Je sobota 5:30 a zvoní budík. Ne, nejsem z toho nijak přešlej – standardní čas vstávání do práce. A že to i dnes bude práce, je naprosto jasný. Snad ale nebude pršet, nebo brutáně fičet, běží mě hlavou když už sedím v dodávce a s Tobiášem uháníme stále ještě potemnělýma brdskýma hvozdama. Na Moninci jsme ale včas, aby nás na parkingu nezaskočilo moc aut. Parkuju rovnou k výjezdu z tratě, beru propriety na přuhlašování a hurá do monínecký M2.

Sotva tedy rozjížím ntb už se ke mě hrne prvnívh pár lidí. To samozřejmě potěší a tak datluju jedno jméno za druhým a modlim se, že někde splašim zapomenutou nabíječku k noťsu, jinak pojedem celý závody v oldskůl freestylu – tužka + papír. Naštěstí mě ale zachraňujou místňáci a tak se prokousáváme těma dvěmo hodinama registrace v digitální formě. Už po hodině máme ale na kontě přes 50 jezdců, z čehož jsem sice happy jak dva grepy ale zároveň někdo z kluků hlásí, že po parkovišti se samo od sebe ze shora rozjela bílá dodávka a skončila až dole ve smrčkách!

Teda upřímně – ztuhla mě v žilách krev, protože to, jak vždy parkuju svojí dodávku já – tedy čumákem z kopce (byť jsou přední kola na podjezdech) abych viděl na výjezd z lesa při závodech, není něco z čeho bych měl být v tu chvíli v klidu. Naštěstí mě ale hned Tomáš zahlásí, že moje dodávka to není, že celý to divadelní představení, kdy za dodávkou běželo několik postav a zběsile mávali rukama, viděl a že moje dodávka je stále na místě.

Každopádně registrace kompletně ukončena v 10hod a tou dobou doráží i obě sanitky a my jsem se šli připravit na start závodů, který se už tradičně jede na dvě kola, kdy rychlejší kolo se počítá. Lehce před 11hod si tedy s Tomášem, který je na startu, voláme a s tou 11hod spouštíme race!

No hele lítalo se z kopce o sto šest a to dokonce tak, že jsme letos měli bohužel i několik crashů, kde museli zasáhnout kluci ze sanitek, za což jim patří velký dík. První kolo pak jelo spoustu jezdů ještě oťukávačku s tratí, ale v druhém, se podle časů začalo fakt mačkat z kopce co šlo. A když už byli všichni tak rozlítaný, rozhodli jsme se že nebudeme moc otálet a tak půl hodinky po dojezdu druhého kola už se nám řadili jezdci na rozjížděcí rampě pro Whipcontest.

I do týhle taškařice se přihlásilo dobrých 20 kousků a tak jsme je nachali půl hodinky lítat vzduchem na prvních dvou lavicích, kdy na jedný museli dát whip na jednu a na druhý lavici whip na druhou stranu. Z tohodle půlhodinovýho jamu jsem pak vybrali pouz 4 jezdce do finále. No a 4 jen proto, že o vítězi se rozhodlo v posledních pár minách jamu. Šmejky to totiž zlomil! A jak pravý nepsané pravdilo moníneckého Whipcontestu – “Kdo to zlomí, tak vyhrál” bylo o vítězi rozhodnuto předem. I tak se ale posledních 4 jezdci vrhli do finále, kde padaly parádnií whipy!

Po skončení whipu pak už nebylo na co čekat a všichni jsme se přesunuli na terasu monínecké restaurace M2, kde se vše vyhlásilo. Do Chainlessu se letos přihlásila i jedna žena a tak si Žaneta Zavadilová rovnou odnesla i medaili za první místo. V juniorech pak Chainless vyhrál Vašek Bambas, před Martinem Míčkem a Oliverem Novákem. Chlapi pak svedli opět bitvu o druhé a třetí místo, protože jak už je na Monínci zvykem první místo si tu opět vyjel Vojta Strmiska! Druhý pak skončil Šmejky a třetí zajel Jakub Hlach. K zavšení všeho pak zbýval už jen vyhlásit Whipcontest, kde tedy první místo se zlomeným rámem bral Šmejky, druhý byl junior Bambino a třetí opět Jkub Hlach.

Tímto jsme tedy uzavřeli bike sezonu na Monínci v 720.cz bikeparku a já moc díky jako každý rok Jardovi, že nás tu nechává jezdit a budovat. Celá monínecká CREW v čele s nestorem Vlčákem, Zdenou, Tomášem a dalšími že pořád kopou, staví a opravujou, Tobiášovi za pomoc při Chainlessu a Tomášovi stejně tak!

Tak letos konec. A co příští rok?
Jako já už se těšim teď!
Tak see ya na jaře!

