Štědrodenní Dobrá voda…

Tak i když jsem avizoval, že bude zase Radvánov, i kdyby trakaře padaly, nakonec jsem udělal vše trochu jinak a vyrazil jsem do Dobre vody u českých budějovic…a Proč ? Protože tam bylo 3O lidí a všichni chtěli na štedrej den jezdit.
A trať.
A chlast.
A cukroví…
A tak jsem jel…

Mno, určitě sem vám se starejma reportama chyběl, co ? Tak vám mohu sdělit, že jsem zpět, a protože mi po skoro 2 letech začíná to solení rychlejch kvašek s fotkama z goučka silně chybět, tak vám mohu oznámit – jsem občasně zpět.
Andymu ulehčím, mutantům materiál nevalného obsahu nasolím !

A všichni budou happy…

Tak jsem se na štědrej den sebral, a po dvanácti letech vyrazil jinam než na Radvánov, a to proto, že zatím co u nás není ani guma, tak v Budějkách to jede a to silně. takže když mi hlavní Guma Ross zavolal, a že jako voe biking, a když Kocůrová řekla “slunečno a teplo” jel jsem a to s usměvem na promodralých rtech.

Protože ještě před tejdnem jsem si válel šunky v plavkách na rovníku, kde jsem se dva měsíce realizoval, tak pro mě je tenhle způsob zimy poměrně štastným – stejně ale po příjezdu na místo a lehkém šachování s autama, mrznu jak prase.

Naštěstí mě tu vyzvedávají Mad Moss bros, a frčíme na trat.
Ta je kluzká jako prase, a nejhorší gumy ever Rubena “něcopyčo” mi prokluzují už když to tlačím do kopce – bude to legrande grande, hlavně netrefit strom, Martine, jo ?

Na kopci již je celá ta banda starců, a mnoho mladejch, který již fakt neznám, jsem vostuda, ale mno, pyčo, nemládneme, co. Rozdávám KOKS, aby se rozproudila zábava, dýluju to směle a těším se, jak na zíkané závislosti brzy vyděláme majlant. Nerozpakuji se dýlovat i mezi děti, a popravdě, sajou víc než Roman Zkamene.

Good job.

Pak už společné foto, a pokec nad koláčkama, který teda radši nežeru, a odjezd dom…

COŽE ?

Jo no jo, vlastně, ten biking, že jo.

Ach jo, klucí, zatím co si to tlačím do kopce, vzpomínám na ty tisíce hodin tlačenek s kámošema, a jsem skoro naměkko, a to jsem přeci tvrdý a drsný chapík – ale popravdě, tenhle způsob trávení dne mi opravdu chybí – s partičkou, blbnutí, pokec, pády, drifty, vytuhlácí . . . mno známe všichni.

Vidím to na opětovné aspon občasné ješdění s partičkama – sice se asi nechám adoptovat Tomaassem, protože na severu budu asi ponejvíce, ale stejně – jezdit se bude.

A jezdilo se i tady.

Fotek moc nemám, přeci jen Gopro, ale pro představu – tady to je.

Každopádně – byla to pecka, a já jsem rád, že jsem přijel. Poměrně unavenej jsem to ve 12h vodpálil domu, naladil KiTTa a dal si dvacet.
A snil si ten svuj bikovej sen, kde traily jsou hravý, skoky velký, léto nikdy nekončí a já jsem IMMORTAL.

Snad mi to nadělí ježíšek.

Uvidíme.

Martin Čárys, zpět ve Hře.