Plan byl jasnej. Jedno odpoledne nahoru, prespat v tamni chajde a druhej den zpet. Ja si rano privstavam abych zbavil telo zbytkoveho alkoholu a vyrazim do parku. Zde par playstation jizd a po obede hura na to. Bus nas vykopava na konecny na Emeraldu a odtud uz pesky. Vyprava sestava z Kiky, Ivet, Rosti, Kratase, Jonase a me.
Prvnich 5 kilacku je po highway a nasledne po service road. Zhruba po hodince dorazime na parkoviste kde zacina cesticka hore. Uz tady jsme dost splaveny diky slunicku a trochu znaveni. Prvnich par metru nam napovida ze tahle cesta zadarmo rozhodne nebude. Na 6 kilometrech nastoupame zhruba 1200 vejskovejch metru. Ani ne v petine cesty potkavame prvni lidi v protismeru. Mame dost a doufame ze uz sme nahore. Ujistuji nas, ze mame za sebou zhruba 10% a ze to hlavni nas teprve ceka. Zde uz par clenu vzpravy vaha zda li pokracovat. Rosta slape se sadrou na ruce a uz takhle je to docela masakr. Koreny, sutry, prudkej sklon. Hecujem se a bojujem. Zhruba v pulce, pote co nam dosla voda narazime na horsky potucek. Voda velice chutna, ledova, osvezujici. Do toho se vzajeme delime o zasobi redbullu, ovoce a jinejch cukru.
Hecujem se a jdeme dal. Poslednich 500 metru je opravdovy zazitek. Napred musime nasbirat nake drevo, nebot vrchol je v nakejch 2500m tudiz zadny stromy. Sklon a teren nas nuti lizt po ctyrech, coz ocenuje predevsim Rosta. Za horizontem nas ale ceka neskutecny pohled. Tyrkisove jezero v obklopeni majestatnych hor a ledovce. To vse zalite zapadajicim sluncem. Mame stesti, v chajdicce nikdo neni, takze vybalujem, rychle osvezeni v ledove vode a hura na skalu, kouknout na zapad slunce. Po krasne podivane uz prituhuje, takze rozdelavame ohen a rozjizdi se hody ve stylu dej co mas, neco uvarime. Ja si beru na starosti ohrev konzerv. Jedu vojensky styl co me naucil Ross ve Francii. Mrdnu plechovkou o sutr a hazu do ohne. Vsichni rikaj ze to bouchne, ja ovsem rikam ze to mam pod kontrolou. Vyndavam prvni konzervu, otvirama chutnam.
Teplota akorad.
Uz uz se natahuju pro druhou a v tom mrda jako svine. Koukam a chudak Jonas celej od gulase. Vzhledem k tomu, ze veskery zradlo, mejdla a vubec vsecko vonavy se na noc uklizi do spesl budky, kvuli medvedum a vzhledem k tomu ze plechova strecha a dvere od ni jsou rozsekany od drapu a zubu, dostava jeho spani pod sirakem hnedka jinej rozmer. Nenechavame se zvyklat a jdem varit polivku. Tu si bere na starosti Jonas. Mame omezeny mnozstvi dreva, tudiz je nutno spechat. Dyz uz je polivka hotova, Jonas vylejva cast hrnce zkusene zpet do ohniste. Ted uz ten medved prijde I kdyby nechtel. Ohen zachranujem, polivka taky zbyla, takze prezivame a prezirame. Chvilku kecame, pak jako pravi skauti vytahujem mp3, malej reprak a jedem si vyberovou muziku. Do toho krasna obloha neznecistena svetelnym ruchem.
Co vic si prat.
Za ten vecer jsme videli padat asi 15 hvezd. Nechce se nam jit spat. Pulka nakonec spi pod hvezdami, ja hlidam Kiku uvnitr chajdy. V noci trochu kosa ale rano opet na tricko. Venkovni particka prezila a tak muzem vyrazit na obhlidku. Brodime se snehem, koukame na ledovec, lezem na skaly a fotime vsecko asi z million uhlu. Vsichni se shodujem ze je to jedno z nejhezcich mist na kterem jsme kdy byli. Cas je ale neuprosny. Zapis do navstevni knihy a hura dolu. Cesta zpet je sice rychlejsi ale rozhodne nebezpecnejsi. Po ceste nas predbihaji tri duchodci, co to rano vybehli nahoru a po jednou jablicku to mazou zpatky.
Nechapu.
Nejvic si cestu uzila Kika, ktera jde celkem 5x slusne k zemi. Vse ale preziva jen s jelitama. Dole jsme za necely 3 hodky. Stehna palej ale jeste je to 5 kilaku k zastavce busu. Nastesti stopujem dve kary ktery nas hazou na Nesters, kde turu ukoncujem v Sushi baru. Nasledujici tri dny nikdo z nas nemuze chodit. Ale zazitek to byl neskutecnej a kazdej kdo sem pojede nebo tu je, tomu tohle misto urcite doporucuju. Na takovy mista se nezapomina.
Uzivejte zivota.
Do cech zdravi Maara
foto: Kratas, Jonas and Kika
Tak a po otvíračce Rudy tu máme i videjko ze Špičáku. Takže trocha těch zatáček, roztřesené kamery, divokejch no control průjezdů, atp : ) ]]>
Jes, takže po návratu a hrátkách s policí v Geiskopu jsme měli naplánovanej Špičák, protože tam byla konečně otvíračka, jako jedna z posledních tenhle rok. A to jsme tam nemohli chybět, kor když se to loni tak vydařilo…Takže povídám klukům :
"Hoši, v pátek večer musíme bejt na Špičáku nejdýl v 19h, v 2O h tam bude plno."
Jsme tam v 19:3O a nekecám, za čtvrt hodinky nebylo kde zaparkovat. Měli jsme to just. Vytáhli jsme gril od vedlejšch kemperů (díkys) a začli to tam smažit. Smažba byla do půlnoci, a pak už nějak na kutě – zejtra měl bejt TEN DEN !
Takže budíček, hovínko, zoubky, očička, čajíček, kávička, snídanička, oblíkačka, pemanentka, kopec – hle, jak se dá shrnout celý ráno v jedné větě. :)
Stojím před turniketem a řikám si, že jedna z věcí, proč jezdím na Rudu rád, je hlavně ten důvod, že tu na otvíračku je vždycky hodně lidí, a já si rád pokecám s človíčkama, který jsem dlouho (i rok) neviděl. Jenže tady není ani noha, ač parking je narvanej až po půdu. Nerozumím…
Vyrážíme nahoru, letíme to dolů. Na rozjetí Black Friday, jako vždy…a Andy hned nahoře zjištuje, že má prázdno. Tak si jede lanem dolů.
DOLE šok. A.H.A. Tak tady jsou ty lidi, ty jo : ) Evidentně všichni jezděj až na desítku, a je deset, a fronta je až…ke kase. Nekecám. To je metal, to je asi zlo, nebo co. Andy lepí aby za následující 3 hodiny dáváme 3 jízdy. No tak tohle je fakt něco, takhle má vypadat dobrej marketing při otvíračce bikeparku, Jardo !! :)
Ve frontě probíhaj kecačky, pijou se hektolitry vody a pražící slunce pálí záda všech. Je snad 3O stp a tak to není zadarmo.
ALE MÁ TO POZITIVA !
Protože jak jsi dlouho stál, tak si aspon dolů neletíš jak kretén, ale krásně si můžeš vychutnat vše, co bikepark nabízí za novinky. A že toho je, čoveče…
A za tím si stojím. Slyšel jsem tu občas nějake názor, že toho moc není novýho atp, ale to je naprostej kec od lidí, který nikdy nic nestavěli. Uvědomte si, že v počtu těch tratí a vylomenin, který tu jsou, už prostě 3 měsíce práce na VYCHYTÁVKÁCH A ODBOČKÁCH prostě zaniknou v tý masivnosti již postaveného. Tak to prostě je ! Jen když to vezmu v hlavě, tak – black friday – odbočka do lesa (super zábavná, jezdili jsme pak již jen tu) nějaký boule, novej náskok.
U walla ve střední části nový skoky, sice mocně pod bahnem, ale daly se, odpoledne. Uplně novej úsek dole vedle lavic, z lávek, který lákaly velice. Tuna novejch výztuh, náskoků, či jen lehkejch změn kterejch si oko jezdce nevšimne, ale takovej dělník od lopaty jako já, ocení. Atd atd…
Dobrá práce, chlapi !
