Tomaass v Říj(i)nu

Právě jsem se vzbudil, Veronika ještě spí, opět mi nejde
net, jako vetšinou u Verči doma, tak aspoň rozepíšu další z reportů, co
jsem dělal, jak jsem se měl a vůbec tak.

První co mě napadá, že se stalo, vydali jsme se na
representfrendlymjůziknajt, Verča vyhrála lístek, album a tričko (díky Viky, mám
ho na spaní to Mko je mi skoro po kolena), takže i když jsem byl ještě lehce
nemocnej, musíme jet. Ač jsme vyjeli brzo, tak jsme se nějak flákali na pokoji
a šli na jídlo a najednou zjišťujem, že to asi moc nestíháme, přišli jsme, když
už Status praesent hráli, ale i tak jsme si to patřičně užili. Líla byla
totálně na kaši, zajímavé.

Nakoupili jsme si tombolu, ceny jako hovado a nic
jsme nevyhráli, paráda. Nakonec se rozhodujem, že půjdem někam na diskotéku, po
hodině vracení a čekání vyrážíme jen já, bobo a verča a podle boba jdeme na
největší diskotéku v centru. Po cestě nám vypráví spoustu zajímavějch
vecí, chtěl jsem slyšet něco o šukání Markéty, ale spekulace o šukání Hečka ve
vězení a spekulace o tom, jestli Mavericka budou taky šukat ve vězení, vyjdou
na stejno. Končíme v Aréna disco klubu, je tu jedna holka co se vrtí
v podprsence na stole, jeden týpek kterej mě baví (balí nějakou holku a
když holka odhází na záchod, vysvětluje svejm kámošům, že sice není moc hezká,
ale kouří dobře) a jak se tak směju, začne vyprávět svejm kámošům, že chce dát
dneska někomu do držky a vybral si právě mě :-D. Tak čekám na nějakou show,
pokukuju po něm, už se blíží, bude sranda a on se mě zeptá, jestli mu půjčíme
zapalovač. Na další pívo za 50kč už nemáme, jdeme domů. Druhej den se
v Turnově koná Bike Skate  Inline
Show, kde s navrácenou nemocí po pátečním řádění na koncertu jen sedím,
smutně koukám a vrchol výkonu je pro mě dojít se psem k vodě.

 

Co tam máme dál, myslím 3DH Jedlová, yes. Chci jet
v pátek co nejdřív, jede lanovka, Luďan s Tomem vyrazili už
dopoledne, nějak se to nedaří, vyrážíme okolo třetí, lanovka jede do pěti, to
by mělo vyjít, jedu cihlu, Tobík mi slintá na rameno, golf vzpomíná na doby,
kdy byl ještě GTI. Na místě jsem před čtvrtou, kolo z nosiče, hážu na sebe
chrániče, hadry, letím k lanovce, přesně 16:00, ale týpci se rozhodli, že
to prostě balej, takže jsem první, koho nepouštěj nahoru, příjemné.

Převlíkám se tedy zpět, s Veronikou jsme si zakoupili
láhev jindřichohradeckýho rumíku, je nám zima, tulíme se k ní. Vařím jídlo
oboum svejm zvířatům (Tobík studený nežere a samotný granule už vůbec ne :) ) a jdem na party do
centra, tam totiž bude party, no to je jasný. Přicházíme do jakýhosi klubu, po
vypitý flašce rumu už je nám celkem fajn a tady je LANparty v plným
proudu, někteří nechápou, jak to může ty lidi bavit, já teda radši držím hubu,
protože vím, kolik času jsem strávil u hraní CS 1.6 za temných zimních večerů
na střední. Je to nuda, probíhaj nějaký panáky, naviguju Maňase na parkoviště,
uvazuju psa k autu a usínám.

Ráno slyším hroznej štěkot, kdokoliv se přiblíží na
parkoviště, kde spíme, je zkontrolovanej naším hlídačem. Je tu závod, není mi
teda úplně ok po včerejším pití a díky vlekařům jsem si to nesjel ani jednou,
takže se tak nějak snažím, ale moc mě nebaví vymejšlet kudy co a jak, svezu se
za Luďanem, pak za Maňasem, takže vím co jak jet zhruba. V jedný jízdě
padám a není mi nějak dobře, druhou si jedu v klídu, dole v půlce
letu si vzpomenu, že bych mohl dát nějakej trik, nohand landing jsem nezkoušel
sakra dlouho a ani jsem neměl v plánu ho dávat, zajímavé. Ani nevím, jak
jsem dojel, Luďan má opět smůlu v jedný jízdě jde na držku a níčí šlapku a
pak, myslím, píchá. Nakonec to ale tak tak vychází a seriál 3DH by měl vyhrát
on, bohužel nikdo se ještě nedokopal udělat celkový výsledky, takže nic není
jistý.

