1.ČP DH – Ještěd

Takže, konečně nám začala ČP DH série. sice o něco dýl, než jsme všichni čekali, ale hlavně že začala. Co se tedy dělo na Ještědu, si můžete přečíst, pokud chcete, o něco níže…

Na Ještěd vyrážíme ve složení Móra a já, už ve čtvrtek večer. Letíme přes Prahu, voláme Heinase, jestli nejede taky už dnes, a on že jo, střelba, dorážíme na Ještěd kolem 10h a o 2 minuty později i RB karavan… Vybalujem pití, rozděláváme ohen, probíráme svěťáky, seznamujem se s nalitým majitelem chaty a jeho mega bernardýnem, kterému říká "Mazlíku"… A kolem 2h už spíme.

 

A je tu pátek. Krásný počasí, leč lanovka nejede. To nás, "floutky" z JČR, kteří vlastníme spolehlivé korejské vozidlo, nemůže rozhodit, a tak si to dáváme nahoru autem. Móra, já, Petr, střídačka za volantem, 6 jízd, a začíná strašný vedro. Tak se balíme, a jedem směrem aquapark Babylon, trošku zi zařádit. V Babylonu je to mega. Za 190kč, na jak dlouho chceš, se ti dostane všeho co tělo ráčí. Vířivky, stříkačky, tobogany, chyty, provazy, řeky, pičo moc. Začínáme toboganama, od nemenšího, stále výš. Petr má neskutečný starty, fakt je to zkušenej jezdec. Nejlepší je samozřejmě trychtýř, závodíme kdo dá víc votáček, než spadne dolů, rychlost taková, že se ti pálej trenky. Pak si dáváme vlnobití. Místnůstka asi 2m na 1m, stojíš u stěny, skáčeš nahoru a dolů, proti tobě druhej člověk, a děláte vlny jak kráva. Boží. Přicházíme k týhle atrakci, a vevnitř je zrovna kluk a jeho holka, a nějak jim to nevlní. Tak se ptám, jak to jde. Že prej moc ne, ať si to dáme s nima. Rozjíždíme strašný vlny, holka tam lítá jak dřevo, polyká vodu, vidím že maj namále, hrozně se řežem, a já na ně řvu: "utopíme vás jak krysy!!" No nakonec je značně napitý propouštíme ven… Joj, aquapark prostě bomba.

Vracíme se na základnu, zde už Kouč, Flamen,Carlos, Hubi, Radek,  další a další, Kouč koupil stan za 50kaprů, ten rozděláváme akorát když přichází totální bouře, držíme ho snad všichni, blesky do Ještědu, tuna vody, znova rány do věže, motokros tady…

Chčije s přestávkama celou noc, a vydatně. V sobotu ráno nechvátáme, necháváme vytřít bahno ostatníma lidma, a jdem na to až kolem 12h. Trať je hodně motocrossová, klouže to dost, a hodně lidí se válí, dělaj se fronty. Moc se to jezdit nedá. Carlos háže super smotku, normálně vypadává v Česneku, beží bez kola prudkým svahem dolů, aby se v přechodu do roviny rozmázl v největším bahně. Eště teď ho vidím, jak se tam válí na chrobáka a třepe končetinama… Tím končí. Móra jezdí FR, My DH, Kubajsz se válí jak malej, je z toho špatnej, chce to víc posilovat, bejby. Muhahaáá.

Jedu s Petrem na lanovce, a Petr povídá:

"Ty čoveče, ta bílá skála klouže jak prase."

Ríkám: "Ježíš, jaká, mě to tam vůbec neklouže."

"No ta bílá, velká."

"No to je jediný místo, kde mi to ještě neklouzlo."

"Tak na to zapoměn."