A HOW IS MY RIDING ? No asi takhle. S Petrem Heiníků se prostě jezdí jiná liga. Ten kluk tě namotivuje k úplně jinýmu hrotu, kamaráde. Kdyby jste tak mohli na vlastní oči vidět, jak tam to RB mučí ! Jak to tam kvičí, jak se to tam kroutí, až z toho barva lítá ! Co by jste třeba řekli na ty proskákaný kameny v DH sekci ? Na FR monstru v SKu velikosti, který by se hodilo spíš tak Bubovi ? Řekli by jste to samý co já : "Ten kluk je v hlavě nemocný…"
Ale nebyl ten den nejvíc. Nejvíc ten den byl totiž Mister Michal Kosík, za kterým jsem měl tu čest jet jednu jízdu, hehe. Hoši, to totiž není čtyřkolka, to není bike, to je letadlo křížený s prostupností terénem štábního vozidla z "Cesty krve" ! To žere takový věci, že sem nepochopil.
A ten pilot, ten taky není uplně normální, popíšu sekci.
Jedeme odshora, rozmaže to na lavici. Před ní drift, neubírá, srovnává to, drží. Odraz. Letí vzduchem, lehce do křiváka. Přední kola do doapdu, zadek nahoru ! Voe, von to skoro celý dá, sem neviděl !! Dál jedem klopky, najednou to střihne doleva a řítí se borůvčím ze svahu kolmo dolů.
Vrhám se za ním, maje v kalhotách nasráno.
O 2o metrů níž brzdy, téčko, a zpět do tratě. Valíme dál. Každejch 3O metrů po dvou kolech, v jedná zatáčce dává handplant o kamen, protože to vypadá, že pujde přes boudu, a chytá klacky, a valí dál… A tak dále.
A pak to přijde :) Lávka, asi 5O cm široká. Jedny kola po ní, druhý venkem, chytá butr jak kráva a už to klopí na dvě…chvíli po nich jede…a pak už to válí pana vorel !! Muhahaááá, to je vono, to je vono ! Jde přes boudu jak v relly káře. Zastavuju.
Plácáme si.
"A co jako teď, brácho ? "ptám se ho.
"Převrhni mě na kola, a valíme dál !" ozve se zpod vozejku.
Hoši, punk je evidentně jinde.
RESPECT, brácho !
A večer akce. Konzerty. Nejdřív holky, u kterejch jsme ještě popíjeli zásoby levného červeného.
Pak německý hroziči, jejichž jméno jsem zapoměl, nebo nikdy nevěděl, nevím. Dobrý byli, jen bych jejich produkci vytknul příliš časté měnění rytmů což znemožňuje kotli to pořádně rozskákat, protože jen co se dostanou do varu, změní se rytmika, a ty se pak kejváš jak dítě po globální katastrofě, místo abys JUMPOVAL AROUND a točil hřívou ! Vše ale vyvažovali výbornou angličtinou, což se dneska u němců skoro neslyší. Dokonalé.
Nicméně zaručenej úspěch na hudebním poli je dycky jen jeden, a nemužeš udělat chybu.
1, Sebereš 4 chlapíky,a jednoho maličkýho bratrance HORSTA.
2, Pořádně se vyžereš, abys k pohublému bratranci dělal pořádnej kontrast.
3, Vychlastáš si hlas hektolitry piva, kterýmžto počinem zvedneš republikovou prestiž v tabulkách spotřeby.
4, Použiješ otřepaný lidový říkadla a nainplementuješ je do HC sypaček.
5, Nazveš kapelu podle postavy z lidových pohádek.
VZNIKNE TRAUTUMBERK !
A rozjedeš děsný HC peklo. Kluci byli prostě skvělý, fakt skvělý. Je mě jedno, že si někdo řekne, že to není umění, nebo tak něco, je mě to fuk, že texty jsou bezduchý a nesdělej žádnou moudrost světu. Tady jsme na stejdži, před cílovou skupinou vychlastanejch rozdivočelejch metaláků nejrubšího zrna, který celej den sázeli život na kopci, který jedou podle hesla : MAKÁME TVRDĚ, BAVÍME SE TVRDĚ ! Copyright The Simpsons) a tak jim to prostě prodáš.
A oni to prodali naprosto skvěle.
——————-
Neděle byla ve znamení opadnuvšího návalu se sobotního dopoledne, takže už to vodsejpalo o moc víc. Bohužel taky úmrtnost naší skupiny stoupala, v sobotu to zabalil Kulda s pravděpodobně vykloubeným prstem, v neděli bohužel odšlapuje v zatáčce Vlk na své pomrdané koleno a pomrdává si ho ještě víc.
My jezdíme jak o život, a chvilkama myslím, že je to fakt o život. Zjistil jsem že je naprostá pravda, že DH je F1 cyklistiky. Můžeš, opakuji, MŮŽEŠ uviset panu PH na trati jako je Black Friday, když neuděláš chybu a pojedeš technickou hranu bez myšlenek na dožití se důchodu. Bohužel ve chvíli, kdy vletíš do lesa, jsi skončil. Technika a jsi v prdeli. Tam se teprve ukáže…
No a po celodením lítání to nakonec ve zdraví balíme i my, Andy, Petr, kucí z Prahé a já.
A co napsat závěrem. Opět Ruda nezklamala, opět se ukázalo, že je to lídr v českejch bikeparcích, jak svou rozlohou, tak svou návštěvností, a chtěl bych moc poděkovat stavitelům, že to tu takhle mazlej, jen proto, aby jsme to mohli rozbíjet…na jejich web koukněte sem
Tak zase za rok. Nebo, možná, že bych stihnul zavíračku na podzim ? Uvidíme…
Mějte se tu velmi krásně, padám tímto na čtvrt roku pryč. Další report a videa budou už z cest, takže nepravidelně. Stay tuned, přesto, a i proto, že materiál bude zase trochu jinej…
Čárys, pro známý, kámoše, fanclub i Hateclub.
Aloha.
|
Máára sestříhnul vídeo ze Špíčáku a vy se teď můžete podívat, jak jsme se honili z kopce dolů. Stačí si kliknout na více, a uvidíte více.
A článek jste měli včera tady. A kdyby si chtěl video někdo stáhnout, tak tady . A nebo v plné hulbě – tady
]]>
Čiaos bambinos, jsem zpět z weekendu, kterej byl fakt výživnej – páč se otvíral největší bikepark v ČR – Špičák. No a já jsem tam nechyběl, a mnoho dalších lidí taky. Inside více
Takže kde je špičák všichni víte, netřeba popisovat. Rokytnice otevřena, Šppindl otevřen, Monínec a lipno taky, takže zbejval špičák. Okej, tenhle week k tomu došlo.
Už nějakých pár dní předem jsem zaregistroval mnoho doprovodnejch akcí – chystali se tam lidi skrz Simpleride kemp, chystali se tam lidi skrz Štátus Prasent, chystalo se tam mnoho dalších lidí a mnoho se taky vyjádřilo v tom smyslu, že tam nejedou, protože tam bude šílený kvantum lidí, a že bude fronta a tak.
Já protože už moc nejezdím po závodech a t p, jsem tam vyrazil právě proto – chtěl jsem potkat co nejvíc dršek a s co nejvíc lidma pokecat – nějak mi ta komunita chybí, a Ross taky není vše. Takže v pátek večer přejíždíme z Geisku do Rudy i my.
Zabíráme super platz, u Radka ze špičáku domlouváme nějaký deal (děláme pro něj fotky a video) a večer doráží kumpáni z Bechyně a rozjíždíme celkem poklidnej gril. Poklidnej je jen do tý doby, než začne kolovat RUMunské hnědé a jelikož já nesmím, hodně závidím různě rychle se odpojujícím lidem.
Ráno je tu a my to s klukama ladíme na skoro první lano. Permice se pro letošek vyšplhala na 420 kč na celodeňku, což je nějak tak česká klasika, z níž vybočuje jen Monínec. ALE ! Ale za tyhle peníze, se ti dostane vopravdu macatej kopec, s možstvím tratí a mnoha novinkama. Tudíš sedáme na lano, a šouráme se (klasickej českej lanovkovej speed) směr top.
Na rozehřátí vodpalujeme starou dobrou "black Friday" což je trať, vedoucí pod lanem do půlky. Vše je první den nádherně vyhlazený, nikde ani roletka, natož roleta, takže není co řešit. V půlce přibyl novej metrovej drop na brutální placku, tak si ho vychutnávám a s tím že už znovu ne, jedem dál. Transfer, a jsme v půlce. Odsud se dá rozjet několika směry – dál po Black Friday kterej se dělí na víc částí. Jedna nová více přírodní, na mapce označená pod číslem 2 doleva z prudkýho kopce dolů, obsahuje porcičku kamenů a zatáček, a je to sjezd se vším všudy.