-a-

A výsledky zde:

Takže oficiálně do světa hlásáme, že v sobotu 27.9.2025 se v 8hod otevře registrace ve spodní restauraci M2 a až do 10hod se budeme moct zapsat do našeho unikátního Chailess race, kde startovné je opět dobrovolné ale počasí jsme si opět draze zaplatili.. muhahahaaa!

Lanovka pojede už od 8:30 abyste mohli ještě něco potrénovat.

Race pak odstartuje v 11hod, podle čísel a pojednou se klasicky 2 kola, kde lepší z časů se počítá. Po dojetí Chainlessu, se pak hned přesuneme na Whipcontest a tam vyhrotí ti největší Whipmástři svoje skoky. Pojede se na prvních dvou lavicích, dole u parkoviště, opět stylem, že na jedné lavici musíš dát whip na jednu stranu a na druhé lavici whip na druhou.

Doufám, že riders pak sebou přivezou své drahé polovičky, děti, rodiče, prarodiče i stopařky, aby se jim vytvořila ta správná divácká atmosféra! Vyhrává pak ten, kdo to zlomí, a nebo raději ten, kdu umí největší whipy na obě strany!
Jakmile doskáčeme Whipcontest, přesuneme se opět do M2 a tam to všechno vyhlásíme, dáme si high5 a na moníneckým laně se uvidíme buď ještě v neděli a nebo pak až na jaře.

Takže v sobotu v 11hod START!

Za moníneckou crew:

-a-

Fotky ode mě a od VLKA se Zdenou ze startu.

..a jestli se ptáte, proč mě nefungujou náhledy? Já fakt nevim.. :/

-a-

No dobře, tak jsem to propálil už na začátku, ale tohle prostě aspiruje na sice nekorunovanýho, ale krále Chainlessu! Na druhý straně ale Whip contest, vyhrál a teď pozor NEJMLADŠÍ letošní účastník a to 11. letej Vašek Bambas – jojo to je ten mlaďoch co zajíždí bedny v mlaďochách na Enduru. No a tím bych to mohl vlastně nějak zakápnout. Jenže to bych vás ochudil a nějaký moje myšlenkový pochody ohledně Chainlessu a to vy určitě chcete číst – tak jdeme na to.

Ráno klasicky na osmičku zasedám s VLKem a Tobiášem do restaurace M2 a ještě než rozjedu compa, už tu mám první nedočkavce. No dobrý, ale po pár minutách mě comp stále nejede a já začínám bejt lehce nervózní. Nicméně pomáhá hláška z IT crowd, já to restartuju a comp dostává rozum. Do desíti tedy sedíme na registraci a postupně se mi plní startovka až na rozumných 55kousků, včetně dvou holek a třech mlaďasů. V průběhu registrace s Vlkem kecáme o Monínci o trati a taky o tom, že včerejší vydatnej slejvák vzal celou práci šejperů na závod, vniveč. Každopádně trať je i tak ready 2 race a krom jednoho lehkýho přemlíkování nájezdu na přemostění, je to pro tréninky plně jetelný.

Lehce po desátý tedy končíme registraci a VLK a Zdena jedou na start a já s Tobiášem jdeme na cílovku. Do jedenácti ještě probíhaj tréninky, ale přesně s úderem jedenáctý pouštíme prvního ridera na trať. Nedočkavě čekám na letošní první čas a po necelých třech minutách je chlapík dole. Pak už to začíná naskakovat jak na běžícím páse a i občasné předjetí na trati zvládáme a kluci si to v cíli vždycky v pohodě vyříkaj a hned si daj echo na druhý kolo. Závod se jede klasicky na dvě kola z nichž lepší se počítá do celkového umístění. Vše probíhá dle plánu a my tedy máme po necelých dvou hodinách odjetý Chainless.

Nedáváme ale moc času na prostoje a jdeme s VLkem přesunout na první dvě lavice dojezdové rovinky, kde se již tradičně pojede Whip contest. Hlásí se nám asi 17 riderů, což zaručuje slušnou diváckou podívanou  a pro nás dostatečnou paletu pro výběr 5ti nejlepších do finále, kde každý z nich už předvede jen tři skoky. Whipuje se samozřejmě stylem, že na jednom skoku musí dát rider whip na jednu stranu a druhém skoku whip na druhou stranu – prostě hledáme univerzálního whipmástra. Tu pětici máme nakonec po 20ti minutovém jamu vybranou a klucí rozjíždí finálový battle.

