proč a jak, a tak ?

Na kole jezdím cca. 24 let, ovšem ty první roky si nepamatuji přesně. Postup byl tak nějak klasický, začátek BMX, následoval cyklotrial, v době nástupu MTB koketování s XC, kde jsem v kategorii kadetů dosahoval velmi slušných úspěchů a následně přestup k DH.  

24 let. Ach ne, bože. Kdo tě ke kolu přitáhnul ? Proč jsi si nakonec vybral sjezd ?

Za to vděčím hlavně rodině, tátovi. Měl jsem možnost v mládí vyzkoušet spousty sportů ( ano i fotbal, hokej či krasobruslení ), nikdy jsem nebyl do ničeho tlačen a výběr byl vždy na mě a tak nějak samovolně jsem se postupně rozhodl pro kolo. No a DH z toho tak nějak vykrystalizovalo, hlavním důvodem byl ovšem i fakt, že zdravotní stav mých zad nedovoloval delší zátěž než 1h, alespoň dle doporučení doktorů, a musel jsem tedy opustit dráhu XC jezdce.

Že jezdíš na RBčkách, a děláš testovacího jezdce, víme (snad kromě návštěvníků dolekop.com) všichni. Jaká je story, jak se vlastně stane člověk testovacím jezdcem ? Předpoklady, okolí, atd… ?

U mě to spíš byla shoda okolností a náhod. V začátcích jsem jezdil na Cannondalu a ten jednoho dne praskl, cestou ze závodů jsme se stavili ve Strakonicích u pana Bartosze, který se tehdy zabýval stavbou AL rámů, zda by to šlo opravit. Slovo dalo slovo a začala užší spolupráce, která pokračuje dodnes, kdy v této spolupráci jsem z počátku dělal jen testovacího jezdce a postupem času funkcí přibylo. Je to celkem dlouhá historie, která by vydala za samostatný článek.

To doladíme ! No a v čem spočívá tvoje práce ? Jak vypadá obyčejný pracovní den coby test ridera ?

V podstatě se dá říct, že jde o hledání ideálního nastavení geometrie, odpružení, životnosti, ergometre testovaného rámu/kola. Jako testovací jezdec obdržím rám – většinou prototyp – k testům. Ten si osadím komponenty a pak už je to jen o ježdění, porovnávání, přenastavování, atd.
Na základě testovacích jízd vznikne soubor poznatků, který se diskutuje s výrobou. V závislosti na výsledku testů se buď postaví druhý/třetí upravený prototyp nebo se jezdí ten první a testuje se životnost.
Testy jsou náplní hlavně o víkendech, v průběhu závodů, atd. V reálu testovací den vypadá jak klasický tréninkový den, jen se soustředíš hlavně na kolo, sjedeš jednou, zapíšeš si poznatky, přenastavíš co se ti nezdá, znovu na kopec, vyzkoušet. S sebou máš většinou i kolo ze současné produkce, odzkoušené – pro porovnání. Občas přeskočíš na druhé kolo, porovnáš. Když se ti něco vyloženě nezdá, hledáš chybu, případně vemeš obě kola na jedno místo a porovnáváš rychle za sebou.

To je velice velice zajímavé, čoveče. Co ambice ? Kdy jsi si naposledy řekl, to musím kurva dát, nebo tak něco. A tím myslím co se týče sjezdu, plánů na sezonu, a tak. Trénuješ vlastně nějak systematicky ?

Nikdy jsem netrénoval systematicky, vždy to byl takový chaos plán. Nikdy jsem neměl trenéra, trénuju podle sebe, podle pocitů a jak se mi zrovna chce. Podle toho to taky vypadá.
Plán je díky zranění z loňska a velké mezeře v tréninku hlavně v tom, dát se trochu dohromady, páč co si budem povídat jsem na tom v současné době tragicky, a sezónu si hlavně užít, pobavit se. Ambice už dávno nemám, to přenechám mladším, ambicóznějším.
K tomu, "to musím dát", takhle to nemám položený. Když je nějaká taková věc, překážka, podívám se na ní a buď vím, že je v mých silách ji dát a pak je to jen o tom srovnat si to v hlavě a dát ji. A pokud vidím, že to není v mých schopnostech, nebo je to 50/50, tak ji prostě nedám. Nemusím si něco dokazovat za každou cenu.

Petr je zde sice až ten třetí, ale dle svých slov je oba na lokti vyvezl až za mlíko. A to ten druhej je Prokop !

To je rozumný přístup. Jak vidíš letošní sezónu, to asi bude terno, co ? Co pro tebe znamená nabírat váhu, prozradíš to prosím našim čtenářům ?

Po zranění z loňska, kdy jsem do půlky ledna neměl dle doktorů správně dělat radši vůbec nic, letošní sezónu pojmu ve velmi pohodovém duchu, pobavit se pojezdit, bez ambicí. Váha je základ, to je jasné a moje metoda je gaučing u TV a požírání čokolády. Funguje to výtečně.

Muhahahááá ! Co pojedeš za kombo, a v jakejch barvách ?

Nad kombem porad přemýšlím, barvy asi šampón white, abych zapadl do vybavení teamu SUZUKI-RB.

A tím se dostáváme k teamu ! Letos vzniknul SUZUKI – RB UCI team, vzali jste Kamila, máte Janu, plánujete ještě rozšířit nějak team ? Na co se vlastně letos zaměříte ? Kam pojedete ?