Další pak směřuje dále do prava, kde se dělí opět na něklik možností, abys se všechny jakoby sjely na "horsefeathers wallridem" ve spodní části. Uf, je toho tu mrak !
Přijíždíme dolů a jdeme okusit další variantua to variantu Forest Wirginu. Ta svejma kouskama navazuje na úplně prapůvodní trail, kterej tu kdysi stál jako první. Opět má několik odboček, takže si mužeš vybrat fakt dosyta – skoro až nevíš, kam jet dřív a kam to dřív zlomit.
Jak si tu tak lítáme, oceňuju dobrou práci stavitelů. Tatrovkama rozvezli hlínu po kopci, vyspravili rozbité, doladili skoky a vymysleli zase nové odvodnění v některých pasážích. Je vidět, že je za tím megamoře práce, dobrý práce. Jak jsem četl, že bikepakr špičák stál od roku 2OO5 1O miliónu (zdroj MTBS)tak asi vím, kam zafrčely. Z každýho kousku tohodle bikepakru vidíš snahu dělat to profi. A to se prostě levně ve stylu "vykopej to sám" dělat nedá.
Je tu milion a půl lidu. Gaspí, Buba, Jouda, Dudák, Manas Tomek, Hubajsz, Cihla, Čáryfuk z Plzně, mega moc všech. Fakt oceňuju taky čím dál tím větší "kemperský" tendence velkého množství lidí – hlavně ve stylu polaď si svůj vůz v cikánském stylu. Leadry v tomto oboru jsou bezesporu surfaři kolem šváry – každej dodže (od fiatů přes nádherně zrestaurovaný T3ky až po totál vraky typu LT z pravěku) a hlavně dětí, dětí všude kam se podíváš. Vede samozřejmě Filip Majkus s Dáškou a třeba dětma, z nichž nejmenšímu je tak…6 měsíců. S největším Ivekem Daily na tuplákách a už si jedou ten svůj trip. Bože, tohle mě fakt baví. A další a další alegorické vozy…a lidi co sou v klidu a přitom jinde…
Okej lítáme dál a dál. S Andym a Máářím se honíme po svahu ako šialenci, levá, pravá, obě kola smykem, plnej plnej plnej.
Akorát mě příšerně dává moje nemoc. Oteklý dlaně že se nevejdu do rukavic, tak je odhazuju a držím dál. V tom vedru kulicha, dlouhej rukáv (nesmím na sluníčko) ale mužu se hejbat, a to je mi vším. Kolem 17h už toho máme ale všichni tak akorát, takže docvakáváme poslední fotky a jdeme zakempit.
Večer se rozjíždí mocná RUM párty za účinkování dvou kapel – holek z Pussycat a kluků z Štátus Zprzent. Holky příkemným kozím tancem rozdováděly publikum natolik, že když nastoupili Statusáci, bylo tam pogo v Kungfustylu .
A když do toho začalo celkem pěkně chcát, evokovalo to ve mě vzpomínky na jinou, bezesporu také velmi povedenou akci…
Celou noc leje. Od sedmi do sedmi. Jsme velmi zvědaví, kterak bude prověřeno odvodnění tratě.
Ráno nevstáváme brzy, necháváme vytřít trať dresama účastníků. Volba na to, jít jezdit až od 11:3O se ukazuje jako velice správnou. Tratě jsou v podstatě suchý, až asi na jedno jediný místo – je to opravdu prudkej kopec a vysychá to tu opravdu rychle. Dělaj se motox kostičky a drží to snad ještě lépe než včera. Opět držíme i my, vy, všici. Až do zavíračky.
Takže nakonec následuje klasický nedělní podvečerní chilloutík u dodávek, nikomu se nám odsud nechce a kdokoliv dorazí, je happy z pěknýho víkendu. Prostě se to povedlo. Andy udělal spoustu fajne fotek na svůj vrakoidní "foťák" a Mááří vám sestříhne video. Jak bylo, když jste tam nebyli, aby jste viděli. Ale vy jste tam vlastně byli, skoro všichni.
Okej, špičík má svojí ouverturu za sebou. Dle mě je to bezkonkurenčně největší a nejlepší biklepark v ČR. Zázemí, tratě, variabilita, večerní párty v Blažence, a včasná dostupnost sanitky a výborná práce horské služby, která teda byla v permanenci.
Viděl jsem tam sanitku 5x za víkend. Takže snad jen popřít všem co se vyrakvili brzké uzdravení, a příště vari vari pane Murphy.
Veliké díky klukům co se o Špičák staraj – udělali jste maximum. Dobrá práce.
Tak zase někdy někde.
Aloha děloha – Čárys.
|
Konečně konec tripu a je čtvrtek, a já odjíždím na trip. Jak si pak má člověk uchovat zdravý rozum ? Pořád na cestách… Jak si člověk má uchovat zdravý rozum…v práci ? Jedině být pořád na cestách…:) Více vevnitř.
Ruda Ruda Ruda – Blaženka. Když si řekneš Špičák, vybaví se ti Blaženka. Boha, tam už těch kalbiček bylo. Že to stále ještě stojí, je mě záhadou…Stejně tak i včerejší kalba byla moc. Na vše naštěstí dohlíželi karatisti,a tak k žádné demolici nedošlo, hurá.
No nic, opět je dopoledne, jak ostatně jinak po noci a ránu a my se konečně dostáváme z kár. Venku je zase zima, že bys psa nevyhnal, zapínám teplotní měřič v autě a ten mi ukazuje 7 stp. Ty voe, miluju léto.
Jdem pokoupit permanentku, a jedem na kopec. Lanovkáři jsou opět milí a příjemní lidé, na pozdrav dobrý den ti neodpoví, bože, jsou na tečku jako dycky. Fakt nejvíc. Nahoře naštěstí dělaj o poznání příjemnější chalani. No nic.
Tak co bych tu napsal. Jel se tu evropskej šampionát a jel se na tý nejzavřenější, nejužší a nejdivnější trati co tu je. Teda, moc jsem nepochopil proč zrovinka tady, ale jinak – tisíckrát omílaný – bylo to pro všechny bla bla bla… Leš myslím, že je to pro DH závod hodně, hodně úzký. Ostatní dvě tratě jsou o poznání větší level zábavy, a tak se vrháme na ně.
Nejdřív samo rozcvička a lehce se připravit na tu rozmrdanost, Rossmrdanost. A že tu je ! Před koncem sezony jaksi dochází síly v opravování tratí, já o tom vím své, haha – Monínec naštěstí drží a netřeba na něj sahat :) Muhahaáá. Tady vylejzaj kameny, a dělaj se slušný roletky. Leč co by vadilo…
Asi 3 jízdu zjišťuju, že rozmrdanost mojeho kola po sezoně dostala novej level – doslova třetí rozměr, a to centimetrovej vakl do stan v zadní stavbě. No to není moc pěkný, myslel jsem že spolu doťukneme sezonu – leč ta Francie je prostě zlo, ta ti kolo domrdá.
Z vidle mi teče, nohy poškrábaný do stříbrna, přední brzda zavzdušněná, na zadní teče prasátko, vakl v čepech brutální, zadní 2 měsíce stará nába v prdeli, a ložiska ve středu maj 5 let. Teda, jak píšu, je to VRAK. No tak a teď se k tomu přidalo tohleto, tak je načase to dneska zabalit. Dáváme ještě jednu jízdu, v níž mě to samozřejmě začíná bavit, a je konec.
Klasika.
a tady vídeo, opět jak jsem slíbil :)
Dole se převlíkáme a Kropitel s Lindou jdou ještě jezdit. Dělají chybu, protože se spouští brutální slejvák, haha, a oni jsou jak prasata, když dorážej dolů :) My jsme to opět vychytali, už třetí den za sebou, čistej jsem že ani nebudu muset do prádelny a bika umejvám v místní wapce, to mají ložiska rády.
Volám Péťovi, kterej měl dorazit ale nedorazil, že udělal chybu a domlouvám si opravu ložisek v rámu v Jezdkovicích – bůh žehnej český firmě, je to hned a za pár korunek. Vlčák odjíždí dom, zjistil že ho večer přijedeme navštívit a tak musí doma uklidit.