Tam už se to bičuje o 106, no a kdo vyhrál jsem vám už samozřejmě napsal. S posledním whipařem se nám navíc spouští neskutečnej slejvák a tak je to absolutní tečka za dnešním závodem. Prcháme teda všichni zpět do restaurace M2, kde vyhlašujeme vítěze a já děkuju monínecký crew za jejich práci nejen v přípravě trati na Chainless, ale za celý rok, kdy se o bikepark starají – ještě jednou díky kluci a holko.. :)
A já se s váma už budu těšit na viděnou třeba zase práve na Monínci v roce 2025 – při otvíračce.

díky!
-Andy-

..galérku už mám sice hotovou, ale vyjde až zítra, ať se máte ještě chvíli na co těšit!

A výsledky hýr:

Prezentace se otevírá v 8hod a končí v 10hod! Poté již není možné se do Chainlessu přihlásit.

První kolo pak odstartujeme v 11hod a startuje se dle startovních čísel s rozestupy 1min.
Jedou se dvě kola – lepší čas se počítá. Druhé kolo startuje ihned po dojetí posledního závodníka v prvním kole.

Po dojetí Chainlessu cca ve 14hod se přesuneme na poslední 4 lavice (resp. první dvě z nich) a zde se pojede tradiční Whipcostest – s jasnými pravidly: 2 skoky – na prvním musíš dát whip na jednu stranu, na druhém na druhou stranu.
Vyhrává ten kdo má nejstylovější whipy na OBĚ strany.
Tak a teď už dost keců, vy sundejte řetězy a v sobotu ráno se na Vás v VLKem těšíme!

Za moníneckou 720 diggers CREW
-Andy-

Tak mrkněte na to!

Fotky by já – a kdybyste někdo věděl o další nějaký galérce, tak linky do komentářů!
Díky a někdy třeba see ya na kopci!

-a-

Tak klik dovnitř…

Letos to bohužel nevychází abych si dal páteční večerní otvíračku Vlčákovo legendární slivovice při ohni a tak na Monínec s Tobiášem dorážíme až v sobotu ráno. Mladýmu dávám na výběr jestli bude jezdit mýho sjezďáka nebo endurko  (on je totiž ve 14ti letech stejně vysokej jak já) a po volbě, že chce endurko se už suneme k vleku na první lano.

A co čert nechtěl – monínecká diggers CREW stojí první řadu! Dáváme high-five a já hned od Cruza, Žáby, VLCaKA a Tomáše zjišťuju jak to celý letos pojali a na co se máme připravit. Dostávám teda instruktáže a už se otvírá gate a pouští nás to na první sedačky. Cestou nahoru okukuju co se dá na oči a už se nemůžem dočkat až to nahoře odpálíme. Počasí navíc vypadá luksusně a klopenky voněj už na dálku čerstvě udusanou hlínou.

Vyjíždíme tedy nahoru a klucí to hned pouštěj dolu jak kdyby žádný zítra nebylo. Hlíná lítá a radostný skřeky prořezává jen ten baryton zadních gum: “Braaaaaaap…” S Tobiášem jedem hned za nima a po očku sleduju všechny novinky a zárověň koukám za sebe, jestli se tam mladej někde nezválel. Jede ale dobře a první sekci máme rychle za sebou. Ta první sekce je klasicky louka kde Cruzo s Žábou fakt zase nechali ruce. Parádně našejplý dvě lajny jsou zařízlý do louky a člověk pomalu neví kterou z nich si dát.

Pak následuje další možnost co jet a to vlastně tři stopy od chalupy – DH sekce vlevo dostala dost koleček hlíny a najednou už to není jen ratatata přes šutry, kde ti vyskákaly všechny amalgánový plomby, ale dá se tam rozumně letět a sem tam se odrazit a šutry přeletět díky navožený hlíně. Prostředek je pak klasickej gap, vedle kterýho ale zmizel obrovskej strom, takže se musel předělávat celej dopad – jak hlína tak dřevěná záchraná plošinka, ale pořád je to pěknej polet s luksusním dopadem. My dáváme jako první jízdu ale lajnu úplně vpravo, kde jsou za sebou dvě velký lavice a pak se to zase spojí do jedný tratě.

No hele popisovat každou lajnu a skok asi nebudu  – to prostě musíte přijet a najezdit si to, co ale zmíním je, že pak následuje další volba a to je Easy lajna, nebo dvě Endurový tratě s různou obtížností, oldschůlovej, ale těžkej NortShore trail, na Freeride lajně je novej gap a DH sekce dostaly zas parádní lesní odbočky.

Úplnou novinkou je ale odbočka vpravo po přemostění, kde je snad 12m dlouhej wallride s možností nájezdu a nebo náskoku – záleží na tom jakou máš nájezdovku. Z wóla se pak dá zas odskočit pryč, nebo to prostě sjet dolu. Laskomina veliká!

Všeho všudy, je zas na Monínci mraky novejch věcí a možností jak si jednu lajnu zajet několika možnými způsoby. Prstě furt se tu drží zlatý pravidlo o variabilitě stop, hlavně aby to byl kopec srandy!

