Je třetího ráno, včera jsem přejel večer do kempu nad Finale, kde bydlí už 8 dní lezci. Tam dorazila parta z Tábora, která rozšířila už tak početnou českou výpravu o další 4 kousky. Já v noci zase neodolal, a jel jsem se potápět, ale to už by vás nezajímalo, když jsem vám to popsal včera… Ráno vstáváme nějak později, stejně jsem unaven z nočního boje s vlnama, a já se rozhoduju, že dneska budu už bez kola, s lezci, a že si raději s nima vylezu nějaký cesty. Takže se balíme, a jedem na nějakou lokaci, jejíž jméno vlastně ani neznám, ale je kousek od Varigotti, což je kousek od Finale. Paráda. Tetu nějak bolí záda, chytly jí fest, takže se nemůže moc hejbat, a tak jí nabízím, že až vylezu pár cest, tak pojedeme spolu k moři, si to užít, a já se naposledy ještě zanořit. Plán je jasnej. Lokace kam jdeme, je fakt nenajitelná, pro normálního smrtelníka. Už cestou tam to celkem solím v Prepucio stylu, a najednou prásk, a s míjející dodávkou si urážíme zrcátka. Ani neubíráme, Itálie vládne, a držíme to dál. No tak to jsem se Kubajszovi smál zbytečně. I když on dal srabácký levý, já neubral a držel přímáka, a dal si loket a pravý v protivce. Jojo. Hehe. No za chvilku jsme tam, a začíná celkem hustej výstup lesem a končinama s neskutečnejma vápencovejma útvarama směrem ke skalám. Kdo je nejvíc, je Emil, kterej má invalidní důchod, a chodí pod skály o berlích. Jeho písnička, "já mám, já mám, já mám, já mám, invalidní důchod", s taneční kreací a heelclickerama, mi dlouho nezmizí z paměti… Naštěstí jsme tam asi po 30 ti minutách, přičemž sem tam se nahoru lezlo s lanama… Místo na lezení je tu úžasný. Sice prachu jak u mě v kotelně, ale svítí sem slunce, a taková jeskyně která by byla na přespávání fakt super. Natahují se asi 3 cesty, a jdeme na to. Já zase bojuju se základníma věcma, jako si nandat správně sedák, a ne Danger, a po ujištění od Michala "to asi nepřežiješ" jdu na to. Dvě cesty, jedna moc pěkná, kde se i vejš používaly celkem bouldrový kroky, mě fakt bavily. Honzík párkrát vyhučel z dost těžký a bolestivý cesty, až mu šel Emil nějakej ten metřík naproti, a Renča už ví, že je třeba si při jištění zapnout sedák. Nicméně sluníčko se z týhle lokace stěhovalo asi kolem 14hodiny, a tak povídám tetě : "Mizíme" a zmizeli jsme směr moře. To moře, to je totiž magie. Celá tahle oblast vlastně je. Cestou k moři doufám, že nevyměknu, neboť teplota, i když je sluníčko, je díky celkem freš větru kolem nuly. Naštěstí na tý pláži, kde už to mám napotápěný, je závětří, a nádherné slunce, a já se tak teda posléze svlíkám, a jdu se píďalkovat do neoprenu. Po vstupu do vody, zjišťuju, že mi moře sebralo masku. Zřejmě mělo pocit, že mu za včerejšek něco dlužím, a asi mělo pravdu – ani mi to nevadilo. Vzal jsem si teda aspoň malý brejličky na plavání, i když mořská voda v očích nepálí, a šel se nechat houpat asi 200m od břehu, tak do 10m. Dále už foukalo hodně moc, a taky absence skřipce, mě moc na klidu nepřidávala. Půl hodinky jsem se tam seberealizoval, a pak se dovlnil ke břehu. Sundal jsem si ploutve, a ještě nějakou dobu seděl v moři, a koukal na tu nádheru, a loučil se s celým vejletem. Převlíkání v nula stupních je většinou o rychlosti, ale už jsem zocelenej… Zůstali jsme na pobřeží až do západu slunce. Večer zpět do kempu, a na pizzu, rozloučit se s výborným šéfíkem místní pizzerie a majitelem kempu v jedné osobě, a pak již celkem brzy spát. Samo jsem nemohl usnout, že jo. Víc nás nemohlo. Ráno se naše velká skupina dělí – Michal Absolon a spol jede přes Brenner, a my jedem přes Švýcarsko. Cesta neskutečně odsejpá, držím to skoro pořád Full gas, tzn