Některý konkrétní místa se prostě i přes různý vlivy počasí nezmění.
Ulice.
Beton, asfalt a dlažební kosty. Street prostě nikdy nezklame.
Jedna z dalších legrací, když už člověk neví roupama co by a jeho oblíbená tratička je pod bahnem, nebo se tam prostě člověku fakt nechce jezdit, je zajet do města. Ano, byli tu už různý pokusy a nafocení pořádnýho betonovýho reportu, ale ta ulice si po různu vybárá svou daň a tak není radno to pokoušet často. Člověku to ale prostě občas nedá poskočit si tu a tam z betonový zídky.
Horší na tom ale je, že většinou přesně na odrazu si řikám, že to byla zas kravina, protže to dole bude bolet a jsem na to starej. Uplyne ale pár týdnů a udělám to znova! Takže ne starej, ale pořád stejně blbej. Jenže ten rohlík, když si to dáš je pak stejně vděčnej jak Goro před Tokiem, když našel mapu. A tak je to takovej začarovanej kruh. Asfalt a beton sice bolí, ale stejně to chceš udělat znova.
A tak mám po Práglu pár míst, který prostě jsou a čekaj. A mě to čas od času nedá, abych si nějakou tu kravinu nezkusil.
A já jen doufám, že mě ani po čase nesejme..
-a-
PS: ty hezký fotky fotil Kuba Vlček..
supr Andy
Na tu zídku na Smícháči sem čuměl nedávno, když sem šel na Smíchoff, že by se dala sjet:)
Michal: díky.. :)
Pedro: jj – je lákavá.. ;)
Já kdysi přemýšlel, jestli by se dala vyjet.. :D
Krása :-) Kangaroo he he, dobrý retro
boží
Supr, hlína je hlína ale streetovat po nocích po Praze je pro mě asi top, už sem starší a hrozně to totiž jako romanticky prožívám :) Hlavně ten spot s tou kopulí kus od metra je nejvíc a vůbec tam v okolí je strašně betonovejch hovadin na kravení. Ale retro výborný, jak ze starejch dirtbikerů.
Bombice
Pecicka
Snad jednou taky vyrazim.
Jsem furt zálezly v lesích Ralska :)M