Velký díky znovu celý digerský CREW – VLCaK, Cruzo, Žába, Tomáš a samozřejmě Zdena!

Díky že to furt šejpujete a my máme v těch středních Čechách kde jezdit!

-a-

Jo a galérka ode mě samozřejmě bude – zítra!
(A kdyby někdo věděl o dalších galérkách tak klidně link do komentářů – díky!)

VLCaK: “Ahoj, hele letos to nedám, zvládneš dát nějak Chainless a Whip?”
já: “…”
VLCaK: “Třeba by to mohl pomoct Tomáš z Miličína..?”

Tak jako přiznám se, že první co mě napadlo bylo, že se mi do toho s nikým jiným nechce. S Vlčákem už jsme na Chainless a Whip fakt sladěný, protože pořádat závody ve dvou lidech nese jistou podmínku souhry. Na druhou stranu představa, že by Chainless nebyl, že bysme porušili tu  zaběhlou tradici a nádech lehkýho punku, tak jak se pořádali závody ještě před Stravou, GPSkama a online výsledkama, tak toho jsme se prostě vzdát nechtěl.

Píšu teda Tomášovi a rovnou ho stavím před hotovou věc. Tomáš nadšením plesá jak důchodkyně na Rusalce v Národním, ale jestli to vše bude probíhat stejně hladce jak osmašedesát repríza volání měsíčku na nebi hlubokém, to se ještě uvidí. V sobotu lehoučce po 8mé hodině se tedy scházíme v monínecké restauraci M2 a rozjíždíme registraci.

No a co by si pořadatel mohl přát víc, než frontu závodníků před pultíkem. A tak to taky bylo. Celých 7 minut. A pak začlo brutálně chcát. Neříkám nic, ale v pátek jsme si tipoval že když bylo ve čtvrtek volno a pěkný počasí mohlo by dorazit dost lidí, ale tenhle chcavec nebyl zrovna dvakrát motivační. Moje obavy, ale v 10 hod padly a já napočítal nějakých 54 závoďáků!

Do 11hod pak probíhaly tréninkový jízdy a to jak se klucí vraceli z kopce mě jen utvrzovalo v tom, jak moc je ten biking fain. Všichni sice totálně zaprasený, bahno v očích i v trenkách, všichni ale zároveň vysmátý jak děcka když můžou dupat v louži. A s tímhle jsme to v 11hod celý s Tomášem odstartovali.

Závod pak probíhal celkem v pohodě. Sluníčko se totiž rozhodlo umoudřit a rozehnalo mraky a tak i trať začala vysychat a jezdci zrychlovat. Od Tomáše mi i chodili zprávy když někdo nedorazil na race time, nebo když někdo ulil start a tak jsme to celkem bez problémů lehce pře 13hod mohli zaklapnout.

Po dojezdu Chainlessu následoval rychlý oběd a pak už hurá na Whipcontest, neb odrazy skoků se naštěstí nedostaly pod náporem deště a závodních gum do stavu totálního motokrosu národů, takže vše stále pěkně našejpováno a na odrazech žádný koleje.

Do Whipcontestu se nám pak přihlásilo asi 20 riderů a tak jsme spustili asi 30ti minutový JAM, ze kterého pak postupovalo 5 jezdců do finále, kde si to mezi sebou museli vybičovat ve třech jízdách. A že to celkem byl boj snad ukážou i fotky v zítřejší galerii.
Po dojezdu Whipu se pak už jen vše vyhlásilo za svitu sluníčka na terase monínecké restaurace M2, předaly se ceny, poukazy, všichni jsme si zatleskali a jelo se domu. Velký dík pak patří celé monínecké CREW za přípravu traťe a samostatně pak i Tomášovi, že to se mnou letos dal, a ve Whipu díky i Dejvovi z Rakovníka – kluci, díky!

Tak to byl Chainless race a Whip contest v moníneckém 720.cz bikeparku a já už se sice těším na zimní sezonu někde v prašanu, ale zároveň i na tu další otvíračku 2024!

-a-

No a co vás samozřejmě zajímá nejvíc jsou výsledky, takže časy hýr:

Junioři:

30.9. v 8hod ráno je datum a čas kdy Vás všechny čekám ve frontě v monínecký restauraci M2 na registraci na Chainlessu a Whipcontestu 2023 v 720 bikeparku Monínec.

Časový plán:

8:00 – 10:00 Registrace v M2 (startovné dobrovolné)

11:00 – ??:?? Start závodu – jednou se 2 kola hned po sobě, startuje s po minutě a dle počtu přihlášených hned po dojezdu posledního z prvního kola odstartuje 2. kolo stejně dle čísel z prvního kola. Do výsledků se počítá čas z lepšího kola

Cca 14:00 – Whip Contest – zde s pojede formou 20ti minutového JAMu, ze kterého odborná porota (já a VLCaK) vybereme TOP 5 do Finále a nejlepší WHIPy.