My ale ne ! My se balíme, s Rossem, Kropitelem a Lindou a jedem do Horaždovic do bazénu. Hodinku plavání a cachtání, káva a Ross s důchodcema ve vířivce a pak už jen rozdělovačka a my s Rossem přejezd k Vlčákoj. Jelikož je zejtra pondělí, pojede voják odsud rovnou do kasáren nA střelby (má to dvacku) a já až na 12h do práce.
U Vlčáka skvěle je, jako dycky. Grantska, pivečko, jídlo, melounek, internet a filmík – all inclusuve zázemí. Jako vždy.
Proč se totiž vracet dom, když to tam znáš. Leč fenoménem většiny lidí je být už v neděli ve tři odpoledne nastartovaný vmódu "musím zítra do práce" který je obírá o nejlepší zakončení skvělých volných dní – apeluji na všechny – nepodléhejte !
Kolikrát jsem už zůstal na závodech, tripech, vejletech jako uplně poslední, a dom odjížděl až v noci, nebo druhý den až do práce. Milionkrát. V klidu, rozlehnuvším se nad ztichlou lokalitou je přece něco tak magickýho, taková ta pomyslná tečka za hektikem uplynulých dní…
Aloha, brzy někde.
čárys
]]>
Skončil náš 720 Roadtrip 2010, tentokrát nejdelší v historii. Jeli jsme na 3 týdny, Franci, Rakousko, Čechy, všude jsme byli a kvalitně lítali. Něco o začátku vevnitř, chlapci a děvčata… 720 crew is back !
Je zvláštní, psát úvodník roadtripu na roadtripu, o tom že skončil,
přitom já vlastně ještě ani nevím, jestli pro mě skončí až za tři týdny,
nebo snad už zítra až se vyndám na trati…sanitka bude houkat, a tyhle
slova mě pak přijdou jako největší rouhání…fakt zvláštní pocit. Leč
pověrčivý já nejsem a tak tu napíšu dvě možnost – roadtrip štastně skončil…a nebo roadtrip pro mě skončil..uvidíme co za tři týdny, použiju…
Tak tímhle nějak začal můj úvodník série článků o našem 720 roadtripu – a nyní vidím, že byl prvdivý. Tak ho tak nechám, a přejděmež rovnou k věci. ŽIJEME, JSME DOMA.A o tom jak jsme se měli, se dočtete dál.
Náš roadtrip začal, a i končil na mojí domácí lokalitě – na Monínci. Tam jsme se chtěli sejít již v pátek, leč mnoho z nás mělo ještě nějaký důležitý povinnosti s našima drahýma polovičkama, jako třeba mrdání, v případě Andyho i srdceryvné loučení s malým přívlastkem. Takže sraz se posunul na sobotu kolem poledního.
Sobota kolem poledne, a koukám jsem tu sám. :) Asi každej doma ještě úderničí, hek hek hek..namáhání poslelových per je slyšet až sem. Nevadí ale nic, skáču do chránítek a hurá na kopec. Jsem totiž zvědav, jak tu maká pán, kterýho jsme zainstruovali, že musí udržovat bikepark v chodu.
Slítávám první jízdu, a zdá se mi to fakt dobrý ! Tak hned volám Petrovi, že klopenky jsou opravený a že je posekáno…. „Hm“ zazní mi v telefonu trochu smutně, „to jsem ale dělal v sobotu já“. AHA. No nic, udělal to Petr slušně. Domlouvám nějaký další detaily s panem Krejčím na telefonu a jdu jezdit. Je tu Jeník od Andyho z práce, tak to mrskáme spolu
Po chvíli přijíždí Ross, Máára, Andy a celá naše krů je až na Dr.zacka kterej dorazí večer, kompletní. Ještě chvíli to lítáme dolů ale všichni jsme poněkud opatrnější – přeci jen se zrakvit hned první den a jěště doma, by byla…trochu…smůla.
V 16h velíme odjezd, do druhého místa naší destinace – Železné rudy. Cestou se zastavujeme v Sušici na koupačku v řece – je příjemná, leč chlapci pražský zmlsaný teplou z kohoutku tam nelezou, viď Mááro, leč od tebe, Rossi, jako vojáka jsem to nečekal. Ale zase se rozhodl vojensky smrdět, taky dobrý…hehe
Tož jsme v Rudě. Hned po zakempení jdeme nahoru d hospody, patřičně se upravit. Naposledy za českou tvrdou měnu, než nastoupí ještě tvrdší a na účtě mnohem víc bolestivý Eura.
Ladíme formu zlou. Jsou tu Plzeňáci, Tačmud, a společnost všelijakých žen a dívek. Jedna, už ani nevím jaká, je obvzláště moc. Jméno si nepamatuju, ale když špitne tak, aby jí každej slyšel – „víte kluci, já mám ráda když mě někdo mlátí..“a já vidím záblesk násilí v Rossových očích a sborové zahučení v kládách většiny přítomných, vím že bude zle.
Pár poznatků z večera. Víte jak vstupuje voják do hospody? Jedině kotoulem. Oknem. Mentolový žvára jsou hnus. 5O let není moc. Už jsi měl vyražený zuby ? NE? Tak tady máš… Dál radši no comment… Metalovej večírek, moc pěknej.
Druhej den svítí slunce. Jsme v Rudě, kupujem permici za 370kč na celej den a potkáváme Lučana bez bratra, takže sranda je jen poloviční ale i tak veliká. Kecáme o novinkách, co tu vyrostly, a jelikož se už nemóžem dočkat, ideme na to, chalani.
Traily – ten pod lanem znáte. Štrůdl taky znáte. A ten nejstarší jste možná taky znali. Ten je totiž trochu předělanej, ale nově otevřenej. Takže tu vlastně máš na výběr 3 tratě, jenže pozor – ony se různě kříží. Takže vlastně můžeš dát 3 na 2 možností kudy to letět dolů, a to už dělá najednou z tohodle střediska neskutečnej a závabnej bikepark !
Takže to držíme, točíme se, Alžbětka kočička nám dělá fotky, i kdyby náhodou nebyly úplně super, tak ona byla, takže se to vyrovnává. Dáváme asi 7 nebo 8 jízd, a hodně točíme na GoBRO.
Kolem 15h toho máme plný zubiska, takže poslední akce na lavicích, který jsou pořád dost divoký, i když první dostala metřík na víc a na rozjezdu je „zpomalovací“ schod. A konec pro dnešek.
Jsme totálně vařený, a zjišťujeme, že 1OOm od parkingu je bazén, takže se k němu dem naložit. Ouha, je to ale ledárna jak prase – majitel ho předevčírem teprve napustil :) Tentokrát se meje i Armádní prapor a pak jen vopalovačka našich vybledlých mrožích těl. Obvzláště Andyho „pražská bílá“ je barvou věru interesantní !
Balíme věci, a jedem dál. Dneska přejedeme do Geiskopu, zakempíme…plán je jasnej. Hranice ani nevíš kdy byly, rozmrdanost mizí a teprve absence ruin a agentů Vietkongu ti připomene, že jsi v Německu.
Cestou se na nás lepí nějaká Audina, ale fízlové to naštěstí nejdou. Vezu v autě 6 bomb s plynem ( v součtu cca 3O kg vysoce výbušného propan butanu) a tohle by nebylo dobrý.
Geis je tu. Večeře, já napínám lajnu a s Andym blbneme. Klucí objevujou pumptrack, a pumpují jak o život. Večer přichází útok mušího wermachtu v podobě brigád malejch tipek, který nás berou nefalšovaným blitzkriegem. Chceme dát a i dáváme Follow me, ale to sa nědá, ty kokot, zalezou i pod brýle. Takže to hned po promítačce balíme, další hodinu vybíjíme mušky v autě a pak jdeme konečně spát.
Pondělí Geiskop. Aha, takže chyba v plánu – Geis nejede :) Nenecháváme se takovouhle informací rozhodit a promptně měníme plán. Teď dirty, pak pumptrack, pak odjezd na Bodensee a koupačka, se štěstím i přesun do Francie. Plán plníme, dirty skáčeme, mnoho fotíme a když obpumpujeme i pump track na sjezdovém RB, tak máme pro dnešek splněno.
Káry, ladím Bodensee (35Okm) a berem čáru. Cestou hnusná hodinová štau, při který se málem upečeme v kárách, a pak už jen parking u jezera. Je teda trocu špinavý, ale na dvě hoďky se poválet – paráda. Koupeme se, fízlujeme jednu na člunu slečenou čubičku pomocí fototechniky a je nám fine.
