Mistrovství Evropy

Po naprostém vypuštění reportů DH za hranicema naší republiky z repertoárů článků na MTBS jsme se s Katarinou Tothovou dohodli, že nám bude občas reporty ze svěťáků a dalších podniků psát. Neboť to je to, co by jsme měli především sledovat, jak to našim ve světě frčí, co se děje na špičce DH, 4X, a ne jen co dělal Čárys a friends o víkendech. Takže já osobně děkuji velice Káťě, za nabídku, a první vlašťovka, sice trošičku opožděně, ale je tady. Co se dělo na Mistrovství Evropy – Inside klik

Odjíždíme ve čtvrtek v noci z Prahy a v pátek ráno jsme na místě. Cesta byla bez problémů a zbytečnýho čůrání – jsem se snažila.

Ubytování máme v hodně dobrym hotelu. Aspoň z venku to tak vypadalo. Ale někomu nešlo spláchnout a nebyla tam wi-fi. Snídaně a obědy jsme měli ve stylu švédských stolů. Personál zvyklej na zájezdy důchodců trochu nestíhá.

Od jedný je trénink. Jsou dvě lanovky, jedna vozí jenom do půlky tratě, odkad startujou mástři. Chudáci. Když vidí, že i juniorky jedou celou trať. A druhá jede až nahoru, ale je od depa 2 km. Jednou jsme to jeli na kole a nic moc, Matěj vypadal na umření.

První část tratě je docela prudká a povrch je jako na Bouřňáku, vlastně to tam vypadá jako na Bouřňáku. Jsou tam nějaký dřevěný lávky, který mi nedávaj smysl.. a zbytečně mě to vyhazuje z mýho obvyklýho pomalýho tempa. Jednou  i o jednu zakopnu předním kolem. Nejtěžší úsek týhle části i celý tratě je přejezd kolem stromu přes kořeny a kameny. Dá se to skočit nebo objet. Skokani to minimálně každej druhej pokus seknou ve skalce za tim. Ten, kdo to objíždí, tak většinou přes nožičku a hrozně se tam ztrácí.

 

K druhý části trati se jede po hodně, ale opravdu hodně štěrkový cestě.. hrozná věc. Tohle, otevřená lanovka a lávky jsou mým největším nepřítelem. Když vidim jak to tam všichni klopí, kameny jim lítaj od předního a zadního kola, chce se mi brečet.. Nájezd do mástersovskýho lesa je přes kořeny a jílovitej jíl, kterej to nedá zadarmo. Moje vytažený sedlo mě na tomhle úseku často trestá, ale pořád jsem přesvědčená o tom, že takhle to mám dobře nastavený. Pak se to vytáhne nahoru na kořeny a hned dolů přes dva schody. Někdo to skáče.. bože.. Já si chci skočit přes poslední kořen v tomhle lesíku a ve chvíli, kdy se snažim zabrat mi to uklouzne.. Ďah!! Ufff.. „Im o.k.“ Hodní kluci tady jsou, opravili za mě přetržený mlíko.

 

A potom trať připomíná bike park. V klopenkách je to hell. Taková rychlost? Jako na playstationu! Vjezd do lesa, prudký  kořeny, zatáčka, na lávku a skok přes  potok. Skočila jsem to na první pokus. Čas na pochvalu. Jsem na sebe pyšná. Potom je chvíli louka, poslední les a poslední technika.. prohoupat, proskákat.. v mym případě sebrat každou díru (poslední den už je to opravdu o ruce) a louka.. louka.. louka.. přeeeeeescesťák, kterej dávám taky napoprvý.. dres vlaje, kraťasy vlajou…aaaahhh.. mám z toho dobrej pocit.. čas na další pochvalu.. v příštích jízdách se to snažim whipovat, ale jednou, jednou se mi to nepovede vrátit, křeč, dopadám na bok, kolečko dostává nažrat, Kačenka má dvě strachem naplněný očička.. ale ustává. Pak už jeno hamtačka po louce.

Mástři jedou závod už v sobotu. Míra Pek na druhym míste! Hasič myslim 6. misto. Ještě je tu Jarek Chytil a punkáči Čižinský, který chtěj odjet, ale nemůžou, protože si vybili v autě baterku. Haha! Nevim jak dojeli, ale zůstali celý.