Kamil a Jana budou jediní jezdci. Kamil se soustředí na 4X a to SP a ČP, Jana má prioritu OH BMX. Účast je plánována na kompletním SP, ČP 4X a pár závodů ČP DH. U Jany to budou hlavně BMX závody.

A co DH závody v ČR. Jak to vidíš. Dobře, budu konkrétnější. Četl jsi můj zápis ze schůze, jaké máš z toho všeho pocity? Pohne se to někam, bude to stagnovat, co se stane ?

Těžko říci, spíš se kloním k názoru, že se moc nezmění a stagnace bude pokračovat. Třeba se mýlím a nechám se překvapit. Schůzka byla určitě správným krokem, teď je jen otázkou, zda se podaří učinit z ní nějaké výstupy a na jejich základě posunout ČP DH dál. Není to ovšem otázka 1 roku, nedají se hned čekat zázraky, ale delší doby.

Od těhle dob se na svazu mnohé nezměnilo… :)

Jak vidíš biking v českých polích a hájích, neřkuli kopcích, za takových 5 let, a kde v tom vidíš sebe ?

Trendy se mění každým dnem, a co bude za 5 let je ve hvězdách. Nemyslím však, že se něco změní dramaticky. Asi ubude takového toho klasického DH, hlavně díky aktivitám ochránců, bude víc FR a BC aktivit, možná konečně bude víc parků na základě úspěchu Špičáku. Anebo se necháme překvapit.

Řekni mi svůj vysněný den. Od rána do noci. 24h.

Ty takových snů je,  to máš pokaždé jiný. Záleží na počasí, náladě, spoustě faktorů. Nemám holt jeden vysněný den, ale několik vysněných scénářů.

Hele, odbočíme, jo. Co letos to zranění, řekni mi jak si může člověk tak pohybově nadanej, jako jsi bezesporu ty, přejet nohu zadním kolem ? Chci příběh !

Příběh, no to si tak jedu SP ve Schladmingu, pustím to do koleje rychleji než by bylo vhodné, trošku mě to rozhazuje, vycvakávám nohu a ta mrška se dostává pod rám a odtud je k přejetí zadním kolem velmi blízko. Otisk pneumatiky vypadal na kotníku fakt dobře.

Jak dlouho jsi si to vlastně léčil ? A jsi už ouplně v cajku ?

Celkem jsem to léčil 7 měsíců, z čehož 1 měsíc zabral samotný kotník a 6 měsíců poté zabralo doléčování krevního obrazu, rozstřeleného požíváním prášků na ředění a rozpouštění sraženin. V současnosti jsem už OK.

 

Co by jsi dělal, kdybys nejezdil na kole? Bracha snowboarding, táta rally, hehe, co ty ?

To nikdy nevíš kam by tě osud zavál, ale MX asi jednoznačně.

Ve snowscootu jsi mistr světa. Jaký byl příběh u tohohle sportu, kde jsi se k tomu dostal, a tak ? Co máš za výbavu ?

Tak k tomuhle sportu jsem se dostal taky náhodou, na SNB jsem si kdysi, rok si nepamatuju, zlomil najednou  holení a lýtkovou kost těsně nad kotníkem, léčení trvalo dlouho a na SNB jsem nemohl a ani nechtěl. Jezdil jsem na lyžích, což mě moc nebavilo. Shodou okolností v té době táta někde na plakátu ve Francii zahlédl fotku Snowscootu. Hned ho to zaujalo a začalo pátrání po výrobci, objednání a dovoz. Lyže se vyměnily za Snowscoot a bylo to. Výuka naprosto samodoma, nikdo to neznal, byli jsme jak exoti. No když už jsme na tom trochu uměli, vyrazili jsme na závody do Švýcarska, porovnat se s ostatníma a vůbec zjistit jak se na tom jezdí venku. První rok jsem byl 3. ve sjezdu, druhý rok pak 3. ve sjezdu a 1. v dual slalomu. V současnosti mám model od japonského výrobce JKyK Ti – Titanový rám, karbonový desky..

A jezdíš teď ještě nějak? Na Dolní Moravě se měly jet závody, nepřemýšlel jsi že by ses do toho obul ?

Nejezdím, nějak mě to poslední dobou neláká. Je to hlavně z důvodů podmínek na horách v ČR, kdy člověk víc stojí ve frontě než jezdí. A do zahraničí radši vyrazím na kolo do MC než na hory. Holt zima a sníh není můj kamarád. O Dolní Moravě jsem přemýšlel, ale nakonec zradilo počasí, tak uvidíme v náhradním terminu.

Tak a klasická smršť krátkejch odpovědí.

Nejoblíbenější barva.

Modrá.

Nejhezčí herečka.

Moje přítelkyně.

Oblíbený zvíře.

Rybičky.

Co nejradši papáš.

Čokoládu.

Nej akce za rok 2007 (kola).

Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav, to byla akce s velkým A.

Nej trať .

Fort Wiliam, Schladming.

Nejvyšší rychlost jakou jsi kdy jel po zemi.

V tom fofru sem nestíhal koukat na tachometr, ale asi 260Km/h.

S čím ?

SUZUKI GSX-R 1000

Tak a těsně před koncem, ti dám možnost, ostatně jako všem ostatním, se mě na jednu otázku zeptat, a já ti na ní pravdivě odpovím. Máš možnost.

Na to, na co bych se chtěl zeptat, nechci radši znát odpověď.

Muhahahááá… Paráda. Tak to byl Petr Heiník. No já děkuji za fotky, rozhovor, rychlost, a spoustu dalších, s článkem nesouvisejících věcí. THX ! A vy koukněte na old school galerii, muhahahááá…