Video tady.

 

V neděli po Jedlový hodně kluků jelo na dirt catle jam
do Jilemnice, mě se ale nechtělo zase někde závodit a ještě můj HT není úplně
ok, takže jsme s Veronikou naházeli kola do auta, stavili se podívat
v Jilemnici na skoky, dohodnuli si s Cartmanem, že nám cestou zpátky
sveze z Kopce auto a dali si odpolední backcountry ve dvou. Musím uznat,
že Verči novej specialized je pro mě dobrá posilovna při vynášení.

A další den byl svatej Václav, Maňas volá, že je
v Jičíně a je to datelný, tak dávám info klukům, Machy a Danda jedou
s Milhausem, já hážu kolo do auta a vyrážím lehce po nich. Nebyl jsem tu
teda pěkně dlouho, s kolem vlastně jenom jednou a to jsem se moc daleko
nedostal. Zametáme to, jsme tu zatím jen my a Maňas, naskakujem malou novou
lajnu, EMO nějak vynecháváme a jdeme na levou. Ta se nějak po čase daří a kromě Milhause to tam máme všichni. Takže následuje backspace, která je trošku
pozměněná a po chvíli už jí tam taky máme. Maňas mě hecuje do prostřední,
kterou po pár špatnejch pokusech na prvním taky zdolávám, a pak si to prostě
užíváme, skáčeme tam, zpátky, Milhaus to balí už po prvním pokusu na levý, tak
nás natáčí a je to prostě pecička, čas letí, skáčem, pauzujem, Maňas griluje,
neuvěřitelná pohoda zakončuje tenhle prodlouženej víkend.

video

 

Po cestě do Jilemnice jsem Veronice slíbil, že někdy pojedem
na bikrosku v Košťálově, mám stále půjčený bmx, takže bude sranda. Na
místě je pár místních týpků, který se mě pořád na něco ptaj, zabíjej to třeba
hláškou „Máš hezký kolo, na podobným jsem viděl nějakýho týpka na fotkách ze
slopestylu v Úterý" a tak. Kromě první a poslední rovinky  to tam nakonec nalítávám, Veronice dávám úkol
dát první rovinku bez šlápnutí, úkol není splněn, ještě to chce trochu
dopilovat. Nebo dáváme závody, já jedu ze startu na transfer, obráceně levou
část trati, klopnu skok a Verča mi jede jakoby naproti první rovinku a kdo tam
bude dřív, vychází nám to tak podobně rychle, takže je to docela sranda. Druhej
den volá Maňas, že je v Jičíně, neřešíme nic, jen místo psa dneska bereme
Dandu a jedeme tam. Přidává se Klauzík a Pepa z Rakovníka a Hout je tu a
ještě plno dalších lidí, skáčem si a je to zase super jako minulej tejden.
Danda tam nakonec má i prostředek a to je něco jak je malej a ty skoky oproti
němu velký. Maňas s Klauzem dojíždí do konce BigDick – velkej respekt.

 

Dál už byla snad jen Marosana, už nevím na kolika Marosanách
jsem byl, od tý doby co je to 4down jistojistě na všech, spočítat se to dá
jednoduše podle triček. Táta si koupil nový auto, mohl jsem si vzít nissana,
tak jsme jednou nemuseli golfem, neměli jsme vyklepaný záda, mohli jsme
předjíždět, hrála nám hudba, je to docela fajn mít jakože normální auto. Spaní
jsem tu nikdy moc neřešil, poprvé jsme spali ve stanu, po druhé pod širákem ve
spacáku, loni v autě, letos už jsem asi nějakej rozmazlenej i Verča už je
asi rozmazlená, takže jsme se dohodli, že budem spát my a Líla na hotelu.
Přijeli jsme teda tak nějak odpoledne, šli jsme jezdit, trať boží, všechno se
dalo skočit z první, hrozně mě to baví. Z dřevěnýho dropu jdou i
nějaký ty hopsotríčky, je to fajn. Verča už tři tejdny před MRSNou řeší, jak
vyjede s kolem nahoru, nakonec nám zpomalujou lanovku, ona si sedá a já na
ní dávám kolo, nahoře to zvládá sama. Jezdíme si, padá tma, jdeme na hotel,
ubytko je super, v chatě nikdo jinej než známý lidi, takže třeba Luďan
s Jiřinou a Radek s Těpánem a Lukas a Tůra a Jouda a tak. Večer teda
lehce párty, s Lílou a Veronikou dáváme Rum. Pak nějak tak lejem, já ani
nevim, zdaleka už tu neznám tolik lidí jako minulý ročníky, zvláštní, ale o to
víc lidí zná mě..  Verča nabídek k sexu
12, já 0, achjo.

