Je libo pořádný skok?

Chceš si zaskákat?

Ano, je libo pořádný skok? Nebo třeba dva skoky, nebo tři, čtyři a co třeba celou lajnu perfektně našejplých, různých, koplých i poslaných, menších ale spíš větších a velkých skoků? Je libo trail, kde jen občas lehce ťukneš na brzdu a jinak zhruba dvě a půl minuty svištíš v maximální rychlosti vzduchem?Jen s přestávkami na to, aby jsi se položil do naprosto exkluzivních klopených zatáček, který tě podrží víc jak rodinní příslušníci. Prostě chceš si zajet videohru na živo? Chceš to? Chceš křídla bez drog? Ale jo však já vidím tu jiskru a slzičku dojetí v levém oku… Oukej nebudu tě víc napínat, prostě se o víkendu seber a vyraz do východního Německa, ale kam přesně, to se dozvíš v reportu z minulého víkendu níže…

Pátek ráno, a jako už v řadě za sebou asi třetí páteční ráno balíme a ženeme našeho teamového žluťáka směrem na další trip ve složení Kamil, Martin, Miši a já, tentokrát směrem východní Německo a pozór, konečně se dozvíš kam, do Bikeweltu Schöneck. Tenhle bikepark je na světě chviličku, ale už jsme slyšeli pár kladných recenzí, tak proč jej neokusit na vlastní kůži.
Cesta z Jihu byla ehm jak to říct, přímo pekelná, bylo takové horko, že i patníky se ohýbaly do cesty a to přísloví s pečenými holuby létajícími přímo do pusy, najednou nebylo až tak nereálné. Celých 5 hodin cesty se naléváme vodou tak, až mám pocit, že každou chvíli vyklíčím, ale na zchlazení to zabírá asi tak jako žádná klima v autě. V cíli se táhneme z auta jak slané žvýkačky. Proto vyhledáváme nějakou tu koupačku. A smolík, v okolí je pouze jedna jediná povolená nádrž k vykoupání a ta je možná temnější než řeka Styx a plná žabích společníků. Sprcha v areálu bikeparku za 1e to naštěstí zachraňuje. Další 2e za noc na šotolinovém parkovišti a máme i kde se uložit ke spánku, dáváme dvě piva, letmou prohlídku areálu, večerníček a spánek.
Tropickou noc střídá tropický den, takže jsme opravdu čerstvoučký, asi jako chleba právě vytažený z pekárny. Lezeme z auta a já jdu hned připravit něco k snídani, jako vždy se okamžitě vítám s všudypřítomnými vosami, jen tak na vysvětlenou, jdou po mě! Jednoduše cokoli, co kouše, štípe, píchá, saje krev a má víc jak dvě nohy, mě nenechá jen tak být, z celý party jdou ty mrchy jen a jen po mě, samozřejmě u snídaně to není výjimka, proto když se několikrát proběhnu s rojem v zádech okolo auta a kluci se mi ve svých křesílkách pokojně tlemí, vzdávám to, navlíkám chrániče a jdu si užít ježdění ve své soukromě sauně.

Přijíždíme pod horní stanici lanovky u které parkujeme a jdeme se rozjezdit na oploceném place, které skýtá několik lajn lavic od maličkých, větších koplých dirtových, nebo pozvolných odstupňovaných až po opravdové posíláky, pumptrack atd atd, na rozježdění a vyblbnutí perfektní záležitost, všechno je tu hlaďounké dobře postavené, polety menší, větší i maličký, dirtový i jen zvolna poslaný a je toho tu opravdu mnoho na jednom place, bavíme se moc, navíc pumpa, která i na sjezďáku zrychluje… Co víc, takže začátek za jedna s hvězdičkou a pochvalou od třídní. Samozřejmě kdyby tu chtěl někdo lítat jen tak celý den bez bikeparku, cvakne 2 eura a může, přičemž věřím, že děckám na naučení nebo partnerkám ostřílených bikerů nebo začátečníkům by tenhle plac na celý den vystačit mohl, ostatním na rozježdění. My jsme už rozjetý jako lokomotiva, takže jako první jedeme sjezdovou trasu a pouštíme vše hned z první. Ono se není čemu divit trail je spíš jednodušší, nějaké kořeny, rolety, v mírném sklonu kopce a celkově kratší, vlastně by mě asi více bavil třeba na enduru, kterých je tu okolo dost.
Když se přepravíme zpět nahoru celkem pomalou čtyřsedačkou, dáváme modrou, něco jako flow trail a mno, jako pro někoho fajn, za mě ale nepotěší, neurazí, prostě vyhlazený tvrdý povrch, klopenky, po málu skoček, nic moc hravého, řekla bych asi, že prostě jedeš zakroucenou pěšinou dolu. Asi bych raději jela do Geissu, nebo kamkoli jinam, když by mě zajímal flow trail.