kolem 160 – 170 kmh, a za chvilku jsme na Švýcarskejch hranicích. Děláme si cestou jednu zastávku na jídlo, kempujeme na parkingu u velký benzínky ve velmi socka stylu, likvidujeme zásoby jídla a pak už jen ve švajcu naftu za 0,89 euro…a dálnice Německem. Stále plnej, a za pár hodin jsme na českejch hranicích. Tady už samo začíná hnusně, sníh na silnici a tak posledních 200km z hranic do Tábora jedeme asi 3 hodiny. Ale i tak máme super průměr, a v časných večerních hodinách jsme doma. Vykládka Tety a Slabocha, děkuji za společnost a super cestování, a domů – kde mě čekala strašná zima. No co bys chtěl, po 14 ti dnech s vypatým topením. Takže takhle skončila naše vánočně – novoroční tůra na azurové pobřeží. Jaké to bylo, nemá cenu shrnovat – myslím že jestli jste si přečetli moje reporty, tak víte. Spočítal jsem finance, a jelikož jsme měli známku z loňska, tak to celé vyšlo…držte se…na 2060 kč. Plus jídlo, dobře, litr. Takže 3000kč. 12 dní ježdění, lezení, potápění a cestování, po azurovém pobřeží. Zážitky neskutečné, a už vím, co budu dělat v tom samém termínu, příští rok. Pojedu znova. Díky Slabochům za super společnost, Kubajszovi a Nexi za parádní dny, fotky a trpělivost s punx sprchou, Matějovi, Orymu a čížovi za vyvážení a všem za vzpomínky, který zůstanou. díky. 
Tak a blíží se konec mého vyprávění, kterak jsme se měli na azurovém pobřeží. Je tu poslední část, kde se to všechno rozuzlí, jak bylo, a kolik to vyšlo, a co jsme vlastně dělali poslední dva dny..
- 09:05 on Jak vypadaj zmrdi ?
- 09:02 on Jak vypadaj zmrdi ?
- 09:00 on Jak vypadaj zmrdi ?
- 15:25 on Jak vypadaj zmrdi ?
- 06:29 on 720 Chainless race a Whipcontest 2023
- 12:31 on 720 Chainless race a Whipcontest 2023
- 19:34 on 720 Chainless race a Whipcontest 2023
- 19:27 on 720 Chainless race a Whipcontest 2023
-
-
a jedna krátká…zahrádka…natočena mobilem :)
Vydáno před 13 years…kterou bych si opravdu příl mít za barákem – s Pólíkem. V kratičkém videjku vevnitř. Tolik báboviček… jsem už dlouho neviděl… Sleduj hejbající se čtverečky ! If you can see this, then you might need a Flash Player upgrade or … Continue reading
-
Nenalezena žádná bleskovka :-(
Definitivne mazu veskery pornobookmarky ve svym prohlizeci. Cely tohle tejdeni cteni si vykompenzuju vikendovym mrznutim na bejku :)
Jinak dnes vypecene fotky! Diky za ranni teplo! :)
Na tyhle fotce http://720.cz/foto/azure_coast_lastdays/imagepages/image34.html je vybornej typek, Dan, kterej me vloni vlete zamestnaval pomahanim u vejskovek. Pokud to neni jeho jednovajecny dvojce.
To bych teda necekal, na koho pri honeni u myho nejoblibenejsiho (ano, reknu to klidne jeste jednou – NEJOBLIBENEJSIHO) medialne-mrdaciho webu narazim. To je lol.
best site
Konec a snim prisel nejsmutnejsi clanek tady :(
Hodne me prekvapilo jak malo penez to stalo….
ty jo penize hezký, na tetu budu vzdy hodny, koukam, jaky ma svaly
Čárysi, kdybys byl teplej tak tě donutím ať si mě vezmeš a pak bys mě vozil všude sebou… :D
Výlet z nejluxusnějších, ještě za parádní peníze. Asi čas začít šetřit na obytného dodge…
Neee jeste neee, tohle.. tohle nemuze byt konec! Ja nechci! NE! ZA-KA-ZU-JU TO!
http://720.cz/foto/azure_coast_lastdays/imagepages/image44.html v itálii žijou minimálně zajimaví tvorové
Zdar Dědku, ty fotky jsou úžasný. Celej výlet nádhera. Jo teta prej má urvanej meniskus? Já totiž taky, včera mě operovali. Ta jí pozdravuj. Luboš
jinak málo nexi, takze report nuda
ty voe – příště jedu s vámi, pokud mě vezmete do party… potuním svůj obytný Transit, celý rok budu trénovat…
Ach ano … vzpomínky, který zůstanou – tohle je přesný. Já díky !!!