Po skončení WHIP contestu vyhlášení všeho, všech a celýho vesmíru.

Díky a za moníneckou 720 CREW se na Vás těšíme!

-a-

-a-

Na Monínecký dolní parkoviště dorážíme s Tobiášem obytkou v pátek k večeru a tam už zábava jede v plným proudu – hlavní diggers crew už je na místě a tak jen zaparkovat na rovince a jde se přihodit pár klacků na oheň i pár slov do večerního veselí. Nakonec to balíme docela brzy a před 12hod už je nejen venku tma ale i ticho.

Ráno pak žádnej velkej budíček neplánuju. Přeci jen lano jede až v 10hod, takže je dost času naspat týdenní absenci, aby byl člověk na ježdění fresh. Když tedy kolem 8hod lezu z auta, venku už posedává Cruzo s kávou a že už si to byl vyšlápnout a prý je to dobrý, jen par klopek se trochu sype, protože moc nepršelo a tak se matroš zatím moc dobře nespojil. Dáváme teda kávu a pomalu se probírá i zbytek v autech aby jsme na 10hod mohli zasednout na lano. Nakonec se klucí ale trochu flákaj (přeci jen při tom několikatýdenním házení lopatou tady, už jim asi nic neuteče), takže na ně nečekám a jdu zasednout sedačku.

Hlele první jízda nahoru a já se i po těch letech těším jak malej kluk na zmrzku a je mi jedno, že je jen lehce přes 10st a k tomu pofukuje vítr. Aspoň se zase člověk nebude potit, že jo. Cestou nahoru vočumuju nově nakopanou horní louku jak mlsnej pes řeznickou výlohu, protože klukům se podařilo prohnat trať až na vedlejší louku a ještě k tomu ji rozdělili. No prostě skočíš pod lanem a dál pokračuješ v sérii 4 skoků, který se vlastně postupně zvětšujou až někam k dalšímu lesu.

Nahoře seskakuju ze sedačky a pelášim na start. Ještě rychlá ale důkladná rozcvička (přeci jen už sem starej pes) a pak už hurá do lajny. První klopka, skok pod lanem a hned překvápko – skok pod lanem totiž výrazně narostl – prostě už se nezatlumuje jako vždy, ale naopak to musíš pěkně vodpálit a hned vážeš mírnej dvojáček, co se dá projet i po zadním a pak už slušná lavice a dál úplně nová laskomina a to je skok přes klopenku.

Klopenkou se totiž tahle trať zárovň dělí na dvě možnosti a upřímně jak jsem si pak najížděl obě varianty vlastně nevím, která se mě líbí víc. Na kratší variantě je parádní levá sharkspina, delší varianta má zase navíc ten pořádnej polet přes klopku – prostě musíš jezdit do zblbnutí než si vybereš.

Po první louce následuje pak i první krátkej les, kterej má ale taky jinej výjezd a místo rovně se z něj vyskakuje doleva, což je příjemná změna, pak další klopka a jsme u první zastávky u sloupu pod lanovkou. Tady ale můžeme hned pokračovat novým náskokem vedle boudy, kterej je třeba určitě nepřepálit, protože i tak dá dost rychlosti na velkej dřevěnej gap. Po něm už by se dalo říct, že zbytek tratí (tedy DH, Freeride i Easy lajna) jsou vlasntě stejný – jen na dost místech je navezená hlína. Co ale rozhodně stejný není – resp. co je úplně nový, je novej ENduro Trail.

Ten začíná v místě, kde se odděluje Easy lajna doprava, tak naopak doleva je odbočka nahoru na kamennou zídku, kde začíná Enduro trail. Ten si dávám nakonec asi jen 2x, ale je to parádní lesní hrabanka se spoustou šutrů, přes který můžeš přeskočit, přejet, objet a zase si trochu pohrát s variabilitou stop – tak jak to tu máme rádi. Nechybí tady ani pár technických míst z prudšího kopce a i nějakj traverz, nebo šikmý kořeny. Za mě endurovej trial spíš na fyzičku a trénink ideální, kterej končí až u parkoviště, takže dýlku to rozhodně má.

Po několika jízdách pak přemlouvám i mladýho aby vylez z auta a dáváme pár (slovy dvě) jízdy a já pak ještě jednu s foťákem, abych nastřílel nějakou tu fotku. Konečně i potkávám Vlčáka, Žábu, Cruza a Tomáše a zjevuje se i Škocháč no a to je jesný, že s touhle bandou musím ještě pár jízd dát. Mladej po včerejších basket zápasech zapad zas do obytky, takže já jdu ještě dvě tři jízdy honit vítr v helmě a pak, přesně když mě v jedný kompresi po přestřlenym skoku skoro padaj řídítka z ruky, to balim.