Teplota pomalu stoupá a tak trošku mě to nebaví, chce to trochu zábavy a provětrat dresík, proto dáváme Jumpline, což by měl být konečně trail, za který jsme zaplatili těch 22e. A vskutku, hned u vjezdu je vidět vyslaný dvojáček, za ním klopka i s náskokem do ní, ach! Vrháme se na trail jak vlk na karkulku. A hle, hned za klopkou obrovskej skok, s dvěma odpaly, jeden pozvolný, druhý koplejší a delší, zatáčka a bafne na mě pořádně macatej dabl a hned za ním druhej, rána jak z děla, aha, ok, zlá hrana dává na vědomí, že tady brzdy nepotřebuješ a důkaz najdeš na třetím skoku, nakonec letíš pilu celý trail, skoky jsou nahuštěný jeden za druhým protkaný obrovskýma perfektníma klopnama a celé je to namotané lesem, takže zde fakt nefoukne, najednou absolutně nechápu jak okolo tohohle absolutně tip top vychytanýho exkluzivního trailu můžou být ty ostatní tratě. Dokonalé, skoky jsou velký i menší, na velkých skocích jsou varianty odpalů a celé je to namotané tak, že když jedeš čistě, jedeš bez jediného šlápnutí, i bez jediného zabrzdění a pořád lítáš vzduchem, přičemž na většině skoků nevidíš, kam dopadáš, o to je to zajímavější, protože když někde něco pokazíš, dál pak těžko odhaduješ rychlost. Mohlo by se zdát, že to bude jednotvárné, jen skoky a klopky, ovšem opak je pravdou, skočky jsou větší a natolik různé, dlouhé, kratší, do zatáčky, rovné, koplé a bla bla, že i nám s klukama pár jízd trvá, než si to celé najedeme, není to zadarmo. Ovšem pak? Extáze, nejezdím nic jiného, jen lítám vzduchem celý trail v kuse, snažím se pořád zrychlovat a strašně moc si to užívám, protože takováhle trať v ČR ani nikde v okolí fakt není, možná v Rokytce se pěkně proletíš, ale tohle má mnohem lepší flow a návaznost, celé mě to fakt baví víc. Takže za tímhle skvostem se sem klidně opět vrátím a i těch pár eur, který jsou za bikepark odpovídající, řekla bych, ráda dám.

Pomalu se proskákáváme až do konce lanovky, plánujeme ještě lítat v parku pod lanem. O to víc jsme ale překvapení, když tam najednou nacházíme zámek, to mě teda trochu mrzí. Na druhou stranu, vyblbnutý jsme dost a vše jsme tam ráno zajely, tedy budiž a určitě všem doporučuji si sem zajet, jen bych místo sjezďáka zvolila mnohem menší zdvihy. Na večír ještě rozbaluji svojí vojenskou kuchyň a za neustálého líčení pastí na hmyz vyplodím těstoviny Pomodoro. Pár piv a ráno vzhůru domu, jak jinak, než za neustálého vyhýbání se tajícím patníkům, to horko je fakt zlo.

PS: poznámka pro holky: Ženský pokud nejste zrovna exhibicionistky, dávejte si pozor ve sprchách, pochybuju, že se tam o to nějak výrazně starají, nebo spíš je to tak schválně, takže to opravené určitě nebude. Ve sprše jaksi nesvítí světlo, takže se sprchujete s otevřenými dveřmi, ano žádný problém, je tam ještě závěs, to ano. Ale utřít se chceš venku a v suchu. A protože naproti jsou zrcadélka, nedá ti to zkontrolovat stav své karoserie, teď to ale přijde! Z boku je okno, okno, kam všichni vidí a okno přímo na chodník vedoucí na vlakové nástupiště nebo poblíž něj, takže zvýšený průchod chodců zaručen a věřte tomu, že až se tam budete, jak já nahaté nakrucovat a předvádět ty nejodvážnější pózy, určitě jich tam nebude málo.
To je za mě vše, dík za pozornost a užívejte léta bez úrazu.

Š