MRSN Camp 07 – Dolní Morava s KUbajszem

Trošku nečekaně a náhle jsem byl pozván, abych pomohl s coachingem na již čtvrtym MRSN campu. Na dvou campech jsem už byl, sice jako zelenáč, ale vím, že mi dost pomohly. Taxem se toho ujal a jel zastoupit píchače Petra Heiníka…

Camp začal 21. července – sobota a to konkrétně večeří. To jsem ještě byl ale na závodech v Turnově. FilipMat.us a Kamil Tatrankovič obhlídli v sobotu místní kopce vyčerpávajícím Backcountry výjezdem. Pak je tu taky Saki rodina, Saki, Saki ségra, Saki táta aka mekánik a Saki máma. Oficiálně se začalo jezdit v neděli dopoledne. Já přijel až na obídek. Bylo mi řečeno, že už se lámala první klička. Klička patřila bohužel Draxíkovi. Škoda, přeju brzké uzdravení. Dal jsem tedy oběd, okoukl to. Musím tedy říct, že na DM fakt vědí co a jak. Park super, od 4X, po lávky, dirty až k sjezdové trati. Paráda. Spíme v hotelu Valevil. Dole pod ním vyhřejvanej bazén, ve sklepě sál s plátnem, kde jsme každej den promítali. Na půdě zas čajovna. No super.

Po obědě beru svýho bílého oře z afriky. 99% campu jsem odjezdil na FR shově, která mě podržela i na dirtech. Sice jsem jí ze začátku dal nažrat na plnech 190mm, ale paxme se to spolu naučili hehe a já na ní nemusel ani šáhnout. Díky lásko…

Na místní sjezdovou dráhu je to úplně akorát. Jsou tu dvě tři techniky, jedna se šutrama, druhá s kořenýma a pak jeden prudák atd. Co je super, tak odkloněný zatáčky na loukách. Ty dokážou vyškolit. První dva dny se nikomu do sjezdu moc nechce a tak jezdím s dvojma až čtyrma déhářema. Zbytek tlupy, cca 10 lidí koučuje Filip s Kamilem na 4X. Ach jo, všichni chtěj být Prokopové

Neděle je tedy seznamující. Koukám po lidech a zjišťuju, kdo jak na tom je. Úplně mi vyráží dech malej Matyáš  – 10 let. Dává si mega polety a ničeho se nebojí. Bohužel jeho táta, kterej přjel taky jezdit, se láme na paletku a láme si druhou kličku. Bojíme se, jak to Matyáš veme, ale on to neřeší a furt se nás ptá, kdy zas pojedem nahoru, že chce jezdit. Ďábel!

Další jsou tu Vojta s Filipem. To jsou kluci, kterejm je 12 a 13. A to je teprve hell. Dirty bez problému, step up dole na bednu si dáváj one handem a x-upem atd. No fear woe!

 

Pak je tu jedna slečna, jezdí teprve dva měsíce, ale baví jí to hodně a šla do všeho statečně. A pak zbytek kluků. Od 15 do nějakejch 20 let. Máme tu i jednoho týpka, co trpí epilepsií. Petr se jmenuje. Ten nám občas tahal za nervy. Pak tu máme dva hašišáky. Maj se rádi kluci hehe. Honza a Kváša, přirovnal bych je k čárysovi a EmTýmu. Prostě furt jezdili spolu, stejnej štýl atd… (pozn Čárys – no ale my jezdíme každej jinak – Mt to umí, já ne:)

Dva čistokrevní sjezdaři Lukáš a Dominik(a). Místni borci čuvaš a emča, nalítáno maj neskutečně moc, štýlo taky vymazlený, ani nám nedali moc práce. A zbytek, ti jezdili všechno. Nemůžu říkat ke každýmu něco, to by bylo na hodně stránek.

Super bylo, že nás každej den natáčela Zuzka na kameru a každej večer po večeři byl videocoaching. Kterej podle mě je asi nejlepší. Campeři se tak viděli a mohli se porovnat s ostatníma. Videocoaching někdy trval i dvě hodiny. Nejvíc se zde razí heslo: LOKTY VEN. Spousta klůku a i Jana měli lokty propadlí dolů, což jim hodně kazilo posed na kole. S tímhle měl problém i Plamen na prvním kempu a ted? Je to mx rider!

 

Další na co jsme hodně koukali bylo těžiště, stopy, práce s tělem atd. Ovšem videocoaching nebyl jen o vytýkání chyb. Zuzka je hlavně paparazzi kamerawomen, takže záběry na to, jak Petr šidí rozcvičku atd byly boží. Děkujem ti za to!

Aby program nebyl nudnej, vymejšleli jsme různý akce. V úterý byl celodenní FR výlet, kterej nás všechny absolutně utahal. Pak jsme taky úspořádali MRSN Race Dual aka MRD. Vyhrála ho Jana s jejimi nekompromisními starty. Ovšem nejvíce zábavný byl pak večerní videocoaching, kde byl třeba záběr, jak to Víťa zapích hned na startu o startovací bránu a šel přes rodla atd.

O velké zpestření se postaral taky DMJ Serešišky, kterej v úterý vystřídal Kamila. DMJ nastoupil ve velkém štýlu hned v úterý večer, přivítali jsme ho s pivama v náručí a tak chudák šel spát až něco kolem třetí ráno. Což nakonec takle dělal až do pátku. Taky má zajímavej zvyk spát ve věcech, v kterejch je celej den hehe. Prostě Jugoška woe. Nutno ale říct, že na snídani chodil skoro včas a beka točil jakoby nic. Dobře on.

dirt star na DH…

Ve čtvrtek jsme na plánu paintball. Super nápad. Hráli jsme v lese. Deset proti Deseti. Super akce, pár headshotů a každej si mohl vylít nervy na tom, kdo ho štval. Fakt dobrej nápad. Nutno říct, že náš tým zelených s kapitánem Filipem, malym Matyášem a Filipoem a Saki crew vyhrál v poměru myslím 4:2. Dobře my!

Další parádní věc byly masérky, sličné slečny co ví, co maj dělat s prstama. Super věc na páteční večer. Pár lidí ovšem nevyužilo šanci nechat ulevit svým zádům. Využil jsem toho s Filipem a nechali jsme si namasírovat jiné časti těla. Já ruce a Filip nohy. Nevěříte? Věřte. Fakt. (pozn čárys : NEVĚŘÍM ! )

Takže tak nějak vypadá MRSN camp. Téměř každej den osm hodin na kole. Od devíti do půl jedné. A od dvou do skoro sedmi. Není to super? Dirty, frkykros, daunhil, freeride, úplně vše. Kolem tebe furt kameramani a fotografové, kolektivní hecing a večerní  promítačka. Ale říkám ti, že po takle stráveným týdnu budeš absolutně KO.

 

Děkuji bossovi Robinovi za všechno, Zuzce za kameru, Mojmírovi za fotky a vůbec všem, co tam byli za společnost. Příští rok znova ne?

Foto by filipmat.us a mojmír  

A JÁ TI DÍKY ZA ČLÁNEK, MALIČKÝ…