Mikulášskej Krušnočundr

Lutte je nakřáplej, nejede. No nic dáme to ve dvou s Frysákem…

Prostě tak trochu jiný vejletění po luzích a hájích, když meze začínají být až nepříjemně chladný, ale tobě je sedlo kola víc, než kovbojovi jeho boty. A tak jedna fotostory uvnitř..

Startuju rudej šíp (felda červené barvy s wrc zvukem způsobeným nechtěným odvětráním z výfuku) směr Karlovy Vary, tam vyzvedávám Frysáka a po krátkým přejezdu už vyndaváme kola v Nejdku na známým parkingu pod hradem.

Po chvilce motání nabíráme správnej směr a kolem Krásný vyhlídky stoupáme směr Horní Blatná, tou projždíme k večernímu cíli – Strašidlům. Dorážíme kolem půl 10. Chvilku obhlížíme místo a najdem trochu bokem schovanější flíček kousek od vyhlídky.

Rozděláme oheň a já nahřejvám kámen, dneska si pošmáknu kuřecí steaky s provensálským kořením :D sice mi ten pečící papír párkrát chytne i se stejčkem, ale je to mňamka. Frysák klasicky testuje výdrž materiálu a přismahne si nohavice kalhot, pár let zpět podobně spálil spacák…

Podle teploměru lehce přituhává, kolem -5°C. Ustýlám si “postel” a někdy po půlnoci zalehnem, v noci chvílema klepu kosu, ale dá se.

Ráno vylejzám ještě před svítáním, ohřejvám vodu na čaj a jdu na vyhlídku – slunce je ještě schovaný.

Posnídáme, pobalíme a vyrazíme do Blatný, doplníme vodu a slušným výšlapem směr Blatenskej vrch, cestou okouknem VLčí jámy, na vršku vyšlápnem na vršek rozhledny, no krásně modrý nebe, výhledy daleký. Krása.

Vyrazíme podél blatenskýho příkopu, cesta solidně kořenitá, takovej tělocvik. Menší mechanickej zádrhel s řazením, ale úspešně pokračujem dál.

Stavíme na zelňačce ve stylovym občerstvení u Červený jámy, dále podle plánu na Boží Dar, ale tma příjde brzo, původní plán přespat na Meluzíně nebude asi dobrej nápad. Nabíráme směr zpět a hledáme místo nad Rýžovnou, no výhledy krásný, slunce nízko probarvuje horizont, ale na spaní nic moc. Jako klepat kosu na týhle planině se nám nechce teda, po chvíli vymejšlíme záložní plán – přesun na Trousnickou skálu, dávno už po tmě míjíme odbočku na Vancouver trail a náhodou trefujem odbočku na vrchol.

Oukej, tohle místo se povedlo :-) Norové slibujou – 12°C aspoň bude mrznout na pěkným místě :D
Noc bude dlouhá, vysbírám snad půlku lesa, ale ohřát se u ohně je nutnost.

Trochu mi nedošlo, že vejce na tvrdo v celodením mrazu zmrzne, po ohřátí na ohni je pořád bohužel stále nepoužitelný. Frysák klasicky likviduje výbavu u ohně, začíná to vlněnějma ponožkama a pokračuje cykloláhví :-) já se nenechám zahanbit a lehce přismahnu víčko Krušnohora, chutnal trochu divně, prej polotmavej, nebo že by to udělala ta opálená PETka ?

Slušně přituhává, noc je ještě mladá a teploměr zatuhává na -6°C na netu zkouknu klesající teplotu na Perninku, podle toho nám klesla teplota během noci na solidních – 13°C ! Ideální teplota na spaní pod širákem v podzimních spacácích :D
Chce to jít trochu teplíčku naproti, ležet rovnou na sněhu tak umrznem, řežu pár větví a rozložím, izofolii na ně, na to karimatky, spacáky a kupodivu spíme jak králové – pěkně v teplíčku. Samo, že navlečený ve všech hadrech co máme sebou, který během vysedávání u ohně uschly. Na nás :D

Vstáváme brzo, cestou dolů objevujem starej trail s pěkným dropíkem, ledovka všude okolo rozhoduje, žádný hrocení. Projedem sotva viditelnej Vancouver a po krátkým přesunu si dáváme za odměnu Sopku. Klobouk dolů ten trail je super, kluci tady nechali kus srdce a rukou !

Krátkej přesun přes Nejdek, házíme kola do filcky a valíme směr Vary. Ve Varech se ještě kapánek protáhnem v bazénu a dáváme saunu, teploměr je tentokrát hodně do plusu, nějakejch 96°C :D Během posledních pár hodin rozdíl cca 110°C :D Slušný.

Pak už jenom cesta přes sPlzeň do Obe a jsem doma :-)