 

Probuzení není vůbec ok, kde jsou ty časy, kdy jsme se s Verčou
vyspali i v kufru Tůrovi krátký felicie. Ve dvou na přistýlce, jelikož
její postel si přivlastnila ElKloko a tuna alkoholu včera, mě moc nepomáhá k tomu
jít jezdit. Zkouším něco jíst, je mi blbě a ještě mám trochu omlácený zuby
přední, asi byla včera sranda, takže to nejde ani bolestí. Nakonec to sjíždím a
jsem někde před půlkou, hlavně že žiju, dáme sprchu, pospíme a jdem zas na
party. Vypádá to umírněněji než včera, asi tak do tý doby než si Mužík kupuje
flašku Jagera se šesti redbullama a flaška se tváří, že jí nikdo nechce pít, je
mi jí líto, příležitostně se o ni starám. 
Nikoho tu neznám, Veronika taky dělá, že mě nezná, tak utíkám do
postele, zítra se budem rvát na trati, musím bejt ready.

 

Nebudu to prodlužovat, jak bylo, víte, co se dělo víte, je
tu moje první jízda. Jedu s Kissakem Štěpánkem a nějakejma dvouma týpkama,
postupuju zřejmě jako druhej nejhorší, takže nemám žádný šance, to je jasný,
ale taky nemám co ztratit, sebe a kola si nevážím. Start šlapu, co to jde, jsem
třetí, no sakra, první zatáčka, nebrzdím, to se nějak poddá, hmm jsem druhej,
první schody, jedu vedle Kissaka, kluci řikali, že se prej budem loktovat, no
to je sranda, akorát, že on hned někde mizí, tak jsem první. Jedu a čekám, co
bude, málem z toho párkrát vypadnu a kluci pořád nikde, padá mi řetěz
zhruba v místě, kde mi spadnul loni, že by špatná karma? No jsem stále
první, ještě na dropu dole mám celkem náskok, ale rovinka je dlouhá, cílová
rovinka je tak dlouhá. A opakuje se stejnej příběh jako před rokem, sedím,
řetěz spadlej a koukám, jak okolo mě projedou oba dva týpci, už radši nikoho
neloktuju, přeju jim to viď, takže zas nikam nepostupuju a dojíždím se spadlým
řetězem, jsem trochu naštvanej, malinko.

foto od cartmana tu

A tím nám skončila sezóna, kolo jsem umyl, dal jsem ho na
bazar , dozvěděl jsem se, že jsem kokot a chci za to kolo hrozně moc peněz a
ještě je úplně zničený, takže si ho mám radši nechat.

Nastaly dlouhý zimní večery a počasí hnusný, takže teď
většinu volnýho času trávím s Verčou a psem, vaříme, koukáme na filmy,
chodíme ven, jdem se koupat, pijem v tom našem klubu a tak nějak přečkáváme
tenhle čas, kdy se nedá na kolo a ještě není nikde sníh. Taky jsem se po velký pauze a osmi letech juda, začal zase věnovat nějakýmu tréninku, chtěl bych napsat, že jsem oprášil kimono, ale nějak ho nemůžu najít a to bych měl mít doma dvě. Chodím na budo k Shidoshimu Pavlu Slavíkovi a není to vůbec špatný, mlátíme se, škrtíme se, posilujem  a aspoň celej tejden neproflákám. Věřte nebo ne, za tu chvíli co tam chodím, jsem z toho domrdanej víc jak z kola, ale to, že když dáš někomu ránu pěstí a nebudeš mít rovný zápěstí, tak si zlomíš ruku, musíš prostě pochopit, to bolí a tak podobně.. :-)

 

Jo a taky byl sportlife, tam jsme jeli no. Přišlo mi to
stejný jako minule a předpředminule a předpřed.. Takže příště už se asi
neúčastním, protože mě to nijak neobohacuje a sedět kvůli tomu 4h v autě.. 

Milhausovy zážitky tady

Co napsat závěrem? Napadlo mě snad jen, že tento report byl
psán u verči v posteli, ve vaně, v autobuse, doma na gauči a na
koleji, moc mě to nebavilo, protože mě nenapadlo nic vtipnýho a zajímavýho o
spoustě věcí mám zase zakázáno psát, takže závěrem je to asi pěkná nuda. Doufám,
že to aspoň vylepšej fotky, na kterejch jsem teda zase víceméně já, ale to
zaručuje, že nejsem zároveň autorem.

Jdu zažít něco zajímavýho, abych vás příště pobavil víc,
tomaass.