4 kola v oboře – aka 4bikes 2018 |

Po tři dny proudily davy lidí do Letňan. Proudili halou sem a halou tam v Letňanským PVA pavilonu a dostávalo se jim nejen pokoukání, ale a to mě letos přišlo markatnější, neskutečnýho nášupu informací..

No a co teda? Stálo to za to?

Tak jako každej rok jsem váhal, jestli se mám jít na 4 bikes podívat. V pátek to bylo díky bohovsky slunečný předpovědi na víkend naprosto nereálný se přes Prahu dostat a v sobotu mělo být to nejluksusnější počasí – tak přeci nebudu pod střechou. Jako sice jsem měl nějaký tlaky z okolí, ať jdu taky v sobotu, ale lítat po Točný mě v den kdy bylo 20°C přišlo jako lepší zábava. Inu návštěvní den tedy pro mě padnul na neděli (a to ještě až potom, co jsem byl jezdit opět po lesích).

Na výstaviště dorážim kolem poledne a lidí kolem je tak nějak rozumně. Dovnitř se pak dostávám na vstupenku od Vela (asi za to pózování pro článek, kterej tam teď vyjde ;)), nicméně ani u vstupu to nevypadá na nějakou tlačenici. První hala – pěk kroků a první stánek: Öhlnis Halbich.. jako tady maj klucí naprosto jasnou představu, jak chtěj věci dělat. Z motorek naskočili před pár lety mezi kola a načítaj data jak se dá. Rozhovor s Lukášem pak nastavil laťku pro přístup hodně vysoko a člověk měl skoro chuť jít testovat nějaký ty jejich pružítka.

Za rohem pak potkávám Michala s tátou a oba si tu pořád držej zastoupení pro Mariny jak za starejch časů. Trendy a systémy se mění, lidi zůstávaj. Paráda!

No a pak se to pro mě začíná slejvat do jednoho průletu mezi několika halama. Jasně že ty Autoři, Meridy, Treky, Spešly a spostu dalších maj obrovský showroomy, ale mezi nima, nebo spíš bokem od nich je spoustu paletovejch výstavek, kdy si malý stavitelé jedou svůj nezávislej byznys, protože je to baví.

A tohle se mě tu asi líbilo. Množství malejch výrobců, srdcařů, co maj ocel, titan, nebo dokonce dřevo jako svůj stavební materiál pro rámy. Každej má svůj příběh, každej jede svojí linku, všichni, ale s obrovským zápalem a chutí tvořit. Dokonce se tu zjevil i nějakej pokus o rám z 3D tiskárny (samozřejmě rám za nesmysl), ale i v tomhle byl vidět neskutečněj zápal.

Obcházím teda spíš ty střední a menší stánky a koukám na množství nápadů a designů co lidi maji. Původně jsem ale vlastně na výstavu vyrazil, abych mrknul na čtyři věci. Boty – protože moje Fiveteny se rozapdaj, helmu – protože jeví nehezký známky použití po 6ti letech, karbonový kola – protože je prostě nutně potřebuju (haha..) a tlumení – protože chci pro svý starý kosti komfort.

Cestou ven se tak ještě zastavuju u kluků, co sem vozej karbonový kola Quai a dáváme lehkou debatu, tak snad bude něco na test a pak ještě pozdravit Jirku do Progresscycle a mkrnout na Enduro/DH helmy od Bellu. Kromě bot tak mám teda splněno a okoukáno co šlo.

A víte co? Kompletně jsem letos zapoměl fotit bábovky.. Buď mě nic nezaujalo, nebo jsem ty kola začal zase nějak moc žrát, nebo co? Dobrý na tom ale je, že bude zas spoustu matroše pro články a 720 pojede pěkně v plnym do další bikový sezony!