GIRO DI BEER

Tato akce se konala v sobotu 27. června v Libouchci u Děčína a slavila svůj jubilejní desátý ročník. Jedná se o cyklotour s okruhem čítajícím 42 km vedoucím přes Libouchec, Krupku, Komáří Výšku, Tisou a končící nečekaně v Libouchci, se zastávkami v téměř každý knajpě po cestě. Letos tato akce čítala kolem šesti set registrovaných účastníků plus něco málo neregistrovaných (já), což už byl docela solidní nášup.

Já jsem byl na Giro zlákán v pátek v putice spoluorganizátorem Petrem Gondou zvaným Kuře, tudíž jsem nebyl absolutně připravenej na nic. Nesehnal jsem XCéčko ani volno v jobu, ale touha byla veliká tak jsem smutnýma očima ráno přemluvil fogyho, aby mě po práci vyzvedl a hodil aspoň na Komárku, abych mohl s naší dvanáctičlenou DCkrů absolvovat snadnější druhou půlku tour.

Padá dvanáctka, nakládám svůj „XC“ stroj do auta, tatík vyhání octávku do červenejch a mažeme směr Komárka. Po cestě z Krupky hore si v tom fofru občas všímám i několika cyklistů v trikách Gira jak svádějí boj s převýšením a v hlavě mi v tu chvíli bleská, že jsem i částečně rád, že tohle peklo nemusím drtit taky, protože bych to na sjezďáku nedal a musel bych nahoru lanem bo organizátory ošéflou dodávkou…

Po vyložení kola u horní stanice lanovky se přidávám k bandě a společně si užíváme asi desetimetrovýho výhledu končícím hustou mlhou. Náááájs. Dozvídám se, že kluci za dvě kila startovnýho vyfásli triko, snídani, a několik poukázek na žvanec a pívec, taky zjišťuju, že už mají v sobě minimálně po třech kusech zrzavýho. Po dopití se zvedáme a valíme přes louky do Adolfova. V menším sjezdu za sebou slyším řachu a periferně zahlížím Pípu klouzajícího se po rameni. Pípa aka Filip Tauchman si svýho oře připravoval večer pilně, ale nějak neřešil probržděný ráfky…

 

Ukazuje se ale jeho tvrdý jádro a pokračuje dál už jen na ráfku.  Po několika dalších metrech po polní cestě plné kaluží dostává Kuře nápad prolítnout v plných asi šestimetrovou kaluž. Bohužel nápadu se ujal jen on, v půlce kaluže zůstává skoro viset ve třiceti číslech močky. Na závěr nám ukazuje, jak svýho vypůjčenýho Šemíka umí pěkně krotit a hází záda na okraj výše zmiňovaného brouzdálka. No unikát!

V Adolfově nás vítá Míša David zpívající svůj spartakiádní song z repráků na korbě multikáry. Dáváme pívo, dršťkovku a mažeme dál po silnici až do dalšího záchytnýho bodu a to do hospy ve vsi Krásný Les, stříháme si opět další tekutý chléb národa našeho, Pípa ladí svůj ráfek a odštipuje brzdnou plochu pro véčka. Kotvy se zvedaj a my to solíme kopcem nekopcem dál do Petrovic. Do týhle vesnice plný větví a různejch obchodníků s pofiderním zbožím se sjíždí z docela táhlýho kopce, v tomhle klesání nás s Kubou Čechem a Jendou Čabakym z klidné konverzace vyrušuje drnčící hliník předního kola Filipa řítícího se na nás z mlhy. Na důkaz, že se toho fakt nebojí, pak vlítává do křižovatky z vedlejší jakoby nic a posléze pak eště skáče transfer u stromu.

No dál už to je jen o dupání do Tisý, kde si dáváme šestej kousek na kuráž před příjemným sjezdíkem do Libouchce.  V Libouchci na nás čeká závěr akce s konzertem, steakama, piivem, koblihama. Pohoda…Po hodince se začínají rozdávat zlatý fidorky pro jezdce, který si vyšlápli Komárku, nejvíc nás asi zaujal tatínek s holčičkou na tažným, kterej to nahoru držel fest a to se nemohl kvůli rovnováze ani napít, losuje se vítěz (ano losuje se, páč to není závod), krájí se Giro dort atd…

My se v půl devátý zvedáme a plouživým tempem se vydáváme ke svým domovům, domo to prej bylo dalších 12 km!

Sečteno, utrženo to byla fakt frdel, všichni jsme dojeli sice utahaný, ale celý. Dalo se to na ráfku i na sjezďáku (mimo jiné se mi na tom šlapalo dobře, nebejt těch 2,5 plašťů, Tranďák prostě jede!). Moc dobrá akce, takže organizátorům jedno hodně velký DÍK.

Já DÍK Čabakymu, že mi s reportem moc pomohl a Kubinovi Čechovi s Kuřetem za fotky.

Omlouváme se za kvalitu fotek, ale fotilo se párty foťákama a navíc pod vlivem!
Zduřte, Švédskej.