Jako hele kluci tu odvedli zase obrovskej kus práce a jen je škoda, že nepřišel trochu větší déšť, kterej by spojil materiál v klopenkách, protože na konci dne jsou některý klopenky schovaný pod příslovím – Prach jsi a v prach se obrátíš. Věřím ale, že tohle se prostě jednim deště spraví a vše si sedne jak má. Rozhodně to nebyla moje letošní poslední návštěva Monínce a vy byste neměli taky váhat a do 720 bikeparku na Monínec vyrazit.

Je to tu prostě kopec srandy a novej endurovej trail, celou lokalitu zase posouvá o výraznej kus dál.
Velkej díky celý diggers CREW – Vlčák, Zdenka, Cruzo, Žába, Tomáš a další za vaší práci a samo Jardovi za areál!

Díky a see ya někdy na kopci!

-a-

PS: fotogalerie samozřejmě bude – třeba zítra, chcete? ;)

Klasicky se totiž nejen předělala kompletní horní louka a její rozšíření do strany, kde se bagrem opět zahráblo hluboko a široko a vytvořila se zbrusu nová horní část parku, ale máme tu něco v kompletu novýho a to je ENduro trail.
Jo, je to tak. Po lítém vyjednávání s majiteli okolních pozemků (protože park je po většině veden přes soukr. pozemky) s epodařilo pro letošní rok usmlouvat nový veskrze přírodní trail. Jasně, nějakej ten šutr se kvůli tomu pohnul, ale jinak 6ádný uplácaný bábovičky, prostě natura in nature.

Tím bych to viděl jako zadostiučení pro všechny pružící jednotky na kolech, a dál tu máme jako lákadlo i pár fotek z právě zmiňované horní části bikeparku.
Prostě zítra se s Vámi chccem na Monínci vidět, protože je třeba to všechno vojezdit a samo se to to nevojede, že jo.
Takže zítra 13.5. v 10hod se pouští lano a my se budeme těšit!

Za 720 moníneckou diggers CREW

-Andy-

Nejdříve samozřejmě proběhla prohlídka trati a vyčištění všeho, co zima stihla v bikeparku napáchat. Vlačák a celá CREW se toho opět zhostili a traily se za začínaj blížit ideálu.

Pak najel bagr – no a celá horní půlka, která je klasicky částěčně na sjezdovce a od minula nově i na přilehlé louce se nahrubo nahrnula bagrem, aby pak naběhli šejprs a začli ladit do čistě rádiusy. Jasný ale je, že je to pořád čerstvý, takže proísm nejezdit!
Díky a kdo by to nedokázal odscroolovat až dolu, tak vězte, že otvíračka se plánuje na 13.5.2023.
Takže se už těšíme a see ya na svahu!

Za moníneckou CREW

-a-

LEDEN
Začal pěkně motivačně, na kole, v lese, kde člověk se ztrácí v mlze a říká sobě i okolí “Jste? Tak buďte.” a pokračoval naprosto peckoým videem od Jandyho z Kanady, kde si klucí lítaj v prašanu jak smslů zbavený, takže Naajs!!!

UNOR

-

BŘEZEN

-

DUBEN

Chvíli to ve mě zrálo, ale nakonec jsem to sepsal. Asi částečně kvůli sobě, ale zárověň i kvůli vám. Moc často si totiž člověk nepřipíjí  Na život, když zubatá s kosou bere víc než je třeba.

Není ale jen pošmourný měsíc, protože kola života se roztáčí dál a stejně tak i kola lanovek a proto bylo třeba na Monínci trochu počechrat hlínu před otvíračkou.

KVĚTEN

Otevřel se 720 bikepark Monínec a my jsme o tom vydali samozřejmě jak report, tak jsem nastřílel i mraky fotek do galerie.

Pak jsem se ale taky sebrali s Čárysem a vyrazili na roadtrip jak po ČR, tak jsme ale zavítali i k bratům na Slovač a hned do našeho bikeparku z nejmilejších na Malino Brdo.

ČERVEN

-

ČERVENEC

-

SRPEN

-

ZÁŘÍ

-

ŘÍJEN

A ejhle ono je po prázdninách a najednou už se zas myslí i na tu zaviračku bikeparku a tak je třeba o tom informovat, napsat report a nastřílet fotky z klasickýho moníneckýho Chainless race a Whipcontestu.

Na poslední chvíli se ještě na Monínci zastavím a jak praví staré pravidlo – Nikdo ti to neudělá tak dobře, jako ty sám – nastřílím tam sám sobě exhibičních pár fotek a ještě u toho natočím video – voe jůťůber jak hovado!