turbic: buď sis spletl fotku, nebo mě s někym, nemám to dvojče a nevim o tom..
každopádně by mě zajímalo, jak vypadá ten týpek Dan :-)
Bomba super! Zavist! A pokad se dokazes potapet 2 minutky vnoci ve studeny vode a zaroven si dat 7a (8 UIAA) na skale a na pohodu, ses fakt zvire! RESPECT ! Doufam, ze aspon na bezkach ti ukazu ze neco neumis ;)
z čistě pragmatického hlediska by se do ceny měla započítat i cena vozu, která ti umožňuje takovéto pohodlné přemisťování a levné ubytování, ale vem to čert. Tam dole na jihu to musí bejt krásný, už abych se tam taky podíval.. :-P
Čárys: v tý klasifikaci máš trochu hokej (a vidim, že někteří tady tomu rozuměj) – mezi 6a a 7a je pro řadu lidí nebetyčný rozdíl. Např. pro mě i pro tebe! :-)))
to Čárys: no jo, orientovat se v tom je děs, ale zas je o čem se bavit :-) a to je ještě pískovcová a i v americe to maj jiný: http://www.lezec.cz/zebrklas.php?print=1 a anglie a austrálie to je kapitola sama pro sebe, natožpak rusko
to 100klada: 6a na druhým fakt na pohodu dává, určitě jednou dá i 7a, on je totiž děsně nařachanej. a to se ještě může stát, že to začne tahat na prvním konci lana, až ho to na tom druhým přestane bavit.
…když se předtim na pohodu vychrápe ve výtapěný škatuli na posteli v peřinách, tak si třeba potom v 6a TR na pohodu i posedí :-)
Tož tak na upřesnění mýtických výkonů :-)
To je škodolibosti, jejej…
Ufffffff uz se mi ulevilo… sem mel strach, ze pan Carys si dava “by the way” osmicky a prijdou mu jako docela zajimavy :D Jezste, ze ste ho opravili, pak nakonec vyleze to ze pod vodou je pul minuty, a hloubka ne 36m ale 3,6 a na dalnici nejede 170 ale 90 haa haaaa
Tahle fotka je nějaká záhadná http://720.cz/foto/azure_coast_lastdays/imagepages/image26.html slaboch jí vydává taky za svojí….tak jak je to???Kdo tam v lihovém opojení teda padnul na ten kamen?Pěknej vejlet.
je slabocha, stejně jako všechny fotky ze zrcadlovky, které nemaj kubajsz podpis v tomhle reportu a v tom předchozím
Zmijovkar: ajaj, ranni slepota, nejsem si tak jistej, jestli sem to cet uz s brejlema :) Kazdopadne jste si vazne podobni! Bohuzel Danovu fotku nemam, zas az tak dobre se nezname :)
100klada: hele nekaz mi Caryseu, knihu taborskych baji a povesti! :)
turbic: a jak se ten Dan jmenuje dál? Vejškovky jsem dělal, třeba bych ho mohl znát..
4: 100 klada : Aha ! Cechy 7, cizina 6, nebo tak to nějak bylo, nerozumím tomu vůbec nic. Hihi. Díky všem za vysvětlení. 4: Metro, Zmijovkář : Je v tom strašnej bordel. Divím se, že se v tom někdo orientuje. :) Lezení, lezení. ve sjezdu ti to změří, a je to jasný, ach jo…
Teď jsem teprve pochopil, jakej je v tom bordel. Omlouvám se tím všem, pokud z toho vyznělo nějaký nadsazování, nebo přehánění – jsem v tomhle opravdu nováčkem. Zůstanu ale nadále u svého hodnocení (vylezu, nevylezu) neboť to mmi přijde jediný, jako smysluplný.
Takže, díky všem.
Nyní již poučený čárys.
Carys: Mne je taky fuk co lezu, ale uz se mi parkrat stalo ze sem bez pruvidce nalezl do nejakyho “pekla” co se ze zeme nedalo odhadnout a pak se clovek potupne a lehce riskantne vraci z pochybnych jisteni… Vim co je tak kolem mych sil a kvuli tomu to sleduju. Hodnoceni je vetsinou dany obtiznosti kroku, ale pak uz dal neresi vytrvalost a VELIKOST. Znam “7″ cesty ze kterych bracha udela 5ky diky tomu “ze tam zkratka na tu cilovou hranu dosahne” atd… ;)
Pěkný, pěkný a fotky moc pěkný.