Odjezd a Francie je tu dřív než bys řekl Merde. Protože Das Auto nežere nic, tak i přesto že kroutíme 950 kilometr mám stále čtvrt nádrže. Máárovi ale dochází a je třeba takovat. Víš jak utratíš 70 švýcarských franků co nejrychleji ? Nacpeš je do benzínovýho stojanu, zvedneš tankovací pistoli, a pak zavěsíš.
Nenatankoval jsi ani kapku, a peníze v prdeli. Účet ti vyjede, na památku své blbosti… :)
No nic, jedeme dál. Francie je tu, parking je tu, noční hygiena a do poslelí, na dohled od kabinky lanovky. Dokázali jsme to !
Víc později.
Čárys.
|
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (1).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (10).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (11).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (12).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (13).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (15).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (16).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (19).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (2).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (20).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (23).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (24).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (25).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (26).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (27).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (28).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (29).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (3).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (30).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (31).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (32).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (33).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (34).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (35).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (36).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (38).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (39).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (4).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (40).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (41).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (43).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (45).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (46).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (47).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (48).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (49).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (50).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (51).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (52).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (53).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (54).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (55).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (56).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (57).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (58).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (59).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (6).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (60).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (61).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (62).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (63).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (65).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (66).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (67).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (68).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (69).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (7).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (70).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (71).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (72).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (73).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (74).jpg")
.jpg "720trip2010-moninec,ruda,geis dny (9).jpg")
Víkend na Špičáku byl tedka hodně narvanej. Konal se tu Gaspiho simpleride a v neděli se jely závody na Štrůdl trailu. Lidí bylo dost, počasí nakonec vyšlo, ale vemu to popořadě.
Gaspi mi nabídl koučink na jeho simple ride campu. Já měl volnej vejkend, tak proč toho nevyužít. Měl jsem dostat skupinu závodníků a připravit je na nedělní závody. Sejít jsme se měli na Špičáku už v pátek. Z Děčína jedu ještě s bubou. A to vám povím, asi s ním trávím už moc času. Vzájemně se už doplnujem a naše konverzace je v komunikačním žebříčku už velice vysoko. Dohromady dáváme už skoro jeden a půl člověka!
pátek je počasí tak akorát na zaleznutí pod péřovou deku u rozfajrovanýho krbu s nějakou fenečkou, vínečkem a pohledem ven, kochajíc se na mávání větrem rozpohybovaných korun stromů. Kurva jsem já to romantik co? Jenže prostě počasí bylo na hovno, zima jak v prdeli. A tak nám nezbajvalo nic jinyho, než vyrazit do hospody u lanovky a pít. V pozdějších hodinách už byla hospa naplněna jmény jako eMTý, Gaspi, Tačmud, Gaspi senior, Hanouskovic family atd. Asi si umíte představit jak to dopadlo.
V sobotu počasí bylo ještě takový prazvláštní, nic moc příjemný. Ultralight kokoska Kali se na hlavě střídala s kulichem a v kloubech už byla cejtit zima, která se na nás žene. Děfka jedna. Gaspiho simpleride je dělanej hodně o individuálním přístípu koučů, kteří mají menší skupinky lidí a o to víc se jim věnují. Já v sobotu jezdím se skupinkou závodníků a pokřočilých s Manasem Totemkem. Vykladáme jak to držet, jak to nedržet, jak to podržet, jak to udělat aby se to drželo správně atd. Kempeři jsou hyperaktivní a chtěj furt jezdit.
Celej simpleride je na vysoký úrovni, kempeři maj k dispozici kola, chraniče, batohy, pití, jídlo, servis, prostě všechno. Fakt jsem čuměl jak to Lukyn s Gaspim zařídili. Při trénování. Natáčí se na GOPro kamerku a fotí se atd. Večer probíhá ekšn, nějaký svařáky, píva, jídlo…My s Bubou jsme ale detlí a tak jdeme na pokoj spát, jakožto slušní hošové.
V neděli je úkol jasnej, připravit kempery pro závod. Mám jim říct co a jak, jak bych to udělal já, bejt s nima na startu atd. Závod se má je na "štrůdlu", což je kua technická záležitost na oslizlejch šutrech, ale navíc se to jede až dolů, takže je to i kurva dlouhá záležitost. Dávám klukům nějaký ty rady. Jedu s nima dvě jízdy a jde se na to. Když zjištuju, že moji kempeři jedou až jako poslední, tak si říkám, že by mi to mohli taky změřit. Ikdyž teda v kokosce s báglem jsem už dlouho nejel závody.
Klucí kemperský přes moje rady, aby jeli v klidu, stejně šli povětšinou k zemi, ale to k tomu patří. Já jedu v klidu, mávám na lidi, směju se, baví mě to. V tej kokosce člověk vnímá to okolí hrozně moc. Vyhrává samozřejmě Jouda, kterej to má pekelně nalítaný. Jedou se vlastně tři kategorie, HT, OPEN a ELITE. V Elitě jsme 4, v openech nevím a HT je jeden člověk prej. Abych pravdu řekl, tak už nevím, kdo vyhrál ty Openy, ale měl dobrej čas. HT vyhrál překvapivě ten, co jel ne HT a Elitu vyhrál Jouda s loktama dolů, já druhou jízdu něco stáhnul díky tomu, že mi buba při ty jízdě volal a tak mi hrál k tomu všemu je i telefon a já mohl teda jet do rytmu, třetí byl Hubajz a čtvrtej Monkey Ondra Bárta.
Jako ten kopec má obrovskej ponteciál a organizačně to bylo zmáklý taky suprově, každej pískač měl svojí vysílačku atd. Na klukách z kempu byl vidět progress, což mě potěšilo. My přežili, užili si parádní víkend s dobrejma lidma. No co víc si přát? Víc takovejch víkendů!
S pozdravem
za super fotky děkujeme Fotofotříkovi a Martinovi Liškovi, z rallyracing
|
.jpg "spicak09race (1).jpg")
.jpg "spicak09race (10).jpg")
.jpg "spicak09race (11).jpg")
.jpg "spicak09race (12).jpg")
.jpg "spicak09race (13).jpg")
.jpg "spicak09race (14).jpg")
.jpg "spicak09race (15).jpg")
.jpg "spicak09race (16).jpg")
.jpg "spicak09race (17).jpg")
.jpg "spicak09race (18).jpg")
.jpg "spicak09race (19).jpg")
.jpg "spicak09race (2).jpg")
.jpg "spicak09race (20).jpg")
.jpg "spicak09race (21).jpg")
.jpg "spicak09race (22).jpg")
.jpg "spicak09race (23).jpg")
.jpg "spicak09race (24).jpg")
.jpg "spicak09race (25).jpg")
.jpg "spicak09race (26).jpg")
.jpg "spicak09race (27).jpg")
.jpg "spicak09race (28).jpg")
.jpg "spicak09race (29).jpg")
.jpg "spicak09race (3).jpg")
.jpg "spicak09race (30).jpg")
.jpg "spicak09race (31).jpg")
.jpg "spicak09race (32).jpg")
.jpg "spicak09race (33).jpg")
.jpg "spicak09race (34).jpg")
.jpg "spicak09race (35).jpg")
.jpg "spicak09race (36).jpg")
.jpg "spicak09race (37).jpg")
.jpg "spicak09race (38).jpg")
.jpg "spicak09race (39).jpg")
.jpg "spicak09race (4).jpg")
.jpg "spicak09race (40).jpg")
.jpg "spicak09race (5).jpg")
.jpg "spicak09race (6).jpg")
.jpg "spicak09race (7).jpg")
.jpg "spicak09race (8).jpg")
.jpg "spicak09race (9).jpg")
Železná ruda si prošla svojí otvíračkou a teď už všichni víte, jestli to stálo za to přijet, a kdo tam nebyl, ať si to aspoň přečte a kdo neumí číst ať koukne na fotky…
Je Ruda, je ráno, je slunce, je Ross opět nadrženej…na ježdění? Ano je.
Po včerejší vydařené párty se ranní nával na lano nekoná, což je věc, kterou jsme byli strašeni celou sobotní párty. Nicméně když se i my konečně vykopáváme na lano, není to tak strašné – zpočátku nikdo, později odhadem tak na 15 minut, díky nimž si můžeš vypracovat krásnou rudou frizůru hlavně v oblasti předloktí, krku, držky.
Co je tu ale peklo, je ta lanovka. Já vím, směrnice jsou směrnice, lidi s kolama prostě na jedný sedačce jezdit nesměj, ale jet nahoru 30 minut, je teda fakt porod. Krky červenají čím dál víc, a nadrženost na dobu, kdy se konečně budeš moct spustit z trailu, stoupá v korespondenci s výškovými metry a minutami v přímé úměře.