Tak na rozhovor rychle zapomínám. Jedem jízdu dolů. Blíží se bílá skála. Petr zastavuje, páč je tam lehká fronta. Mrskám to ke skále, jsem na ní, (chce to trošku rychlejc, páč je taková lehce do gapu),  a najednou letím vzduchem v největším whipu, a dávám to na bok pěkně do dopadu. Ani nevím, kde se stala chyba. Takže to asi klouže. Díky za varování, hehe… 

Pomalu končíme. No a kolem 17h a to píchají lanovkáři, a i my. Nahoře na parkovišti velká párty. Prohráli naši čutálisti, na parkovišti řev jak kráva "GHANA GO ! " a všichni se radují… 

Večer jen decentní kecačka,  ohen, zima jak kráva, a dlouhej spánek.

Neděle, DH den. Vstávám, lehká oblíkačka, a jdem na to. Kouč nás vyváží transpíkem nahodu, dáváme 3 jízdy, zácpa jak kráva, všude, trať už skoro suchá, jen pod česnekem a pak kus níž,kde se jede potokem, jinak rychlost, chybějící kolíky, místa kde se dá jet téměř rovně, a mega vedro.

 

V tomhle startujem. Kuba hezky, mrská to rychle, dole je první. Andy svlíká předek, až dole, škoda. Filip jede kontrolovaně, a po startu dobře. Blíží se můj start. Sem totál v klidu. Hranu jsem natrénoval v tréningu, takže pojedu stejně. Za mnou se chystá Hasič, mu říkám, že kdybych se vymlel, tak ho nechám projet a dáme si dual DH. No frdel, a jdu na to.

Píp píp, klap, šlál šláp, mrd mrd, a už sem na cestě, tady trošku delší, objíždím kamen, blíží se skalka, přišlapuju, letím, pohoda, mrsky mrsk, paleťáček, MX zatáška, paleťáček, zatáčky, zatím dobře a rychle, seskok před kompresí, hóodně hloubka, kule jak prase, rovinka, první odkloněná votáčka, kamen, mrd a ležím. 

Zádama pěkně do protisvahu, au, spodkem zad, kde nemám chránič, přesně na kamen. Někdo mi říká, jeď vole, ale já se nějak nemůžu moc hejbat. Tak mě vymotávaj z kola, lezu vedle, jede Hasič. Projíždí, si říkám, co dál, tak to nějak domrskám, a tak s nejistejma nohama lezu za rajdy, a nasranej letím dolů. Dole ale už nejsem vůbec freš, a tak to pro dnešek balím. 

 

Ne tak ale Elita, Matušík na platformách letí 4 flek, Petr před cílem super driftama 3 flek, Wagína strašným motocrosem 2 flek a Hynča vyhrává semifinále.

Vedro, peklo, dlouhé čekání na druhé kolo, na finále. Nahoře pohoda, postupně všichni z depa mizí směrem start, já tam hlídám věci, leduju záda, otékám. Sem napnutej, jak to dopadne, a mrzí mě že sem se smotal. Navštěvuje nás Matušík, pořád něco mele, Petr zase potřebuje klid, komedie. Nakonec odjíždí spolu směr start. Petr říká, že už se mu tam nechce, Matušík zase, že s 3 místem by byl spokojenej…

A nakonec. Hasič hobíci 3 flek. Gratuluju. Juniory Kubajsz druhej flek, zařezává ho nějakej Polák. Škoda, maličký. Elita, Hynča vítěz, Petr o kousíček za ním, Matušík 3, Wagína utrhává pedál… A je to za náma.

Zbytek výsledků nevím, lidi, musíte se podívat jinam. Já odfrčel kolem 18h domů, cesta dlouhá. Doma rovnou nemocnice, RTG, chvíle strachu, no a nakonec zlomeného nic. Mám nějakej pohnutej obratel, ale to prej se samo srovná, prej mám chodit, a pomalu cvičit. Jsem happy jak kdybych to vyhrál. No možná sem to vyhrál…

Tak zase brzy čau.

Čárys. 

Foto : Móra