LISTOPAD

Tady nás Maara z Klánovic (Kanady) provede svým Projektem Camper 2.0 a je to velká pecka, stejně jako jeho lifestyle a pohled na život.

PROSINEC

-
A tím, to s článkama pro rok 2022 končí. Nemá cenu to dál vokecávat – co jsem chtěl jsem napsal a žádnej epilog to nezměkčí a slzy proudem nepotečou.
Thats life, bitch!

Tak si ho užívejte, máte jenom jeden.

-a-

-a-

Sotva usedám lehce po osmý v monínecký eM-dvojce za stůl a rozjíždím compa s připravenou nesmrtelnou excelovou tabulkou, už se ke mě hrne prvních pár nedočkavců a že by si jako dnes zazávodilo. Inu, počasí zase zaplacený, trať vyznačená, tak proč ne. Začíná tedy dvou hodinová datlovačka jmen na přihlášení a ač vždycky všude píšeme, že registrace končí v 10hod, tak světe i div se i letos nám tam přišly 4 kousky pozdě.. no nacpal jsme je ještě aspoň do druhýho kola, ale už me to klucí fakt nedělejte – nervy moje! Muhahahaha..

Pak rychlý přesun k cíli, do obytky, kde dle počtu startujících strávím pěkný dvě a půl hoďky měřením časů. Letos závodnickej balík čítal pěkných 75 kousků z toho dvě Šárky (v posledních letech k nám totiž ani jiná jména holek nejezdí) a k tomu se nám ale zdatně začíná rozrůstat kategorie mlaďochů – 10 kluků pod 15 let je slušný podhoubí do příštích let. Dokonce sem nakráčel i jeden 6ti letej střelec s betonovým odhodláním závodit, ale nějak jsme se s jeho mamkou shodli, že to kdyžtak ještě o rok posuneme.. :)

V 11hod pak padnul startovní výstřel a Vlčák začal pouštět jezdce s minutovými rozestupy na trať. V průběhu závodu tu sice proběhlo pár předjetí, ale neblo to nijak dramatický až na jeden případ a to že snad zrovna jedna ze Šárek dostala loket – a já protože vím, kdo startoval za ní, tak se jen anonymě ptám – jako doufám Tome, že ses jí omluvil..? :) Co ale bylo ještě dramatičtější, tak sledovat jak se ti nejlepší tlačí s časama hluboce pod 2:30 a to dokonce tak, že v prvních čtyřech vteřinách bylo narvanejch hned 10 jezdců? Jako kde to jsme? Na svěťáku? Hele fakt ta špička byla letos hodně našláplá!

No a jak to tedy dopadlo? Kdo byl tak ví, ale kdo nebyl, tak vězte, že ani po dojetí obou kol Chainlessu jsme, jako již standardně, nevydali s Vlkem výsledky, ale rovnou se šlo na první dvě lavice, kde proběhnul již tradišní Whip Contest. Co jsem ale nečekal byl počet whipařů. Já jich napočítal na začátku 25 a z těchdle poletujících bičařů se po 20 minutovým jamu vybralo 5 nejlepších, kteří si to za začínajícího deště rozdalo ve třech jízdách. A stejně jako Chainless i tady nebyla nouze o dramta a divácká kulisa to taky náležitě dokázala ocenit.

Prostě letošní ročník se opět povedl a to zakončení monícký letní monínekcý sezony stálo za to. Na vyhlášení jsem se pak hromadně přesunuli už do restaurace M2, protože ten déšť už o sobě dal docela vědět.

Po velikých nátlacích konečně letos zveřejím i komplet výsledkovku a tak snad jen v rychlosti napíšu, že vyhrála překvapivě Šárka, mezi mlaďochy to byl Filip Střádal a jako jediný s časem pod 2:22 to v chlapech byl Vojta Strmiska. Detailně to ale můžete prostudovat níže.

Závěrem snad ještě velký dík Monínci za další sezónu a hlavně celé bikové CREW, která se o bikepark postupně starala – hoši DÍKY ZA TO!!!
A příští jaro opět na Monínci – see ya!

-a-

A abych nezapomněl – jasně, že jsem ještě fotil WHIP contest – takže gallerka zítra!!!

A výsledky ZDE:

Předně je tu třeba vypálit plágo, který zase dal dohromady VLCaK.

No a pokud to někomu není moc jasný, tak vězte, že poté co se u nás v restauraci M2 zaregistrujete (v 10hod se zavře registrace), tak budete moc vyrazit na lano si ten kopec jednou dvakrát, třikrát nalítnout a kdo by neznal kudy se má dolů hrnout, tak VLK ještě vymlíkuje před závodem kudy se jede – pro znalce, klasika, freeride, lávky, lavice a cíl je příjezd na parkoviště.
V 11hod se pak trať uzavře a v minutových intervalech Vás budeme pouštět postupně dolů.

