Geiskopf se Soběslaví a Krumlovem

Tak jako každým rokem z jara vydala se Soběslavská a Krumlovská tlupa zajezdit do nedalekého Geisskopfu. Jak to probíhalo, poznatky a novinky vám vevnitř sdělí Cruzo…
Šéf mi půjčil transita a vyrazili jsme v pátek po poledni. Cestou jsme nakoupili ve Strakonicích v kauflandu tekutiny a potravu na dva dny a hnali se v azurovém počasí směr železná ruda a Geisskopf.  Měl jsem půjčenou prvně navigaci  a řeknu vám tolikrát sem se s přístrojem ještě nepohádal. Slovenský hlas postarší ženy nám volil zdlouhavé zkratky. Nicméně i přes menší vyhlídkovou projížďku po Regnu jsme se dočkali cíle.

tavria vyrostla… 

Krumlováci přijeli chvilku před námi a už na sebe rvali chrániče a že jsi jdou poskákat. Nejdřív jsme chtěli jít okouknout sjezdovou trať aby nebylo v sobotu žádný velký překvápko ale pak jsme si řekli, že si s klukama párkrát pohopsáme. Bafli jsme pevňáčky a vystoupali k dirtíkům. Od loňska se nějak nezměnily. Pět laviček odrazy bez hranek ale i tak to bylo dost zábavné. Malá lajna 3 lavičky. Velká jeden narychlovák a pak vcelku koplá dřevěná bestie.

 

Dole po třech dropech přibyl ještě wallride a simons. Wallride vcelku pěknej ale podle mého gusta by mohl být delší. Simons by nebyl špatnej kdyby neměl odpal hned před hranou lávky. Chvilenku jsem pohopsal a šli jsem se vydat vzhůru po DH.

přescesťáček.. 

Spodní pasáž je kroucená stejně jako loni  přibylo pár skoků a ubylo i pár hovadin z loňska nacož němcí postavili jiné zhovadilosti. Horní pasáž je vcelku taky stejná …jen před kamenejma schodama po louce vznikla alternativa kolem po kroucenym singlíku se zavřenejma zatáčkama.

Řekl bych že tať je upravenější a víc bez kamenů než dříve. Dolů jsme zvolili lávky. Těch moc nepřibylo. Přebili pár špatných prken, po Simonsovi vznikl zajímavej gapík tak 2 na metr a jedna malá příklopka místo dlouhé. Věc co nechápu je proč je konec dopadu simonse i pár jinejch lávek zakončenejch 30 cm schodem do bordelu .

Tím vznikla hláška "Dopadem skok nekončí."

Docela mě taky překvapovaly zářezy převodníků na dopadech skoků nedelších jak 2 metry. Holt jsou to prasata.

Sešli jsme k autu a začali hodovat. Naproti nám pařili ještě nějací Češi s mega karavanem a okolo pár němců. Pokecali probrali poznatky a s vidinou ježdění jsme kolem 1 hodiny šly spát. Ráno jsme se obrnili a mazali pro tiket za 2 éčka a  koupit permici. Zvolili jsme nákup bodové 100 bodů za 31 euro což je nějakých 14,5 jízdy nahoru. Je to fajn člověk nemusí lítat jak magor aby toho co nejvíc najezdil stejně při těch občasných frontách čas ztratí. Při bodovce si v klidu dojdeš najíst a zbylé body krásně ležej na kartě na druhej den. Cesta nahoru je zdlouhavá ale je hezky tak chytáme bronz.

bože, co to žereš, kamaráde ?  

 

Prvně volíme Freeride, baví mě moc je trochu řekl bych jinší nebo to spíš dělaj ty stromy co tam chybí ale v první jízdě se to dá rvát na oči a nečeká tam žádný překvapení. Podruhé jedeme DH je dost zábavné pořád ve vzduchu a na brzdách. A takhle to pokračuje až do večerních hodin lanovka končí a mi si necháváme ještě 6 jízd na neděli. Žereme a klucí že si půjdou ještě poskákat než padne tma. Nejdřív jsme plánovali korzík po kopcích ale pár piv nás unavilo tak jsme šli s nima.

Na dirtech jsme vytuhli asi na dvě hodinky ve kterejch jsme si neskutečne zablbli na lajně 5ti. Se Sojerem jsme vychytali pár novejch triků a Burdon si zamiloval malé pevné kolo. Tma sestoupila tak jsme taky šli. Natahali z lesomočálu padlé sušinky a vykřesali oheň. Příjemně unavený jsme se pustili do dopíjení tekutin jelikož je to poslední večer.

Ohně kolem nás postupně uhasínaly a žili jsme jen my češi naproti nám a skupinka němců opodál. Němcům zase kolem 1 hodiny hráblo a začali rozjíždět německej hip hop a tůrování auta s nemalým obsahem, který po chvilce zmizelo v lese a asi po půl hodině se vyřítilo s narvaným kufrem stromama. Po chvíli se  po napomenutí neznámé německé ženy z nedalekého stanu  se ztišili a přešli na metaliku (za což ženě děkuji ).

Došlo pitivo a začalo zle pofukovat tak jsem ulehli.

Ráno zvoní budík a po procitnutí zjišťuji že se z nebe snáší banda vody. Kolem jedenácté déšť nějak rapidně neustává tak se rozhodujeme zmizet směr ČR. Pár němců jezdí ale tak zaprasenej a v dešti na lanovce se mi nechtělo bejt. Balíme a kolem 12té opouštíme parking.

Cestou jestě dáváme menší hádku s ženou z GPS a jsme doma.

A to je vše !