Tak konečně, jsme tu, a co tu máme. Máme tu pro letošek dvě trati. Jak bych to nazval. Nazval bych to Rychlá klopenková, a Zatočená sjezdová. Prapůvodní superflow track je stále zavřená, neboť tam ekoteroristi prováděj výzkum, jestli brouček č.5 stále žije spokojeným týdenním životem. Nějak jim neodpovídá, ale oni si umí počkat. Lovu zdar.
Sem tam jsme slyšeli ohlasy, že ta Zatočená sjezdová je hroznej trial, že jsou tam zatáčky děsně zavřený atd, ale to možná první jízdu, druhou a každou další už letíš a kdyby jste viděli Petra Heiníků, tak by jste silně přehodnotili co znamená slovo trial. Trať je mnohem těžší než ostatní tady, je s utaženejma točkama, má pár skoků a vysokej bod zábavy. Každýmu to ale nejde že jo.
Na to je tu druhá trať, Rychlá klopenková, což je ofejsliftovaný trail známý už z loňského roku snad všem. Sem tam na ní přibyly nové úseky, které jsou pěkné, mohlo by snad přibejt ještě pár skoků, myslím, a bylo by to parádní. Spodek je pak stejnej, před potokem rubeš, povrch je ale takhle na začátku sezony vyhlazenej, takže už nejsi tak sklepanej jako loni v září, hehe.
Kempeři.
Kempeři a celej Simpleridekemptečkacézet gengbeng tvoří pár učitelů – Gaspi, Maňas Tomek, Lučanboss bros a Tačmud. Každej má na starost zhruba pětici bikerů a bikerek (ano, jsou tu i holky) a s nima brázdí místní traily, ukazuje co a jak, kempeři se ptaj, kluci ukazujou, zřejmě to funguje. Na půjčování jsou tu Kony, který bych díky osazení vidlicema 66 v kombu s neregulovatelnýma tlumičema překřtil spíš na Kóma. Když už ti i Maňas Tomek řekne, že jeho DPdisident s RST je proti tomu hitec zboží, je to na pováženou, i když nevím, jestli to nebyla spíš otázka plnění sponzorské smlouvy – přece jen Sosniče stojí nějaký ten milion ročně udržet Tomka jako DP jezdce. Takhle slavný kluk – ten má nabídek :)
Odběhněmež od Tomka k účastníkům zájezdu. Jeden rozstřel na sanitku, samozřejmě proběhl na lavicích, který jsou tu čtyři, a který jsou takový….divný. První jsem buď a, přestřelil, nebo za b, přestřelil jako kráva, hrozně blbě se na to odhadovala rychlost, další zase kratší, no nebylo to easy, prokombit čtyři lavice aby to fakt sedlo do krásna se mi povedlo snad třikrát. Snad ten člověk bude ready.
Ovar zase něco pomrdal na kole, co on s tím kolem dělá, tomu nerozumím, prek chce 650 pružinu, normálně je tlustej, nebo nevím :) Ross jezdí jak smyslů zbavenej, když mi Maara řekne, že mu nemůže ujet, tak si to představte. Petr je profesor, nevím co k němu dodat. Já se klasicky stále učím nějaký věci, jako třeba elementární průjezd klopenkou. Je tu Kubajsz, Buba (buba je naprostej magor, první lavici skočí tak do půlky, druhou celou, nedostáhne ani na brzdy, ale drží to děsivě, respect) Jouda, Kubajsz(malej), Indoš, Schwara (Kojc si v sobotu vymrdal rameno – zřejmě AC luxace opět na tom samým, operace, get well soon bro!) Pošvi, Líla, Pupák, The Skreth vyčnívající nad hlavy ostatních, lidí opravdu mnoho.
Tahle holka jezdila jak šílená. Druhej den na kole…všichni jsme se zamilovali :)
Jezdíme s dvěma krátkejma přestávkama celej den, ruce ani nebolí, nohy ani nebolí, což je známka dočasné nerozmrdanosti tratě a naší vysoký fyzičky. Když už ale i my balíme den, stále vidím některý kempery a jednu kemperku jak by stále jezdili. Nadšení začátečníků je úžasný.
Takže takhle to bylo, takhle jsme se měli my v Rudě. Je dobře, že jste nedorazili, neboť by jsme se tam asi nehnuli, a vy co jste dorazili, jste jistě rádi, že jste vyrazili. Huf, to je věta.
Po nezbytném chilloutu na parkingu odjíždíme z lokace opět mezi posledními s Maarou, Perrym, Cerwem Rakovinovníkem – s malou zastávkou v zatopené pískovně – směrem k domovům.
Nádherný 3 dny, teplo, slunce, spousta full speed akce, já osobně dává tohmue víkendu tak 8* z 10ti.
Díky všem !
PS : Pro Peata : 100 km/h je pomalu. :) Za sladění barvy auta s barvou rámu dávám 1 !
Ahoj vy.
A za fotos děkujeme Perry.bloguje.cz a Pošvimu !
|
Tak a to byly kozzy. A my to teď vezmeme trošku retrospektivně, a ukážeme vám co jsme dělali v sobotu. V sobotu před kozzama.
V sobotu před kozzama jsme totiž byli v Rudě, kam jsme přijeli v už pátek, po té co jsme jezdili v Gaisu, kde jsme byli již od čtvrtka, ale o tom vám napíšem až ve středu. Ha, teď jste se v tom ztratili, co ? :)
Tak sobotní ráno, Ruda, vedro, nebe bez mráčku, a celkem dost známejch. Z Tábora dorazil Móra s Jirkou Plockem. Kdo nezná jméno Jirka Plocek, tak to není žádnej pamětník. Starej bikrosař, co se honil před dávnými časy s Prokopem, na hodně dobrý úrovni. Teď 6 let neseděl na kole… Michal mu půjčil Frantu, a vyrazili…
Takže Ruda, nová trať, kterou jsme vám prostřednictvím Tiborskiho představili minulej tejden. Z fotek to vypadalo dobře, a tak jsme se hodně těšili. Potěšující je i celodenní permanentka za 290kč, což je hodně dobře, neboť tady se dá za den najezdit jízd fakt mnoho.
Už z lanovky to vypadá moc fajn, a jsme nahoře. Mohutná rozcvička, Ot Pi style, lidi koukaj, a my si to jde slítnout.
Poznatek první : PECKA ! Je tu milión klopenek, ty jo, ale žádný teplý vracečny kolem nohy, pořádný mackové s poloměrem tak 10 metrů. Už první jízdu se to dá celkem držet i na oči. V spodní části je takovej přejezd po loukách, ale i když jsem na to slyšel vlažnější ohlasy, nám to přišlo jako největší pecka. Strašná hulba, do toho klopky, v driftu louky, tak 50kmh, nejvíc.. Pak se vletělo zase do lesa, a stejným koncem opepřeným pár lávkami se doletí až do cíle. B.O.Ž.Í.
Klopky boží…
Andy vnitřky – na co klopky ?
Rveme to tu několikrát dolů, dáváme asi 5 jízd, střídáme vedení, a vymejšlíme kraviny. Klasická zábava. Přijel i Hubajsz, na svém M6 mazlíčkovi, a teda on fakt umí, má to hrozně v paži. Na skokách nasazuje koně, radost pohledět :)
Dáváme pauzičku, a že se pojedem podívat, jak jí drží Plocek. Necháváme ho jet před sebou, a to starý bikrosový hovado letí strašnou, strašnou kládu. Holt 10let BMX skills jen tak nevymizí. Nakonec jde samozřejmě na držku, a odírá si kolínko, ale jak odvyknul bolesti, tak je z toho špatnej. Taky to prej nesmí vidět mamka, jinak jde z baráku. Muhahahááá !
Ty voe, jednu jízdu dojíždím nějakýho kluka, slyší mě za sebou, začíná přidávat, zmatkovat, vezu se za ním, dává hrozný rozhozy a nakonec jde na držku. Tos nemusel, brácho, já tě nepotřeboval předject :)
No a polední jízdu jdem fotit. Ty voe, dali jsme tak 12 jízd – vím jen že jsem to kolem půl třetí přestal počítat u čísla 8. Fakt moc ! Poslední jízdu na focení dávámdrifta na loukách, fotíme nějaký klopenky, a celkově děláme fajne fotos… Je 17:30, dojíždíme dolů, fakt totálně unavený.
levá, kolem kolíku, překlopit…vydriftovat…
Andy je ale nezničitelnej, a jede ještě streetek na Samoty, kde si skáče asi hodinku tamní super dirty.