V neděli závodí juniorky, junioři, elite a ženy.

Junioři Erik Krimmel a Hany aká Dr. Zeudberg se poroučej k zemi. Neni tady Mrázek, že prej se toho dobrovolně vzdal a nechal místo pro někoho jinýho, lepšího.. nebo to takhle nebylo? Už si nepamatuju přesně.

Juniorky: Terry Hot. Přijela s Helenou „Grilem“ Boškovou. Nepřehlednutelná dvojka. Z Terezy na otázku, proč netrénuje, vypadne: „Já myslim, že je lepší, když nebudu vědět co mě na tý trati čeká a tak se nebudu moct bát.“ Výborně! Řekne si to jenom tak před Takačem. Dělá si srandu? Já bych si za to vyslechla půlhodinovou přednášku o nezodpovědnym přístupu k závodům, kdybych se to bývala vůbec odvážila říct. No i když moje ztracený rukavice, zapomenutý číslo a spousta jiných takových věcí mě zase řadí mezi největšího zmatkáře celý výpravy a poslední den se nehnu z místa, aby se někdo 2x nezeptal jestli mám všechno. Vždycky si myslim, že mám všechno. Tereza když je na startu a vidí, že se všichni rojížděj, začne se rozjíždět taky.. a přitom předvádí orgazmus. Junioři a juniorky nevěři. Pak se rozjede a upadne v první zatáčce. Helena Bošková perlí, když Krabovi radí jak má co dělat a nakonec ho stejne seřve, že je piča a ne mechanik.. hihi..

Chlapi: Těch je tu hodně. Vlasta Hynčica, Charvatbros, Vagner, Kaštan, Mikulenka, Čep..
Matěj v kvalifikaci ochutná místní hlínu, ale stejně je rychlejší než Šimon, kterýmu to taky dává pořádně sežrat. Jinak Matěj musí na start vždycky o něco dřív, protože než se zatejpuje a navleče na sebe všechny ortézy, mohlo by být pozdě. A když už si jednou nasadí rukavice, tak si je může sundat až před spaním.. A Krabovi hrozně smrdí sádra! Matěj napálí finále a dostane se do hotseatu. Můj kámoš je v hotseatu! Jdu za nim. Bolí ho prdel a chtěl by být do 15. místa. Nakonec je devátej!!! Adam Vágner se v prvnim lese potká s divákem a vyoutujou se. Nechtěla bych v tu chvíli stát vedle Adama. Nechaj ho jet ještě jednou, 15 minut po startu posledního. Jenomže se to trochu nepovede a rozseká se. Má něco se zápěstím a vlastně vůbec neví jak to odřídí domů sám. Rozhodně si chvíli nezazávodí. Bude muset odpočívat. Fuj.

Ženy: To jsem já. A bez diskuzí Radku, Tommaassi, Maňasi a jiní jim podobní… Jednou je to tak v licenci a tak to zůstane. Tečka. Já v tréninku  dobrý, v kvalifikaci nejtragičtěji za poslední 2 měsíce a ve finále 13. místo. Čas nic moc, první mi dává skoro minutu, ale bejvalo to horší.. Přijelo pět francouzek, z toho 4 byly na 1. až 4. místě a Sabrina Jonnier upadla.

Konec závodu, ale ne výletu. Krab mě v jednu v noci přivezl na hlavák do Prahy a mě jede vlak až ve 4 ráno. Sedim si takhle na lavičce v hale, čtu si knížku a přídou policajti, že tam nemůžu být, že je tady zavřeno od jedný do půl čtvrtý. Coo? Kdyť mě tam venku někdo zbije a sebere mi kolo. Jsou nekompromisni. Otřu slzy a jdu za ochrankou.

Ta mě nechává přespat zamčenou v druhym patře. Doma jsem v půl osmý, v osm v práci a ve čtyři odpoledne v posteli.

Konec výletu.

Katarina.

Teda, naprosto vyčerpávající a super informace.720.cz moc děkuje K´áťo, a vy si zkoukněte její strínky, neboť to je v dnešní době snad jedinej aktualizovanej server , co se týče sjezdu za hranicema naší republiky. Děkuji za report, fotky, vše.