Rokytnice – 3 in 1 – report, vídeo, foto

Po propršeném a veskrze hnědém špindlu jsme se přesunuli do Rokytky, s vidinou jasně lepšího počasí – neboť horší už bejt ani nemohlo…

Večer koukáme na film, Ironman, no a po vydatný konverzaci na téma ženy a jejich šílenosti jdeme kolem 12h spát.

Ráno je krásně, svítí sluníčko a hned je lepší nálada. Nijak nespěcháme, jdu obhlídnout ceny a časy a místní WC. Vše je luksusní, jen ta cena šla trochu nahoru – za celodenní permici chtějí 340 kč, což je sice pořád ještě pohoda, nicméně k navýšení tu došlo.

Přijíždí celkem hodně lidí, koukám Schampoo, Kaschtan, Kubajsz z Hejnic a další lidi, poláci, češi… Kaschtan si krátí dlouhou chvíli na parkingu blbnutím jak malej, a my se voblíkáme a jdem na lano s očekáváním, jak se co na trati oproti loňsku změnilo.

Systém nandavání kol je pořád stejnej, nicméně asi tak o 100 procent rychlejší než v železné rudě, takže nahoru to trvá podstatně menší dobu. Z lana kouáme na tratě, a zdá se mi to až na lehkej facelift v podstatě stejný.

Jedem první sjezdovou a ta má až na pár zatáček nahoře v podstatě stejnej profil. Jak je sucho, tak je to rychlý, a louky tolik nebolí…při závodě bys tu ale stejně nechal plíce, myslím. Sem tam je to trochu vyhlazený a něco lehce opravený, ale v podstatě je to pořád to samé. Nic obtížného, ale bod zábavnosti vysokej.

Druhá trať je ta s lávkama, která zas má pár moc pěknejch zatáček, takže ta nás baví taky. Krom toho Katarina neumí jezdil po lávkách, takže když jedu jednu jízdu za ní, najede na lávku asi 1m nad zemí, širokou 40cm, a když je v půlce, zařve „ NE “  a seskočí vedle do lesa, kde si ještě stačí slušně naložit – což je zábava nejvyšší.

Je pauza na oběd, tak si děláme nějaký ty fotky. Kaschtan jak zmerčí možnost že by mohl bejt na webu, tak tam vytáhne z rukávu hroznýho placáka na Bučence, až si ho skoro dopad poddá, Shampoon zase dá k lepšímu no foot landing, no moc se tu děje.

Další jízdu dávám KAschtanovi a Kubajszovi helmet GoPro cam, ať to natočí a to je jak dát malejm  dětem hračku. Klucí dělaj vídeo, jehož profil si můžete shlédnout tady. Děkujeme !

A pak už jen klasika. Zatáčka, skok, zatáčka, skok, kožen ořek kamen skok, a tak až do úplnýho zblbnutí. Nakonec ještě půjčuju Kubajszovi z Hejnic RB, aby si taky svezl na pořádným kole, i když kvalit Hevera od Kaschtana to prej nedosahuje, hehe, taky dobrý.

Končíme pak v hospodě na strašným, ale naprosto strašným smažáku, kterej byl to nejhorší, co jsem za poslední dobu pozřel. Cosi ve voleji, kterej vypadal jak když byl mučenej desítky tisíc ve škodě 120, k tomu děsivý cosi připomínající suché klacíky a chuti stejné, vylepšené bílou mrdkou, doba čekání na tenhle gastronomický zážitek 60 minut. Krása. Lahoda

Rokytnice je fajn pojezd, trať má flow, a i když tě neunaví, taky tě neomrzí. Snad jen na pohár nevím nevím, skoro bych to nějak ztížil…

A my nekončili, přjeli jsme po změně plánu do Turnova – s vidinou pojezdu v Liberci, na Ještědu. Ale o tom zase až třeba jindy, jo ?

Za fotky děkujeme Andymu !
Za Andyho fotku děkujeme Čárysovi.
Za video točení Kaschtanovi, za modeling před kamerou Hejnickýmu Kubajszovi.