Jo, chtěl bych napsat, že Davídek jezdil celej den na mým kole, neboť jsem hodnej a půjčil jsem mu ho – poničil totiž svou vidlici Márzoši 66, která letos stojí totálně za pýču. No a nebyl by to kamarád, aby půjčený kolo nedrtil strašným stylem. 2X prorazil, a nakonec mi vymrdal hlavový složení.
A jelikož všichni známe rčení, že kolo a holka se nepůjčuje, a já jsem vytvořil půjčením mého kola precedens, musí mi teď David na oplátku půjčit svou holku. Neboj, budu na ní tak jemný, jako jsi byl na mé kolo. Dvakrát jí prorazím, dám si na ní 8 jízd, pořád dorazy, a nakonec jí zničím hlavový složení. Muhahahááá, díky.
To vše tak za 6 hodin.
Děkuji.
No co jsme dělali den předtím se v naší retrospektivě dočtete zítra. Ha.
|
Tak a je to za námi. Myslím že je nutno říct, že se jedná v případě Špičáku de fuckto otevíračku zhola nového bikeparku. Loňští riders právě v tuto chvíli zvedaj pravou ruku a ukazováčkem se se klepou dohlavy a mumlaj, co to mele, vždyť já tam loni jezdil, ale vzhledem k tomu, že je trasa zcela nová, je tomu opravdu tak.
Přistupme k několika suchým faktům. V sobótu po ránu se mi podařilo u dolní stanice lanovky potkat LučanBros, kteří mi dodali tyto informace.
Po dobu tří týdnů od 7 – 19 hodin na tvorbě nové trati tvrdě obětavě makali za pomoci 4 bagrů za plné podpory hlavního sponzora značky KONA a provozopvatelé SPORT SERVICE s.r.o. V tuto chvíli je pro nás připravena jedna trat a s postupem času zatím bez upřesnění nějakého termínu by měla vzniknout další a pak další. Stavět by se mělo převážně po levé straně lanovky, pokud koukáte zespodu, páč na té pravé už jsou možnosti limitované. Dle mého názoru je ale pro nás pro všechny důležitá jedna věc a to je to, že za podpory CHKO a MŽP se Špičák bude v budoucnu jenom rozšiřovat a zastavovat.
Bros mají velmi ambiciózní plány a my jim samozřejmě budeme držet palce – díky vám !!! Současný stav bike parku není finální a bude se stále upravovat a dolaďovat. Například ve spodní části jsou podél potoka navezeny haldy matroše na dirtoviště. Riders jistě take ocení prodloužení času otevírací doby, což v praxi znamená že se vyváží nahoru až do 17.30 hodin. Tolik pravili stvořitelé.
Po cestě lanovkou jsou řekl bych všechny podstatné části tratě docela vidět. Mr Gaspi který se také zůčastnil to docela vystihnul, když nějakému kámošovi do mobilu říkal, že je to tam samá klopenice… Nicméně nepředbíhejme a pojdme se sezhora na celou parádu podívat.
Začíná se jako loni, pak je tam nový nasypaný hup před velkou lavicí, pak malá lavice a po klopence se jede doleva do nové trasy.
No a pak už začíná klopenkové království Špičák… A další…a další klopenky, občas drobný skočky…
A zase mohutný a docela rychly klopky…
Tenhle skok je libowej, viděl jsem,jak si na něj hromada riders najíždí znova a znova..
Pak následuje palba na pravou stranu lanovky a dostáváte se do rychlého úseku který mi připomíná přejezdy po louce ve Špindlu… Samozřejmě klopenky, jak jinak…
Po tomhletom můstku se dostáváte cca 10 metrů nad starej dobrej wallride. Ale pod ním překvapí nový tvar…
Rychle dál a už jste už u starého známého přescesťáku a pod ním začíná zbrusu nová, docela rychlá sekce lávek !
No a pak po stare kořenité do cíle na pivko a zase nahoru a zase a zase a po čase zjistíte, že už vám ty klopky docela jdou a příště určitě přijedete. Mě se líbilo a vám??
|
.jpg "1dfr(11).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (1).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (10).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (12).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (15).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (18).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (2).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (22).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (24).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (3).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (4).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (5).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (6).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (7).jpg")
.jpg "1dfr.jpg (8).jpg")
No tak minulej tejden jsme byli dělat bordel na otvíračce bikeparku v Železné rudě. El Kloko to vše natočila. Já to od ní vyloudil. Vám to vystavujeme. Klik a kuk.
Takže, kdo tam nebyl, a fotky nestačí, tak tady vám solíme vídeo. možná se i najdete. Tak dokument z ježdění je tady. Polibte vlajku !
Děkujeme, el Kloko. Mnoho. Zaplatím, jak jsme se dohodli. Mrk mrk.
reporty a související články : tady. ale i tady.
A co třeba tady?
určitě ale ne tady.
[coolplayer width="480" height="380" autoplay="0" loop="0" charset="utf-8" download="1" mediatype=""]
[/coolplayer]
]]>
No budu pokračovat podle časových přesunů. Do Rudy dorážíme v pátek kolem 20h. Je tu už celkem dost lidí, tak berem fleka…
…u tělocvičen, vítáme se s Lučanovcema, je tu i zraněnej Gaspi, Márošák, Simmons, malej Procházka, a z českejch star např Maňas Tomek. Děláme si depo u tělocvičen, roleta, doráží el.Kloko a Kája, mají sebou kapesní gril, tak ho vyndaváme, a grilujem Maňasovo maso (díky) a vedem řeči. Celý večer se snažíme přesvědčit el Kloko, že člověk by měl bejt hodnej, ale ne blbej, že by neměl dělat vše jen proto, že ostatní si to neumí zařídit jinak, atd…jsme v opozici a tak se tam slušne dohadujeme, hehe..
A pak to přichází. Neskutečnej slejvák. Ale fakt hrůza. Blesky, déšť, my stojíme na asfaltovým parkovišti, a pod nohama (protože my neuberem a pod roletou grilujem vesele dál) nám teče fak 2cm potok vody. Lituju lidi ve stanech, protože tohle je děs. Takhle to pokračuje až do 1h, slejvák, kydy, slejvák… Jsme zvědavý, co se bude dít s tratí…
A je tu ráno. Je celkem hezký den, sluníčko svítí, a je jasný že to bude ono. Otvírací den je tu ! Simmons slavnostně překusuje pásku, a nový bikepark je otevřen.. Přijeli 100kladi, s Radkem Brozem – hned dostal vynadáno ode mě, že stále nejede fórum, a taky se mi zdál nějakej opálenej. Že von nemaká ?!?
Jedem s MT nahoru. Už jsme tu několikrát byli, na HF tripu, i jen tak na ježdění na podzim, a tak víme co čekat. Luksusní, 2,15 km dlouhej trail, obsahující velké množství klopenek, se dá sletět za 5 minut hrany. Začátek je pár klopenek a skoky, některý ty klopky jsou fakt boží.
Pak les, boule a otáčky, vše melodické a logické, polodřevěné a polohliněné ale velice zábavné. Po nočním slejváku tu zbylo lehce klouzavo, ale co je opravdová pecička, jsou lávky, které, osliznuvší je gumy účastníků, kloužou jako prase.
Tak a ceny. Tady není celodenní permanentka, kupuješ si bodovky. Když to neprojedeš, platí celý rok – není problém. My zandaváme 100 bodovku za 650kč, a s vědomím, že za celej den toho víc jak 10 nemůžem dát. Dál tu maj 50bodovku za 400kč, si myslím, že ta dražší se vyplatí víc…mnohem. Ceny myslím luksus.
Trochu zrychlujeme, a ke konci dne už docela blbnem. S MT jezdíme motocross, kousek za sebou, je fakt frdel. Je tu televize Óčko, a protože se s nima už celkem známe, tak se domlouváme, že něco natočíme. Internetová média jsme již obsadili, teď je na řadě televize ! Muhahahahá.
Tak se v 16h scházíme nahoře. Jdem to po kouskách, jezdíme hlavně trio MT, já, a Mlaďák (na půjčený Koně hrozně zandavá). S náma ve skupnce co chce bejt v televizi je ještě Radek Broz (potřebuje zvednout sledovanost) a Dušánek, který je znám svými narcistickými sklony, díky nimž se i hodiny vydrží dívat na svý fotky na dolekopcom. 100kládi střídavě jezdí a fotí, fakt se doplňujou, nejsou to bráchové ? Je tu i Sosnič, a fotí nás na mou krabičku od mýdla, děkujeme… Prostě shooting jak má být.