Jednou se dvě kola – lepší čas se počítá.

Poté co se dojede Chainless Vám ale ještě výsledky neřeknu a hned vlítneme na WHIP contest. Kde asi taky ponecháme osvědčený cca 20min JAM ze kterého vykvetou 3-5 jezdců do finálního rozstřelu. Opět platí, kdo to zlomí – vyhrál!

Tak a to by nějak bylo vše.

Za Moníneckou CREW se na Vás těšíme!

-Andy-

-a-

Hele pátek. Odjezd z Prahy ucpanej jak hajzl na benzince po nájezdu něměckýho zájezdu. Když se ale konečně přes tu plechovou zácpu dostanu začíná víkend a já směřuju na jihovýchod. Obytka nabalená, ale aby to ale nebyla jen jednoúčelová cesta, tak se ještě v pátek stavuju za Švábem kterej s mlaďochama kope trailsy v jedný naprosto dokonalý roklince – jako potenciál má to místo neskutečný a co víc – mají to povolený od majitelů, takže už se těším na další návštěvu. Cesta na Monín je tak alespoň zpestřená takovou menší session. Pak už ale hen heeeen a za chvíli parkuju dole na moníneckým parkovišti.

Tam zaparkovaný tři auta a biková crew poskakuje kolem. Dáváme si highfive ale já jsem trochu nervózní, protože můj plán bylo ztrestat bikepark ještě v pátek. V obytce mám totiž jak mý klasický RB enduro, tak i e-bike od Giantu a to víš – na eRBéčku to dnes nahoru nepojedu. Beru helmu chrániče, mačkám tlačítko a pak už jen pár pedálovejch otoček a jsem nahoře. Hele tahle lanovka mě baví, ale o tom až jindy.

Všeho všudy nikde nikdo, ale přesně takhle jsem to chtěl. Tak si nahoře chvíli sedám a jen tak čumim z kopce. Je tam ticho, klid, ale přesto mám po chvilce v sobě takovej vnitřní neklid – no jasně, trail VOLÁ!!! Než teda úplně zhasnou, skáču zas na bike, teleskop dolu a jedu to prvně vočíhnout ať to tam zítra ráno může ztrestat v plnejch.

Horní louka je opět nakopaná z nuly, ale zas jsou tu nějaký změny. Kopec zábavy tak ukazuje první zoubky a rozhodně to jezditelný a zábavný je a i přes to dlouhý sucho to nijak extra neklouže. Takže nahoře klopky, pár lavic, dvojáků, i náskoků do klopenek. Prostřední lesní pasáž je pak asi beze změn, ale s tím kolik je tu namačkáno různých variant je to furt to samý dobrý bikový hřiště. Pak už přichází přemostění a za ním asi největší změna. Teda klasický velký 4 lavice jsou na svým místě, ale vedla toho přibila navá easy lajna, práve proto aby se nemotaly skupiny lidí co chtěj letět v plnym lavice a ti co to jen tak přejížděj. Pro ně je tu přesně postavená nová klopenká sekce, která mě přijde sice trochu zavřená, ale při dalším projetí si vlastně říkám, že je to dobře, protože se tu aspoň něco děje a není to jen rovná pěšina z kopce.

Navečer pak sedám s Kubu, Radimem a dalšíma k ohni a kecáme, padne pár panáků, logbordová a sk8 session a lehce po dvanáctý to jdu zalomit. Ráno se totiž tvůj bike zaptá jestli jsi ready!

A je to tu! Sobota ráno. Káva černá, nebe modrý a vyhlídky jasný. První lano je moje a tak trochu švindluju, když k turniketům přijíždím ještě před otvíračkou a kluci od lanovky mě pouštěj dřív. První lano na Monínci si ale prostě nemůžu odpustit. Nahoře pak ještě nikdo a tak se pouštím s RBéčkem dolů. A víš co? JE TO PECKA! Jako vždycky i tenhle rok se prostě maximálně bavím na kopci s převýšením relativně minimálním. Dávám tak několik peckovejch  jízd, aby mě ale z nějakýho důvodu začla bolet packa. Pauza – zjišťování, zda ještě udržím řídítka a nakonec mvýměna strojů vede k tomu, že si sebou beru foťák a na e-biku valim nastřílet pár fotek.

Hele i přes to že to musím kolem 12tky zabalit, stojí tenhel kopce vždycky za návštěvu. Variabilita stop je tu prostě to, co mě neskutečně baví a jak si i na jednom trilu, díky odbočkám můžu zablbnout jak na několika trialech.

Letošní otvíračka se za mě tedy opět povedla a já se těším že si sem letos zase párkát zajedu.

Díky celý monínecký diggers CREW za přípravu! Odvedli jste kluci zas velkej kus práce!

Díky!

-a-

Jo a fotogallery bude zítra!