Lehce to někde hrotíme. Např překlopka. Ve třech. Mlaďák první. Já druhej, MT třetí. Mlaďák na překlopku. Já spodem, MT vrchem. Výjezd z pasáže. Já první, MT druhej, Mlaďák sklápí překlopku a je třetí. Nechápeš ? Nevadí. Ale bylo to just… :)
A samozřejmě bočák do lesa, a výskok z lesa. Mlaďák stůl s nohou, MT poťahy, ach…a klopka. My že ve dvou, jako minule s Klauzem. Jdem na to. MT jí valí horem, já že spodem. Při nájezdu do ní už vidím že to asi vyjde, a fakt jo. Předháním ho spodem, a v rámci zachování zdraví na to radši už kašlem… Ale záběry budou gut.
Nakonec je třeba to ještě namluvit. Toho se chápe Maňas, protože je to člověk študovanej, že. Děkujeme a chválíme, především pana Procházku MT vyzdvihuje, hehe. No a tm to defakto balíme. Snad ještě zaskočit spodní skok, tak jo, ale to už je konec. Jo, ty jo, ted jsem si vzpoměl – kameraman z Óčka? Hecujem ho, na překlopku. Bere si kolo. Jede. Nahoře v nejvyšším bodě zastavuje, a skáče bez kola dolů. Jde na to znova. A dělá to samý ! Respect, to bylo dost. Sem se víc nenasmál za celej den…
A balíme to. Jsme znavený, děláme si depíčko u auta, sprchujem se, MTmu se v tý studený vodě zmenšuje pták na přijatelných 15cm, děláme si těstovinky se sejříkem, pohodička, a když se konečne rozkoukáváme, kde je kdo, že by jsme dali hospodu – nikde nikdo. Všichni odjeli do Rudy na nějakou párty. Jedem taky, řekli jsme.
Hodný mladík nás tam veze, a my čekujeme skoky a lávky co maj přímo u hospody v Rudě. Není to špatný, hlavně ty dva větší dirty – OK ! Párty se rozjíždí, Márošákovo vídeo, plus nějaký další, všichni balí a lejou, Márošák je asi nahluchlej páč hudbu solí fakt fest, Simmons je slušne navátej, holky pěkný… A takhle až do dlouhých raních hodin. Kradem taxíka, a přesouváme se zpátky do Dodávek, kde jsme tak znavený, že spíme až do 10h dopoledne…
A poslední den, Ruda opět. Je slunce, a my nikam nechvátáme. Celkově si to hodláme fakt užít. Z lanovky hážeme sámošky dětem na trati, polepujem sedačky, podepisujeme holkám kozy, a na trati jezdíme hroznej MX a fakt se u toho řežeme.
Třeba jízda. Vršek Manas první. Klopenky spodem. Já horem. Hrozně mu to ujíždí, skáče na tom jak kozel. Se řežu tak, že se nedá jet. Dál les. Jsem metr za ním. Jednu klopku blbě najíždí, hroznej kalup. Řvu na něj, „to chtělo vejš“ řve na mě v plný palbě : „já vím ja vím !“ a ani neubereme. Někde to mrskáme lesem, a ne po trati, tím největším bordelem, pořád plnej. Jednu jízdu s náma jede Cruzo, jojo, držíme ho mezi sebou, a ten jde tak na držku, když se mu zamyká kolo, žes to neviděl. Hohohó. Jo, víš co je Motocrossovej průjezd zatáčkou ? To je když narveš nohu pod řídítko až se kopneš do brzdy,a držíš to v koleji (klopce) bez brzd. Hrozná prdel. A to je asi vše.
Tak takováhle byla Ruda. Novej bikepark má tímto premiéru za sebou. Myslím že budoucnost je zde veliká. Tratí bude stále přibývat, dole budou dirty, a myslím že na víkend – Geiskopf – Ruda – to sem bude mít určitě smysl. Díky všem co se na stavbě podíleli, klobou dolů, a velká radost nás, jezdců….
Tak ve čtvrtek čus v Asii. Přijedu. Když Hnůjdaj dá.
Fotky fotil : Sosnič Venca a další jsem ukradl na ETbikez.com – to fotilVelkej a ještě větší bratr. Díky…
Nový trik ! Ztuhlý Heiník do bočáka ! Dobře Filip !
ty jsi labužník, ale až druhé místo…
neboť vítězem se stává : Gája !
]]>
Podzim právě obsazuje čechy, pomalu a nezadržitelně se blíží bílý zlo. Proto je nutno využít všech krásnejch dní, než ten hnus spadne z nebe a nám spadne hřebínek.. Proto jsem tentokrát vyrazil už ve středu…Dušanbe to za mě vzal v práci, a já si to odfrčel směrem do Strakonic na konzík Kačkaly. Konzertík jako vždy fine, pokecali jsme ajá si to vodpálil v nočních hodinách směr ruda. Tady sem to háknul v lese, udělal čajík a zamknul dodge a se vzpomínkou na Blair bitch šel spát.
Ráno je kanadský. Mlha, les, kapky rosy a klapot enginu studený hjundajský nejtovačky vytvářej nezapomenutelnou atmosféru pohody. Pod lanovkou se scházíme s účastníky dnešního FR tripu. Havro, Mave, Dudy a Trouba, a další lidi. Tomáš s mega Navarou, kterej se nás jal vozit nahoru, 7 kol dozadu a 3 kola na lana, 4kolka, černou sjezdovkou nahoru silniční slajky, ani hrábnutí, nechápu nic.
A co že se tu buduje? Kluci Lučanovic z Irone Stone Freeride crew zde vytvářejí, podle plánů udělaných loni s pomocí Whistlerských stars, bikepark v kanadském stylu. Zatím mají z tak pěti šestin hotovou jednu trať s označením easy..
Tak si jí jdeme dát. Trať prostě nemá chybu. Teda, už slyším ty kibice, až si to sjedou, a budou říkat že je to malý, atp. Možná ano, ale toto není sjezd. Tohle je trať, postavená s vizí "pro všechny". Je zde odvedenej neskutečněj kus práce. Moře klopenek, samej tobogan. Lávky. Nejsou uzký, ani vysoký, jsou příjemný. Skoky malý, muže to dát i malej kluk, kterej se teprv učí, stejně tak i starej fotr, kterej má strach. Spousta zatáček, který na sebe neskutečně navazujou, je to nejvymyšlenější trail, kterej jsem doposavad jel. Žádná nelogičnost, super návaznost, hravost. Klobouk dolů, builders !
Tak si to dáváme. Poznatek další. Když chceš, dá se tu jet nesutečná střelba. Něco není zadarmo, je třeba dávat bacha, můžeš si dát dost do držky, když fakt letíš. Klopky drží do veliký rychlosti, skoky tlumíš a celkově jí mužeš fakt solit. Stavím si odraz přes pařez..
krmím kolo, hell…
Střídáme se za volantem jeepu. Vetšinou to vychází tak, že dolů přijedou první kola, a za chvíli pilot jeepu. Jdu za volant. Hm. Prej necha tam dvojku a nech to jet. Nějak to nejede. Za tři. Lehce plyn, hůůůa. To auto je neskutečný. Vatanen dolů, a asi minutku na ně čekám. Hehe, pak už mi to nepůjčili, bé. Nahoru se vozíme venku na liště, někdo na korbě, někdo za autem na laně. Prdel je se nechat táhnout chvíli po zemi, pak naskočit. Super!
Pomáháme klukům dodělat jednu z klopenek. Vytahujem jeepem mega balvany, pobíjej se lávky, háže hlína, s vizí toho, že to cheme ten den eště nalítat.
Jezdíme až do večerních hodin. Je tu s náma i jedna rybka, solí jí hodně slušně a vypadá taky slušně, radost na to koukat. Večer konečně je vsazen i poslední hřebík, a klopka může bát odpaněna. Je parádní, rychlá, prostě dobrá práce.
A jedem dolů. Dáváme jídlo, kecáme, a u přesouváme se do vily velkých bratrů. Zde FR párty, pizza, bike videa, kecy, plány, a rum. My s Andym opouštíme lehce unavenou crew, a v nočních hodinách to valíme směrem Gaiskopf, světla, hukot nafty bez turbíny, a kolem 1h v noci jdem spát v bikeparku Gaiskopf…
To be continued tomorow…
Fotoa : Andy, já
]]>